Proč na nás mají politici stále menší vliv?

Příčina je jednoduchá, ztrácejí vliv na řízení finančních toků. V roce 2015 předpokládá ministerstvo financí výdaje ve výši 1, 219 biliónu korun s příjmy 1, 119 biliónu korun, přičemž  povinné, zákonem stanovené výdaje dosáhnou výše 715 miliard korun, to je 58% z našich předpokládaných výdajů. Tyto povinné výdaje nazýváme mandatorními a rozumíme jimi např. sociální dávky, podporu v nezaměstnanosti apod.

Víme také, že mandatorní náklady v porovnání s tímto rokem stoupnou o 1,6 % , jak je uvedeno v tabulce na iDNES publikované 8. září. Dále tu čteme, že v roce 2011 vystoupily výdaje na 652 miliardy, v roce 2015 dokonce na 715 miliard.  Co z toho vyplývá? Zcela jednoduchý závěr. Blížíme se situaci, kdy bude většina výdajů pouze mandatorních. Veškerou vládu, sněmovnu i senát  tak budeme moci přejmenovat na debatní kroužek, protože nebudou mít reálnou možnost cokoliv ovlivnit nebo změnit. Paradoxně se tak sami zruší. Stávající zvyšování mandatorních výdajů nám všem sice zabezpečí velmi příjemnou současnost, bere nám ale perspektivu, budoucnost.

Tak tomu skutečně je, mějme to za reálný výhled.

Popravdě, co chceme všichni slyšet od politiků?

Budeme se mít lépe, a to hned. Krátkodobá motivace je vždy stejná, více peněz. Mění se pouze forma a skupina, která na tom více vydělá, dle politické strany u moci.

Abychom se měli lépe v budoucnu a konečně zahlédli i pozitivní perspektivu, museli bychom mandatorní výdaje snižovat. Nevím, komu by takový trend vyhovoval a už vůbec si nedokážu představit, že by se stal součástí lákavého volebního programu. Rovnalo by se to politické sebevraždě.  

Co s tím lze dělat? Odpovím jednoduše a pravdivě – nevím.