Chtěl bych mít tolik holek, aby mě v pohodě uživily!

Zlatokopek je prý spousta. Oškubají staříka jako vrabce a přesunou se na další objekt! Podobně zajíček vysaje starší dámu a když už je dáma švorc, jde se dál. Obojí je všeobecně známé! Ale že by byl taky zlatokop? Nebo jen snílek?

Dneska jsem přišla já o něco později. Marta už seděla v rohu, aby měla dobrý přehled a já se k ní připojila.

Marta na mne koukla a mně bylo hned jasné, že vedle se něco děje! Náš oblíbený stolek u výlohy kavárny byl bohužel obsazen čtveřicí velice dobře vypadajících mladých mužů.

Marta měla co dělat, aby se nesmála a naoko "četla" něco na mobilu. Vytáhla jsem mobil taky. Latté jsem si už objednala cestou od dveří a neměla jsem tedy problém zapojit se do poslouchání.

Mladí muži se oslovovali křestními jmény. Ale ne jen tak Pepíku, Honzo, ale Jene, Josefe... ...znělo to tak nějak honosně a luxusně. Taky pánové byli luxusně oblečeni, drahé obleky, kravaty, naleštěné boty. 

A celou dobu se bavili o ženských.

Vypadalo to, že ženatý byl jen jeden. Mluvil moc hezky o nějaké Evičce. Další dva vykládali spíš o milenkách. Kam je berou na dovolenou, kde jim kupují oblečení, jakým autem jezdí, kde je nejlepší kadeřník a kde nejluxusnější fitko.

Ale bylo jasné, že od nich očekávají absolutní poslušnost. Pán zavelí a ona koná! Marta občas měla chuť to hlasitě okomentovat, ale vždycky se dokázala udržet.

Čtvrtý, tomu říkali Jene, dlouho mlčel. Nebylo jasné, jestli je vůbec na ženské... ...nebo třeba jen žádnou neměl a nemohl se s ostatními srovnávat v přehánění!

Když se ostatní vymluvili, Jan měl najednou hlavní slovo. Ostatní docela zkoprněli, když pronesl: "Pánové, já jsem vždycky chtěl mít tolik holek, aby mě v pohodě uživily!"

Marta málem vyprskla a já měla taky co dělat.

Jan byl rázem středem pozornosti! 

Vykládal, že tohle přání měl jako vizionář už od sedmnácti let!

V devatenácti založil první firmu. Doma to ani neřekl, prý aby nezarmoutil maminku, která měla obyčejný plat a on během dvou měsíců měl zisk v násobcích jejího platu!

Pánové se tvářili velice zajímavě. Částečně nevěřícně, částečně vědoucně. Poslouchali Janovy výklady ještě notnou chvíli a pak se jeden s úsměvem zeptal:

"A Jene, proč ještě chodíš do práce? Kde všechny ty holky jsou?!? Už bys měl ležet někde na pláži na Maledivách..."

V ten moment se tok Janovy výřečnosti zastavil.

Jan se jen pousmál a pravil: "Pánové, zjistil jsem, že neumím být zlatokop! Já si každou holku hýčkám a když to přestane fungovat, tak mi chodí vyhrožovat její tatík i s kamarádem hromotlukem, že jsem ji okradl!".

Ostatní se chápavě zasmáli a pak se pustili do golfu..

Tím jejich představení skončilo a my s Martou jsme v klidu mohly probrat naše novinky...

---

PS. V kavárně mají nejen dobrou kávu, ale člověk se i zasměje...

Přijdu večer domů! A tam cizí chlap!

Snažila se to udržet ze všech sil! Jako moč!

Couval jsem na dálnici! Přece tam manželku nenechám!