Chceš zastavit? Tak použij brzdu!

Stačí moment a z krásného auta je v mžiku hromada šrotu. I když někdy si řidička naivně může myslet, že auto se dá jednoduše zastavit silou ducha! Obzvláště když je blondýna! A navíc francouzská! Dát jen nohu z plynu je fakt málo!

Když je teď venku zima a plískanice, tak se nám s Martou nechce na kafe nikam ven. V kantýně mají kávu naprosto skvělou a už tam máme svůj klidný koutek, ze kterého můžeme pozorovat frmol. Jo, takový ten typický šum. Občas klepne šálek o talířek, stroj mele kávu, chlaďák s bagetami a sladkostmi se v nepravidelném intervalu vypíná a zapíná a hovor kolegů v mnoha řečech je jako hodně ztlumené rádio. Paráda!

Jen občas tu pohodu něco naruší. Jako dnes...

Hovor najednou utichl. Hlavy mužů se lačně obrátily jedním směrem. Všem někdo nandal pomyslná pravítka do zad, rozsvítily se úsměvy...

A najednou... ...typický parfém!

Do kantýny vstupuju Marion, francouzská blondýna z pátého patra. Na sobě úpletové červené vypasované šaty s velkými kapsami na bocích. Ruce do nich zastrčené, takže může dokonale předvádět upravené poprsí. Vysoké černé podpatky klapají po podlaze.

Marion dokráčí až ke kávovaru, vhodí peníze a čeká na kávu. Mezitím se rozhlíží, kam si sedne. Muži si sesedají a nenápadně dělají pro ni místo u stolečků, ženy se roztahují a otáčejí zády, aby je Marion náhodou neoblažovala svými chytrostmi.

Káva je hotová, Marion se otáčí k davu a jde... ...a jde k nám s Martou.

Je nám jasné, že zřejmě zase potřebuje záchranu. Jako minule...

Pozdvihnutým obočím se na dálku ptá, jestli může. Jasně, odpovídáme lehkým pokývnutím hlavy. 

Marion vznešeně kráčí kolem všech stolků. Když je mine, muži se vracejí na svá místa a ženy se otáčejí zpátky. Jedni jsou zklamáni a druhým už nic nehrozí...

Marion si sedá zády k lidem, háže nožku přes nožku. Prostě jen pořád dodržuje to své neotřesitelné dekórum. Zezadu.

Zepředu vidíme, že ji něco trápí! Potřebuje se svěřit!

Usrkne decentně malinký lůček, aby ani kapka nepoškodila výraznou rtěnku a už to jede: "Představte si, nabourala jsem přítelovo auto! A ještě pomačkala plechy dalšímu!"

Pohledem potvrzujeme, že jsme rozuměly. Ani se nemusíme na nic ptát, víme, že se brzo všechno dozvíme. 

"Byla jsem si koupit nové šaty. Ty, co jsem už tak potřebovala. Parkovala jsem jako vždycky na parkovišti. Jen moje oblíbená místa byla plná, tak jsem parkovala na druhé straně. Couvala jsem na volné místo a auto... ...to auto prostě nezastavilo! Jelo dál!

To byla rána!", úplně se otřásla Marion. Asi tam v duchu byla znovu. "Málem se mi make-up otiskl na přední sklo! A zlomila jsem si tři nehty!", vzlykla Marion a vytáhla levou ruku z krajkové rukavičky. Proto dneska vypadala jak na divadelním představení. Opravdu, tři nehty byly zlomené. Ještě je nestihla opravit, v salonu měli volno až odpoledne.

"A natloukla jsem si kolena!" To nebylo pod černými punčocháči vidět. "A zlomila podpatek o brzdu!" To taky nebylo vidět, protože víme, že Marion má v kanceláři vždycky nejmíň šest párů bot, které obouvá podle povrchu, po kterém má jít. Přece aby ji bylo vždycky slyšet. Jinak to klape po linu, jinak po dlažbě. Na koberec má balerínky. V nich chodí jako sexy kočka!

"Plakala jsem v autě a vystoupila jsem, až když druhý řidič zavolal policii. Přijeli dva. Ten mladý mi jen koukal do výstřihu, takže byl k ničemu, ale ten starší se fakt snažil." Marion se v oku objevila slzička: "Ptal se mne, jak se to stalo a tak jsme mu vysvětlila, že jsem jen parkovala, ale auto nezastavilo a jelo dál! Ale že na druhé straně, kde vždycky stojím, nebylo volné místo a tak jsem jela na opačnou. Policista obhlédl obě strany a najednou se mne zeptal: A slečno, použila jste brzdu? Říkám mu, pane strážníku, proč?!? Auto vždycky zastaví samo!

Podíval se na mne takovým tím tatínkovským pohledem, takže jsem se strašně styděla, a celkem nešťastně mi řekl: Ale slečno, na druhé straně jsou parkovací místa do svahu, takže auto zastaví tím svahem, ale tady - a ukázal na to moje parkovací místo - tady je ze svahu, takže když dáte jenom nohu z plynu, tak auto jede dál samospádem a musíte brzdit!"

S Martou jsem se na sebe koukly a štípaly se pod stolem, jinak se smějeme na celou kantýnu. Ale Marion byla tak nešťastná, že jsme jí to přece nemohly udělat!

"Jak já to řeknu přítelovi?", vydechla Marion a úplně nás odbourala další otázkou:

"No řekněte, přece nejsem úplně blbá?!?"

---

PS. Občas jsou kolem nás docela exoti... ...na druhé straně, exotem může být každý z nás...

Stačil jeden blesk a jsem uvězněná ve výtahu!

Jsi cizinka? A co ty kalhotky?

Jsi cizinka? Tak si to svoje porno provozuj doma!