To počasí si dělá co chce! Slyším ze všech stran a sama pro sebe si říkám. Jen ať dělá. Protože u nás teprve začíná ta pravá houbařská sezóna. A mě všechno přestává bolet.
Ale já a moje kamarádka Iva nejsme ten typ, který vyrazí do lesa jen tehdy, když houby rostou. Poctivě brázdíme naše křenovské lesy cik cak už od jara a za každým pařezem, v každém mecháčku vidíme houbičky. Letos jsme si pěkně počkaly. Všude se už objevovala fota s přeplněnými koši, ale u nás pořád nic. Asi aby mě lidi naštvali a vydráždili, říkám si. A tak jsme s kamarádkou nadále procházely naše rajóny a nahlas se utěšovaly, že to je přece pro naše zdraví a pohodu.
A když jsem konečně dostala echo, bleskurychle jsem vybavila svůj košík tím vším potřebným: svačinu, pití, nějaký mls a nesměly chybět ani prášky na alergii, to kvůli vosám. A téměř za zpěvu na rtech, jsme už vykračovaly k lesu. Přibraly jsme i Drahu do třetice, to abysme se nebály. Máme to kousek. Není lepší pohodičky jako v lese, zvlášť když se už konečně daří a já každou chvíli bořím prsty do mechu a vytahuju s rozkoší ty dary lesa. Každou chvíli slyším nadšené výkřiky Ivy, i Drahy, ani já nezůstávám pozadu a slovně si ulevím. Kdoví, co si pomyslí další houbaři, kteří zaslechnou ozvěny typu:
"Ten teda je!" "Máš taky takovýho macka?" "Tebe jsem teda hledala už od jara!" "Tak pojď ke mně ty fešáku!" "A víc, víc, jen houšť!"
Když jsem se pak v našem babinci pochlubila holkám, jak si to v lese s Ivou užíváme, to víte, že byly připomínky. A když jsem v zápalu vyprávění sdělila, že nejvíc hub najdu, když si čupnu (kvůli potřebě), tak se z více stran ozvalo,
"to mě na tom lese sere nejvíc", tak jsem nechápala vůbec nic. Až otrlá Hanka vše vysvětlila.
"Ty vole, jak já v lese čupnu, už se nezvednu! tuhle jsem šla jakoby na houby, pak to na mě přišlo, já si čupla a hotovo. Zaboha jsem pak nemohla vstát, musela jsem se každou rukou chytit za strom a vstávat jak magor! už tam nepůjdu!" i ostatní lesní návštěvnice se ozývaly a přitakávaly.
Jak říkám, sezóna u nás pěkně začala, jsem ráda, že počasí si v tomto případě dělá co chce, vůbec mi nevadí, že václavky jsou o měsíc později, hlavně, když do lesa dojdu a ještě se v lese zvednu, protože:
"Nejvíc hub slupnu, když si k nim čupnu, ale problém nastane, když pak někdo nevstane!"
Mějte krásné podzimní dny i Vy!
(fota.já)
