Když kdejaká husa svlékne svůj outfit, nastanou pořádný dračky.

Nelekněte se, ale tato situace může klidně nastat, i když zrovna ne u vás doma. Zvlášť když je navíc venku nevlídno.

Pokud jsem vám trochu zamotala hlavu, uvedu to na pravou míru. Vše, co jsem uvedla v perexu platí, ještě dodám, že v této situaci může lítat i peří! A to doslova. No řekněte, milé mladé hospodyňky, která z vás tuto situaci zná. Jednoduše si zajdete do marketu, vezmete z chladícího boxu husu (pokud nejste vegetariánka) a šup s ní na pekáč. Ale co tomu předcházelo, to už ví málokterá. Že toto stvoření taky nosilo svůj outfit, o který přišlo za zrovna né příjemných okolností, až bylo celé oškubané, že si ho žádný pánský protějšek nevšimnul. Ale ono záhy přišlo i na ně, nebojte. A pak taky nastala doba, kdy si obojí pohlaví vytrpělo svoje při dokrmování. Ale už pryč s outfitem, ponechme si ten hezky český šat, v tomto případě peří.

Moc dobře si pamatuju dobu, kdy jsme doma chovali kromě jiného zvířectva i husy. Krásné, bělostné, jen houser byl tmavší. Ráda jsem se na ně dívala, i když jsem se trochu bála. Jejich syčení, když se za mnou rozběhly, jsem moc ráda neměla. O to víc jsem je litovala, když je maminka podškubávala. Musela se vybrat správná doba, kdy bylo peří v té fázi, aby šlo volně trhat a netvořila se tam krev. A taky muselo být krásně čisté. A pak jsem taky trpěla spolu s husičkami, když nastala doba dokrmování. Doma to sice vonělo při sušení kukuřičných šlejšek, ale způsob, jak pak byly cpány do husího volete,  se mi vůbec nelíbil. Ale to všechno se pak pozapomnělo při hodování této pečínky.

A pak, když nastala zima, za okny nevlídno, jako je právě teď, nastala doba draní peří. Dračky, škubačky, jak kdo chce. Tato navenek titěrná práce, však byla nezbytnou součástí zimních večerů. Sešlo se při ní mnohdy celé okolí, včetně dětí. A zažívaly se při tom věci nevídané. I u nás doma, ve velké kuchyni, jsme pár let zasedali k velkému stolu. My, děti, jsme se nemohly dočkat, až se sousedky sejdou, vždycky jsme seděly tiše, jako pěny. Bábinky si upravily své šátky, aby peří zabránily vniknutí do vlasů. A pak jedna po druhé spustila své novinky ze všech koutů městečka. Druhá a třetí ji doplnila. Někdy ztišily svůj hlas, ale my měly dost dobře vyvinutý sluch, na nás si nepřišly. Ale kdepak drby, to nám za chvíli vyšumělo z hlavy. To když nastoupila maminka se svým vyprávěním, trošku tajemným, trošku strašidelným. I když se nám prdýlka třásla strachy, vždycky to maminka jistila svou přítomností. To byla jistota. Moc krásné vzpomínky. Zvlášť, když byl poslední den, tzv. doděrná-doděrky. To nastaly hotové hody. Pohoštění pro všechny a slib na příští dračky.

Mnoho let jsem o draní peří nezavadila, až letos. Kamarádka Maruška snesla své zásoby z půdy a já si zase oživila vše, jako za mlada. Opatrně dýchat, neškytat, aby se peří nerozlétlo do všech stran. Sice už to na židli není, jak bejvávalo, už se vrtím a kroutím na všechny strany, ale vydržím! Vydržíme všechny tři. Nechybí zde humor, i pospolitost. Maruško, moc díky za tu nostalgii.

Za oknem nevlídno, to je ten pravý čas na draní peří

Jako tři sudičky

A ať to z hrnce a hlavně z pytle ubývá

I tmavé husičky se našly

Peříčko po peříčku a trpělivost především

A zde už je krásné hebké peříčko, na kterém se budou zdát ty nejkrásnější sny.

Mašlovačka, nebo-li peroutka jako bonus

Kávička vždycky povzbudí

Něco na doplnění tekutin

I masopustní koblížky nesmí chybět

A malá baička blogerka vezme počítač a všechno sepíše

(fota: já)