- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
„Já už nevsázím,“ povídá mi taťka, který vsázel několik let dvakrát týdně Sportku. Peníze, co by dal za tiket, teď vkládá do kasičky a jednou za rok jedou z coby prosázených peněz na dovolenou. Taťka totiž vsázel z jednoho důvodu. Z předpovědi budoucnosti.
V roce 2006 seděl se svými dvěma kamarády v hospodě. Kamarád Otík je známý tím, že když se trochu připije, má věštecké schopnosti a vidí do budoucnosti. Hodně lidí se mu smálo a dělali si z něj legraci. Otík se vždy jen pro sebe poťouchle usmíval. On věděl své. Věděl to, co jiné teprve čekalo.
A tak seděli, popíjeli a Otíka něco osvítilo.
„Hele Vencoušku,“ povídá mému taťkovi, „v roce 2008 budeš velmi, velmi bohatý muž.“ Taťka to zprvu nebral moc vážně. Ale stejně mu to nedalo a dva roky ustavičně vsázel. A pak přišel rok 2008. Pořád se nic nedělo, žádná výhra. To už se smál, že mu Otík za ty dva roky dluží pořádnou sumu za prosázené tikety. A pak jednoho dne to přišlo.
„Pepa vyhrál sportku. První. Několik milionů.“ Povídá mu známý.
„A to není všechno. Ještě měsíc potom zdědil nějaké pozemky po pratetě, která umřela a on byl jediný příbuzný.“
Taťku polilo horko. Pepa totiž seděl s ním a Otíkem tenkrát u stolu. Otíka sice osvítilo. Bohužel řekl své proroctví tomu nepravému.
Horší historku měl děda mé sestřenice. Děda vsázel celý život. Jen jednou jedinkrát nechal vsadit bábu, protože byl nemocný. Večer leželi u televize a kontrolovali výherní čísla. Padla mu šance. Celý milión. Výskal, křičel. Milion za komunistů bylo nějaké jmění. Pak v té euforii zpozoroval babku, jak se červená s náběhem na infarkt krčí v rohu. Babce bylo líto deseti korun za šanci a tak vsadila bez ní. Nemusím dodávat, že s ní nějaký ten rok nemluvil.
Žmoulám tiket se vstupenkou do klubu k Henrimu a sním. Sním o jachtě a uklízím. Sním o cestě okolo světa a vyhazuji odpadky. Sním o domu na pláži a do...prdele! Můj tiket. Spadnu na zem z Karibiku a pozoruji právě odjíždějící popeláře...
Další články autora |