Tato věta nezazněla z úst nějakého domorodce, ale od hosta v německém hotelu, kde pracuji, poté, co se mě zeptal, odkud pocházím.
„A odkud jste vy?“ Ptám se já a tak nějak čekám, že mi řekne, že z jiného kontinentu nebo pralesa.
„Kousek od Mnichova,“ odpoví a já se nestačím divit.
„To nevíte, s jakými státy sousedí vaše země?“ Ptám se znovu. Jeho odfrknutí a mávnutí ruky mi dal jasně najevo, jak to vidí on. To bylo poprvé před rokem, kdy jsem tuto otázku zaslechla od Němce. Ostatní však nebyli moc pozadu.
Po skončení vysílání mistrovství světa ve fotbale, šťastná to Němka nám oznamuje:
„Ach, nebuďte smutní, třeba příště to zrovna Československo vyhraje.“
„Československo?!“
„Platím,“ sahá do peněženky, a nereaguje na náš nechápavý výraz.
„Třicet marek,“ povídá kolega.
„Co prosím?! Vždyť my už dááávno nemáme marky,“ oznamuje šokovaná paní.
„A my už dááávno nejsme Československo.“
Další Němec se mě nedávno ptal, jestli jsou pořád na hranicích takové fronty. Chvilku jsem nechápala, co tím myslí. Když pak pokračoval, že si doma zapomněli pasy, tak mi to docvaklo. Jojo, pořád tam jsou fronty a milion policistů, co jsou celý žhavý na to, kolik alkoholu a cigaret si převážíte, pomyslela jsem si a chtěla se zeptat, zda ví něco o EU.
„Včera jsme byli u vás…“ povídá kolegyni další hosté, „…V Československu!“ Ta se hned na to zeptala:
„Kdy, že to bylo? Včera nebo před 22 lety?“
Už jsem si pomalu za ten rok a půl, co v Německu pracuji, zvykla na debilní dotazy Němců ohledně naší Republiky. Není to tak dlouho, co si jeden spletl Českou republiku s Čečenskem a ptal se na něco ohledně války.
Možná nemají ve školách zeměpis, nebo jsou někteří úplně blbí, že neví, s kým sousedí, ale Evropu by každý Evropan měl podle mě znát. I já nejsem kdovíjak světaznalá. Ale, že bych se zeptala: „Kde to Německo vlastně je?....“
A teď mě omluvte, jdu spát, protože zítra jedu do NDR nakupovat. A musím najít pas...:-)
