Je čas se zdekovat z EU

Zcela šokován jsem si přečetl prohlášení poslance Evropského parlamentu, jistého Cohn-Bendita, o vyslání signálu naděje pro Řeky. Jinak prý hrozí v Řecku vojenský puč, říká pan europoslanec. A jakpak by měl takový signál naděje pro Řeky vypadat. Budou další stovky nasypaných miliard? Nebo to bude "internacionální výpomoc" v podobě, jakou zažilo Československo v srpnu 1968? Ať tak či tak, tak to tedy potěš pánu bohu.

Že prý "když necháme Řeky, aby se v tom plácali sami, riskujeme vojenský puč". A co tak nechat padnout Řecko na ústa? Určitě by to bylo lepší, protože dotování tohoto prů...švihu je evidentní hloupostí.

Mimo jiné, kde je hranice toho, aby slavná EU nechala národní státy "se v tom plácat"? Bude snad za pár let Evropská unie diktovat, jaký výsledek voleb je správný a jaký nikoliv? Aby pak ty "signály naděje" nemusela Evropská unie vysílat i do jiných států.

Každopádně se Evropská unie ve zbyrokratizované, přebujelé podobě stává pro národní státy spíše brzdou než plynem. Stejně jako drtivá většina ostatních, tak ani já si nepřeji nástup jakýchkoliv radikálů k moci. Jsem ale skálopevně přesvědčen, že právě Evropská unie dělá extrémní pravici i extrémní levici medvědí službu. Protože kdo jiný než Evropská unie by tak vzorně prokázal, že jakákoliv idea evropanství je jen zbožným přáním než realitou. Kdo jiný než Evropská unie by dokazoval nesmyslnost politické unie na kontinentu, který je historicky postaven na národních státech.

Proto říkám, opusťme Evropskou unii a začněme s ostatními spolupracovat v ekonomice, cestovním ruchu a jiných skutečně prospěšných oblastech. Ale nikdy se už nesnažme spojit v politické unii to, co je nespojitelné, tedy historii, tradice, kultury, zvyky. A nikdy se už nesnažme v Evropě vytvořit centrální mozek lidstva (dnešní Brusel), který za nás bude tu řešit krize, tu zase určí ty jediné správné žárovky na svícení apod.