Rozdělená společnost (nejen v ČR)

Na světě je několik jistých věcí. Jako že se střídá den s nocí, že se střídají roční období a mnohé další, o kterých se nediskutuje. Pak jsou tu takové věci, o kterých se debatuje, které nejsou jisté, ale spíše pravděpodobné.

Při pohledu na dění ve světě se stále více pravděpodobným stává, že to co hlásají tzv. mainstreamová média a nejrůznější průzkumy, se prostě nestane. Navzdory vyzývání jakýchsi "elit" většinou ze světa kultury, neziskových organizaci atd. Viděli jsme to u "brexitu", kdy nám bylo předkládáno, jakou tragédií tento krok bude. Skutečnost je taková, že o tragédii nejde, svět bude fungovat dál a Británie bude dál s pevninskou Evropou spolupracovat, je to v zájmu jak Spojeného království tak i zemí kontinentální Evropy, navzdory některým hysterickým výkřikům.  Jaké podmínky té spolupráce budou, to ukáže další vyjednávání. A jestli se Velká Británie rozpadne, to se také ukáže. Podle mne by vyhlášení nezávislosti pro Skotsko nic moc dobrého neznamenalo, ale to je především na jejich uvážení.

Podobnou věc, v podobě zpráv hlavních médií, jsme měli možnost vidět i před prezidentskými volbami v USA. Donald Trump byl často vyobrazován jako hulvát, který urazil kde koho. Tu muslimy, tu Mexičany, tu ženy. Z druhé strany byly propírány těsně před volbami e-maily Hillary Clintonové, která ale byla téměř všemi hlavními médii v USA i jinde pasována na favoritku a většina průzkumů neustále uváděla, že nad Trumpem vede. Ale volby jako takové jsou podle mého o realitě života obyčejných lidí. Nikoliv těch, kteří vystupují co by úspěšní herci a zpěváci, zaslouženě vydělávají miliony dolarů, protože na jejich filmy nebo koncerty lidi chodí a kupují/stahují si jejich filmy nebo alba. Nic proti nim, ale to opravdu nejsou obyčejní lidé a při ztrátě "kšeftu" asi nemusí řešit existenční problémy. Obyčejnými lidmi si dovolím označit takové, kteří jsou zaměstnáni nebo jsou to drobní podnikatelé (v tom lepším případě) a kteří řeší každý měsíc splátku hypotéky, splátku půjčky na auto, splátku půjčky na vzdělání dětí a s platu si musí ještě něco uspořit i na důchod a přitom jim musí zbýt i na slušný každodenní život. Právě o hlasy těchto lidí ve volbách jde. A tito lidé nebudou pitvat výroky staré 10 let, nebudou pitvat e-maily, tihle lidé chtějí jistotu, chtějí zastání své politické reprezentace. A pokud si přečtu, alespoň pro mne naprosto šokující údaj, že tzv. střední vrstva se dle statistik v USA ztenčila od 70. let minulého století o 12 milionů lidí, že mnoho těchto lidí se propadá do chudoby, pak podle mého platí to, že hodně takových lidí prostě hledá zastání, hledá někoho, kdo jim takové zastání nebo jistoty alespoň slíbí. A to přesně udělal Trump. Jestli sliby splní, to je ve hvězdách a voliči mu v příštích volbách, pokud bude znovu kandidovat, jistě ten účet vystaví.

Příští šéf Bílého domu má navíc podle mého názoru oproti Hillary Clintonové jednu obrovskou výhodu. Není spojován s dosavadním americkým politickým establishmentem. S tím, který zanechává USA v jaksi nepřehledném postavení, kdy po dvou volebních obdobích vlády černošského prezidenta rezonují rasové problémy v USA možná nejvíce za poslední desítky let, kdy se americké ekonomice poměrně daří avšak postavení střední společenské vrstvy spíše stagnuje a nelepší se.

Mým názorem je, že společnost napříč státy je rozdělená a že stále více lidí žádá po politicích, aby řešili domácí problémy, ochranu států nejen ve vlastním významu toho slova, tedy střežením hranic, ale i v přeneseném významu týkajícím se ekonomiky a její ochrany před levnou konkurencí. Možná ti lidé, konkrétně v USA, chtějí říci politikům, že jsou unavení z toho jak USA řeší problémy celého světa a neřeší problémy doma. Možná, že nechtějí dále financovat současných 7 válek, které Amerika nyní vede (tuto informaci jsem zaslechl ve vysílání Radiožurnálu).

Problematika je to asi složitá a svým způsobem jde možná o hozenou rukavici nejrůznějším sociologům, aby zkoumali příčiny hlubokého rozdělení společnosti. Já za sebe mohu napsat, že problém vidím v tom, že politici dlouhá léta nebrali zřetel na každodenní problémy obyčejných lidí. I výsledek těchto prezidentských voleb je toho dle mého důkazem a svým způsobem je chápu jako určité varování a výzvu, aby politici "spadli" zpátky na zem.