Místo pro EU? Tam, kde záda ztrácí slušné jméno

V klidu jsem dnes večer zasedl k internetu a jal se číst zprávy, články, názory. Až jeden z nich mne opravdu rozčílil.

Totiž slovutný pan Telička, který se eurokoryta drží pevněji než přisáté klíště, říká, jak bychom měli býti konstruktivní v otázce přijetí evropských kvót (viz článek http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/2355883-kvuli-odmitani-kvot-jsme-se-dostali-do-rohu-a-tezko-se-z-nej-budeme-dostavat-mini). Jinými slovy ... blbouni, koukejte to přijmout a mlčte. Ještě jinými slovy ... nechte si do své vlastní země nacpat lidi, kteří do Evropy přišli za vyššími sociálními dávkami, nechtějí se začlenit do společnosti a přináší své obohacující zvyky (tolik neslučitelné se zvyky evropských národů ... pozn. autora blogu).

Často slýchám od lidí ražení páně Teličky o potřebě být konstruktivní. A když jde do tuhého tak také o tom, jak jsme nesnášenliví, nepřejícní, jak bychom si prý měli vzpomenout na dobu, kdy mnozí Češi byli sami uprchlíky za cestou na svobodný Západ. A pak se podívám na to, jaké plody nese blahodárná vítačská politika v Německu, ve Francii, ve Velké Británii a ve Švédsku. Ne! Nechci, aby takto dopadla Česká republika. Ta stejná republika, která přitom na sklonku roku 2016 byla trvalým nebo alespoň dočasným domovem pro 493.000 lidí cizí národnosti (https://www.czso.cz/csu/cizinci/cizinci-pocet-cizincu) . Ať na mě nikdo nechodí s tím, že jsme nesnášenlivým národem nebo zemí, která nedokáže pomoci lidem odjinud. Jen snad máme ještě kouska zdravého rozumu a snad si nenecháme nikým diktovat koho nebo kolik lidí musíme přijmout.

Aby bylo jasno. Myšlenka poválečné spolupráce v Evropě byla dobrá a prospěšná a jsem přesvědčen, že zakladatelé a signatáři Evropského společenství uhlí a oceli měli dobré úmysly. Jen tu myšlenky bohužel dokázaly pokřivit masy bruselských eurobyrokratů. Ti jsou skutečnými hrobaři EU.