Zbytečné kraje

Máme za sebou krajské volby a někde i první kolo senátních voleb. Volby, u kterých je opakovaně účast prachbídná.

Jen zhruba třetina voličů k těmto volbám dorazila. Nejspíše nám nejrůznější sociologové, politologové a možná i někteří politici budou zase předkládat nejrůznější tvrzení, proč tyhle volby většinu voličů nezajímají. Když to vezmu za sebe, tak považuji kraje za naprosto zbytečné instituce.

Byť se říká, že kraje mají na starost zdravotnictví, školství a silnice nižších tříd, tak si osobně myslím, že to jsou spíše jen kecy. Jak to osobně vnímám já, tak se zejména o všech podstatných otázkách ve zdravotnictví a školství rozhoduje v centru, tedy ve vládě. Zdravotnictví se v souvislosti s krajskými úřady zmiňuje ve sdělovacích prostředcích snad jen v případě vyšetřování nejrůznějších korupčních kauz při nákupu vybavení nebo rekonstrukce nemocnic.

V tehdejším Československu byly kraje zrušeny po sametové revoluci, tuším v roce 1990. Samostatná Česká republika krajské zřízení formou vyšších územně správních celků znovu zavedla tuším v roce 2001. To znamená, že jsme v této zemi žili 11 let bez krajů. Pokud mne paměť neklame, tak jsem nezaznamenal, že by během těch 11 let byla nějaká poptávka po obnově krajského zřízení. Těch 11 let prokázalo, že kraje potřebné nejsou, že země funguje i bez nich. A těch 15 let, po které kraje existují, se podle mého opakovaně potvrzuje, že většina lidí nepochopila smysl existence krajů. Což je podle mne logické, protože jsou kraje jednoduše zbytečné. Kvalita života a zlepšení interakce mezi občanem a politikem se podle mého zavedením krajů nijak nezlepšila. Při jejich zavádění se bohužel nehledělo na to, jestli pomůžou lidem s běžnými problémy, ale hledělo se na to, že prostě byly napsány v Ústavě, podobně jako snad ještě zbytečnější instituce, tedy Senát Parlamentu ČR.

Podle mého leží určitá část viny za jistou degradaci krajů a voleb do krajských zastupitelstev i na médiích a vrcholných politicích. Vrcholní politici totiž mají neustále tendenci i v krajských volbách nasazovat celostátně propíraná témata a média jim v tomto dělají neocenitelnou službu. Tak jako před 8 lety ČSSD vyhrála krajské volby díky tématu poplatků u lékaře, tak jsem přesvědčen, že i letos hrály důležitou roli kauzy typu reorganizace policie, OKD nebo Haškova mluvčí. Témata, která  jsou často zveličená, nesmyslná, která krajští zastupitelé či hejtmani nemůžou nijak ovlivnit, ale dají se na nich získávat body.

Z mého pohledu je vůbec správní uspořádání naší malé, ale přesto velmi krásné, země trochu zvláštní. Byly zrušeny okresní úřady, ale okresy jako územní celky existují dál. Místo okresů byl zaveden institut tzv. obcí s rozšířenou působností, které převzaly většinu agendy okresních úřadů. A pak jsou tady zmíněné krajské úřady, které převzaly menšinovou část agend okresních úřadů. Osobně mi to přijde jako divný paskvil a podle mého bylo chybou zavádět krajská zřízení a rušit okresní úřady. Znovu se vracím k tomu, že tato územně správní reforma zlepšení života občanů nepřinesla a lidé smysl existence krajských úřadů nepochopili a nevzali je za své.

Nevím, jestli by bylo v této situaci záhodno řešit nějakou razantní změnu správního uspořádání země, spíše si myslím, že ne. Ale myslím si, že by se politici jak na vrcholné tak i na krajské úrovni měli zamyslet jednak nad systémem voleb (a to nejen do krajských zastupitelstev), ale také především nad REÁLNÝMI kompetencemi krajů. Pokud má mít existence krajů smysl, pak je třeba dát jim více pravomocí, aby např. mohli aktivně ovlivňovat kvalitu škol, zdravotnických zařízení, sociálních služeb. Pokud by totiž měl dále přetrvávat současný model, tak se ochota občanů jít volit krajské zastupitele v krátkodobém ani dlouhodobém horizontu nezmění. A pak by bylo asi opravdu lepší do správního uspořádání země říznout.