27. květen by měl být alespoň významným dnem

".... ne všichni Němci, kteří sem přišli, si uvědomili, že to je bojová oblast, bojový prostor ...." ".... tento prostor se jednou musí stát německým a Čech tady nemá už koneckonců co pohledávat" ".... ani jediný Němec nic Čechovi neodpouští, asi tím způsobem, jako je tomu v říši se židovstvem .... " " .... jestliže Češi svatého Václava oslavují, nemusíme jej líčit stále jako svatého Čechů, nýbrž tak: svatý Václav byl mužem, jenž pochopil, že český národ může žít jen spolu s německým prostorem .... když tedy Češi oslavují svatého Václava, vlastně dokazují, že měl pravdu" " .... pokusíme se tedy podle staré metody poněmčit českou verbež ....".

Citace z úvodu pocházejí z projevu Reinherda Heydricha, který pronesl v pražském Černínském paláci k nacistickým funkcionářům 2. října 1941, tedy krátce po svém nástupu do funkce protektora. Celý tento proslov je věnován zrůdné nacistické taktice, zejména v osidlování východní Evropy po německém vítězství ve válce. Dnes už samozřejmě víme, že se tyto šílené plány neuskutečnily, ale přesto i po tolika letech normálně uvažujícího člověka při čtení toho proslovu mrazí.

Pro mne osobně vyplývá při přečtení tohoto projevu, při sledování dokumentů z té doby nebo sledování filmu o konferenci ve Wannsee, že byl Heydrich neskutečně arogantní, manipulativní, nesnášenlivý, zákeřný. Lidově řečeno šmejd, který si svůj osud zasloužil.

Parašutistům, kteří provedli atentát bychom měli být vděční, protože odstranili smrtelného nepřítele našeho národa. Tento den by měl být prohlášen významným dnem (myslím, že český kalendář takový termín zná). Nacistická odplata sice byla strašlivá, ale dnes už nezjistíme, jestli by Heydrich nenapáchal třeba ještě horší zvěrstva, pokud by se atentát neuskutečnil nebo pokud by jej přežil.

Čest všem našim lidem, kteří za války bojovali proti nacismu ... a je mi úplně jedno, na které světové straně tak činili.

Závěrem ještě jen dodám, že citace v úvodu pochází z projevu Reinherda Heydricha, jehož celé znění je uvedeno v díle "Dějiny českého státu v dokumentech" autora Zdeňka Veselého.