Máš její půvab, šarm i hlas, slabost pro kluky nesmělý, v tvých očích zrcadlí se čas, který vaše světy rozdělil. Máš její oči, úsměv, vlasy i ve tvářích dolíčky, bavíš se a žízeň hasíš, zatímco já v šeru u svíčky. Čekám ...
MÁŠ JEJÍ OČI ... ( 2003 )
.
Máš její oči, úsměv, vlasy i ve tvářích dolíčky,
bavíš se a žízeň hasíš, zatímco já v šeru u svíčky.
.
Čekám, až se domů vrátíš z přísně tajné oslavy,
nevědomky mě tak trápíš, však chápej moje obavy.
.
Ty jediná, jsi pro mě vším, i přes drobné neshody,
věz, že tě chápu, že ti rozumím. Až na ty pozdní příchody.
.
Máš její půvab, šarm i hlas, slabost pro kluky nesmělý,
v tvých očích zrcadlí se čas, který vaše světy rozdělil.
.
S tím, že bylo to tak prostě daný, smířit se nikdy nehodlám,
fakt, že zůstali jsme na to sami, byl dost těžký pro oba.
.
Jako by to bylo včera, nekonečné minuty, beznaděj a zlost.
Apatie, zoufalství a nedůvěra v jakoukoli budoucnost.
.
Já nevěděl, jak reagovat a co říct, když doktorka mi sdělila,
že nedalo se dělat víc, jen jedna z vás ten porod přežila.
.
Pozvolna končí další den, proč jen mráz mi běží páteří?
Jsem na mou duši přesvědčen, že co nevidět, se vplížíš do dveří.
.
Vkradeš se domů jak zloděj, dovolím ti, co bys správně nesměla,
je mi jasný, že jsem v nevýhodě, do roka a do dne budeš dospělá.
.
A pak se ztratíš, jak to bývá, nevím, proč bych sobě lhal
a až se vrátíš budeš skrývat, co ti život přichystal.
.
Ty jediná jsi pro mě vším, hmatatelná vzpomínka,
říct ti to však neumím, to uměla jen maminka.
.
Máš její oči, úsměv, vlasy, stejné dolíčky ve tvářích,
dozráváš jak v polích klasy, den po dni mi prozáříš.
.
Jen díky tobě ještě dýchám, což ty ovšem netušíš,
slova, která z tvých úst slýchám jsou balzámem na duši.
.
Která trpí náhlou ztrátou dlouhých sedmnáct let,
tak to, prosím, se svým tátou, koukej, ještě chvíli vydržet.
.
CHTĚNÍ (2023)
.
Do písmen, slov a prázdných vět, vetkané lži, tak jsi mě sved.
Všechny ty řeči z niž kape jed, už nikdy víc je neslyšet.
.
To je mé přání jediné, ten kdo mě zranil ...toho ne.
Nechci být víc s ním spojována,
teď už chci být zas jenom máma.
.
Prý co na srdci, to jazyku, ovládáš spousty různých triků.
Pak proměníš se v okamžiku a přijde výbuch otazníků.
.
Ta beznadějná romantička vedle tebe zhasla jak svíčka.
Nechci být víc do kouta hnána,
teď už chci být zas jenom máma.
.
.
Jen jedna láska je ryzí, čistá a já už vím, už jsem si jistá.
Že má víc ze mě, nežli z tebe, že mě jako ty nepodvede.
Už zvládnu všechno, každé drama. Takovou sílu má jen máma.
.
Mé předchozí texty a básně: https://snitily.blog.idnes.cz/?us=110180
