Hlas noci

Jedna z mých básniček vzniklých za dlouhé černé noci, plné přemýšlení a úvah o sobě, druhých a světě, ovlivněná emocemi a kořeněná instinktivní stránkou lidské podstaty...

Večer pokročil

a svět je v klidu, v pořádku

po chaosu nezanechal

ani památku

noc je ještě mladá

vše spí

nikdo a nic se nehádá...

Já všechno vím

ale jen v tento čas

pouze teď

můj vnitřní hlas

zbaven je křečí

ví, co mluví

svou mateřskou řečí...

Však ta slova

pomalu mizí

s každou další vteřinou

světla, ztrácejí se ryzí

obrysy, které za chvíli shoří

ve slunci nového dne.

Řeč slábne

šeptá, utichá a pak...

pak už mlčí

a všechno je zase naopak...