Čínský lékař s COVIDEM, švédská strategie a plošné testování - aneb copak tady nehraje?

Čtyřiatřicetiletý čínský lékař, který už v prosinci jako první upozorňoval na nebezpečí koronaviru, sám o několik měsíců později zemře na COVID-19? Tak tomu se mi vážně nechce věřit... 

Píše se, že Čína lže, Rusko lže, Severní Korea tají reálnou situaci, Švédové jsou blázni a sebevrazi, Itálie a Španělsko podcenili situaci, tihle málo testují a tamti hodně testují a tak dále a tak dále. Člověku už z toho jde hlava kolem. Ale co když USA taky lže, Japonsko lže a Jižní Korea tají reálnou situaci? A třeba okolnosti zkreslují všichni? 

Opět zdůrazňuji, že následující řádky jsou moje konspirační teorie, vycházející jen a jen z toho, co jsem se kde dočetla a jaký názor si na to udělala. Sice není možné (bohužel) čerpat informace odjinud, než z médií, ale existují věci, které dle čisté logiky smysl dávají a nebo naopak nedávají. Jednou z těch, která mně osobně smysl nedává, je smrt onoho čínského lékaře, který údajně už v prosinci loňského roku varoval před novým typem koronaviru. Byl následně nějakým (zřejmě dost drsným) způsobem umlčen policií a jelo se dál. Virus se během několika měsíců roznesl do celého světa a dál už to všichni známe. 

A pak se najednou dozvíme, že ten mladý lékař sám podlehl nemoci COVID-19... To je na mě trochu moc. Předpokládám, že pokud ten člověk upozorňoval na virus už tak brzy, věděl něco, co nebylo pro pár mocných v zemi žádoucí. A jak ho nejlépe umlčet? Samozřejmě, sprovodit ze světa. A jaký by to byl paradox okořeněný špetkou černého humoru, kdyby ten chudák sám zemřel na nemoc, před níž varoval! No... zkrátka nevěřím, že zemřel na COVID-19, podle mě si s ním někdo krutě pohrál - možná ho otrávili nebo něco podobného. A prezentovat tuto nešťastnou událost jako smrt, jehož příčinou se stal nový typ koronaviru, už není takový problém. Pro ostatní "nepohodlné" varování a zbytek světa to vezme jako nešťastnou náhodu. Mimochodem, pokud ten lékař upozorňoval na koronavirus už v prosinci, je klidně možné, že se opravdu rozšířil do světa mnohem dřív, než jsou oficiální zprávy. 

Další věc je otázka Švédského přístupu k nákaze. Předem zdůrazňuji, že mám Švédy odjakživa ráda a velmi jim fandím i teď, tudíž můj pohled v této situaci bude krajně zaujatý. Přesto se pokusím o co největší objektivitu. Podle mě zásadní zkreslení probíhá ve výkladu jejich mírných opatření. Vezmu to trochu oklikou a vysvětlím na příkladu krádeží. Takže - u nás v Čechách jsme zvyklí na to, že když například přijedeme na kole k supermarketu, hned si ho zamkneme a někam ideálně přivážeme, protože je vysoce pravděpodobné, že kdybychom toto neudělali, někdo by nám ho ukradl. A to už během několika málo minut našeho pobytu v prodejně. Obecně si hodně zabezpečujeme věci, které necháváme na veřejnosti bez dozoru. A výsledek těchto opatření? Věci nám (většinou) nikdo neukradne. 

Naproti tomu ve Švédsku, když přijedete k supermarketu, kolo opřete o strom a jdete nakoupit, je vysoce pravděpodobné, že vám ho nikdo neukradne. A výsledek těchto "neopatření"? Věci vám (většinou) nikdo neukradne. 

Stejně tak předpokládám (i na základě několika článků a vyjádření jisté švédské novinářky), že tam prostě lidé přemýšlejí trochu jinak. To, že se nezavřou restaurace, nezakáže pohyb ve skupinách na veřejnosti a podobně, ještě neznamená, že lidi do těch restaurací masově chodí, pořádají hromadné akce a celkově na všechno kašlou. Spousta opatření ve Švédsku existuje jen ve formě doporučení, přesto je prý většina lidí dodržuje - což je pro některé jedince (a nejen v Čechách) naprosto neuvěřitelné. 

Takže sečteno podtrženo mi vychází, že v konečném důsledku není mezi vlivem opatřeních u nás a ve Švédsku až takový rozdíl. A co mě úplně nejvíc vytáčí, je, jak jim spousta chytráků v diskuzích předpovídá katastrofický scénář - tedy exponenciální nárůst nakažených, kolaps zdravotnictví a náklaďáky mrtvol - jakoby jim to snad přáli. Něco ve stylu:" Nenosíš roušku, můžeš do restaurace a chodíš, kam chceš, zasloužíš si onemocnět." A hle, nic z toho se nekoná... Sice procento mrtvých je poměrně vysoké, ovšem sčítání lidí, kteří zemřeli na/s nemocí COVID-19 se zdá být v každé zemi jiné. Navíc jsou často opomíjeny důležité faktory, jež tuto smrtnost ovlivnily. Jistě, počet nakažených je více jak třikrát vyšší než u nás, avšak já nikdy netvrdila, že ta opatření jsou k ničemu. Spíš se obávám, že se v Čechách po jejich uvolnění může epidemie klidně znovu rozjet a Švédsko hravě dohoníme. Naproti tomu pro tamní obyvatele to nebude takový šok, neboť byl více zachován přirozený chod společnosti. (Budu moc ráda, jestli se pletu...)

Poslední věcí, která mi vrtá hlavou, je plošné testování promoření obyvatel ČR. Apriori bych očekávala, že jakmile něco organizuje vláda, mělo by to být to nejlepší, co lze v našem státě najít. Ve smyslu největších odborníků, nejvyššího rozpočtu, nejmodernějších technologií, nejpromyšlenější strategie, atd... Ovšem nepřesvědčili mě. Nechápu, jak je možné, aby skupina stomatologů přišla s tím, že testování organizované vládou je neprůkazné, protože se nezkoumala tzv. buněčná imunita, ale jen protilátky proti koronaviru. To nikoho z vládního týmu nenapadlo to samé? Testování na protilátky prý totiž vůbec neukáže lidi, kteří onemocnění prodělali bez příznaků. No a jsme tam, kde jsme byli. Vláda říká, že promoření obyvatel je v řádech promile, stomatologové operují se čtrnácti procenty. Vyberte si... Mně osobně přijde pravděpodobnější varianta stomatologů. A to ze dvou důvodů: Za prvé prý většina (až osmdesát procent) obyvatelstva vykazuje lehké či žádné příznaky. Takže i kdyby řekněme třicet až čtyřicet procent nakažených nemělo příznaky, je to hodně na to, aby jejich nezapočtení do testů učinilo významný rozdíl. Za druhé, virus je prezentován jako velmi infekční (zpočátku reprodukční číslo 2-3), proto nevěřím, že by se (i přes přísná opatření) dosud nakazilo tak málo lidí. 

Závěrem bych ráda podotkla, že je důležité, aby člověk zpracovával veškeré informace, zprávy a tvrzení kriticky. Aby si připustil, že údaje, čísla i testy mohou být zkreslené spoustou faktorů, a nikdy nezapomněl používat zdravý, selský rozum. Aby se poté, co si něco přečte, byl schopen zamyslet a říct si: co když je všechno úplně jinak? Neboť kritické myšlení je základ pro to, abychom se neuzavřeli ve vlastní, omezené bublině vnímání okolního světa. 

Kritické myšlení je základ pro to, aby člověk nezůstal uzavřený vůči cizím názorům a zamčený v hermetické bublině vlastního úhlu pohledu. Zkuste si, až budete zase o něčem skálopevně přesvědčeni, říct: A co když je to úplně jinak?