Zelení ideologové v ČR sahají už i po goebbelsovských lžích

Nervozita stoupenců zelené ideologie a všeplanetárního strašení přehřátím Země je na pozadí energetické a s ní spojené ekonomické a sociální krize vede dokonce k šíření nechutných lží.

Náš vyspělý západní svět se ocitl pod stále větším vlivem nikým nevolených nátlakových organizací, které se svým pochybným financováním vydírají svět ve prospěch zelené ideologie. Jejich agitace a propaganda dosahuje na pozadí současné energetické a s ní spojené rostoucí ekonomické a sociální krize neustále nových vrcholů. Neváhají přitom sáhnout k manipulacím a lžím, za něž by se zřejmě nestyděl ani šéf nacistické propagandy Gooebbels. Nejnovějším dokladem je vystoupení šéfky českého Hnutí Duha Anny Kárníkové v Českém rozhlase.    

Kárníková v České rozhlase na její stanici Radio Wave zveřejnila svůj komentář, v němž jasně doufá, že nově zvolený prezident Petr Pavel na rozdíl od končící hlavy státu Miloše Zemana už nebude kritizovat ideologii Green Deal. Neztrácejme čas převyprávěním obsahu slov šéfky Hnutí Duha jako jedné z nejvýznamnějších nátlakových zelených skupin, jež si osobují právo nejen komentovat veškeré dění Česku, ale připojovat se k soudním atakům na cokoli, co nezapadá do jejich zeleně zkresleného vidění světa. Pro charakteristiku komentáře paní Kárníkové stačí jediná citace, že Green Deal "dnes je obranným valem proti nárůstu cen energií".
Nic není tak vzdáleno pravdě, jak tato lež z úst šéfky Hnutí Duha. Občané České republiky jsou stejně jako většina obyvatel zemí Evropské unie už počínaje rokem 2021 obětí prudkého růstu cen energie, který činil až 15násobek normálu z roku 2020 a dlouhá léta před ním. Výsledkem této krize je, že většina zemí EU sáhla po nějaké formě pomoci při snížení cen energie, jež devastují rozpočty domácností a hospodaření podniků. Připomeňme, že vláda ČR bude cenu energie v tomto roce dotovat celkem asi 300 miliardami korun, jimiž zastropuje např. cenu elektřiny spolu s regulovanými složkami na více než 9 korunách. V této dotaci jsou současně prostředky, jež získají obchodníci s energií, když prokáží, že na zastropovaných cenách pro občany a firmy prodělali. I bohaté Německo na zastropování a přímou dotaci cen elektřiny a plynu věnuje letos a až do dubna 2024 celkem 295 miliard eur, s přepočtem 7,2 bilionu korun asi třikrát více než co do počtu obyvatel osmkrát menší Česko. Ceny energie a řešení následků místo příčin tohoto krizového vývoje energetiky jsou tak klíčovým hybatelem inflace, jež nyní devastuje mzdy, důchody a úspory Čechů.     

Co ale zavinilo současnou energetickou krizi, která způsobuje českým občanům mdloby a tuzemské podnikatele vede k úvahám o ukončení podnikání nebo v nejlepším případě o přesunu svých firem do Asie či USA s desetinovými náklady na energie? Nebyla to Putinova válka proti Ukrajině, to je vítaná záminka. Byla to a je právě realizace eurounijní ideologie Green Deal (Zelený úděl), která mj. slepě sází na stále masivnější nasazení občasných zdrojů energie (OZE) s dominancí solárních (FVE) a větrných (VTE) zdrojů. Protože tyto masivně dotované zdroje fungují jen v trpné v závislosti na slunečním svitu a povětrnostních podmínkách, musí se k nim v době výpadků produkce (u solárů v 90 % z počtu 8760 hodin v roce a u větrníků asi v 80 % z ročního času) nasazovat „záložní, rezervní“ zdroje nyní v uhlí, do budoucna jen z plynu. Tento koncept spoléhající hlavně v Německu na levném ruském plynu se po ruské agresi proti Ukrajině zhroutil.

Proto musely země EU od roku 2021 sáhnout po stále větší těžbě a spotřebě uhlí, přičemž v Česku se spotřeba této zelenými ideology nenáviděné špinavé emisní komodity za loňských devět statisticky známých měsíců zvýšila o 20 %. Ovšem uhlí je nejvíce zatíženo emisními povolenkami, jejichž objem v EU loni dosáhl 750 miliard eur, tedy v přepočtu přes 18 bilionů korun  (na „zbytek“ světa připadají povolenky v objemu 100 miliard eur). Připomeňme si, že povolenky promítnuté do ceny energie a produktů těžkého průmyslu jsou odváděny do pokladny Evropské komise, která z nich pak přerozděluje „zelené dotace“ podvoleným členským státům. Dokonalý příklad pro nefunkční a ekonomicky zničující perpetuum mobile.

Z loňských 8 miliard tun uhlí vytěžených a spotřebovaných ve světě (meziročně plus 1,2 %) dle zprávy Mezinárodní agentury pro energii spotřebovala polovinu Čína, na „bedně“ ve spotřebě uhlí jsou dále Indie a Indonésie. Čína do roku 2024 zprovozní v uhlí nové elektrárny s výkonem 247 GW a tento růst emisí pro planetu spolehlivě překročí odstavování jakéhokoli množství uhelných elektráren na Západě. Snaha Německa a po jeho vzoru očividně i Česka (při platné strategii ČEZ s odstavováním uhelných zdrojů, jež Česko dovede už za dva roku k závislosti na dovozu také elektřiny) použít jako rezervní zdroje paroplynové elektrárny je o to absurdnější, že plyn v podobě LNG a jeho energeticky náročného stlačení a zchlazení na mínus 162 °C a dopraveného přes oceán do EU je pro planetu stejně emisní jako uhlí spalované v místě těžby. Plynová lobby má ale velké páky.

Tyto záložní zdroje jsou spojené s kapacitními platbami, jež si už dojednalo v Bruselu pro své uhelné a plynové zdroje Německo. Česko zatím nemá dojednáno nic. Provozovatelé kapacitních zdrojů mají v podstatě státní záruku, že i za omezený provoz svých elektráren doplňující nestabilní produkce OZE dostanou plnohodnotnou náhradu ještě zvýšenou o kompenzaci za technicky větší zátěž přerušované činnosti technického zařízení, hlavně turbín. Vedle dotovaných OZE zaplatí spotřebitelé v ceně energie i zdroje v kapacitní záloze.

Česko navíc čeká dle příkladu Německa další růst ceny elektřiny. Nyní je už v české elektroenergetické síti připojena kapacita solárních zdrojů s instalovaným výkonem 2,8 GW a podle ČEZ Distribuce je pod smlouvou o připojení v ČR připravena další obří kapacita 12 GW. Jaké bude ale překvapení nemalé části vlastníků těchto FVE, že jejich soláry nebudou moci připojeny k síti, dokud se do ní neinvestují stamiliardy korun. To na zhruba každých 60 miliard korun investic bude znamenat zdražení 1 kWh o korunu pro všechny spotřebitele, takže úspory ve spotřebě elektřiny majetných vlastníků FVE zaplatí samozřejmě všichni ostatní. Za statisticky známých prvních devět měsíců roku 2022 dodaly OZE marginálních 3,7 % výroby elektřiny v ČR.    

Asi chápeme, proč pro šíření své ideologie „světlých zelených zítřků“ neváhá šéfka Hnutí Duha sáhnout po lži, že Green Deal, jako prokazatelný viník prudkého zchudnutí obyvatel ČR a destabilizace průmyslu je v její interpretaci označen za „obranný val“ proti zničující vlně zdražování energie. Ale může Český rozhlas jako veřejnoprávní médium, které má občanům předávat objektivní a vyvážené informace, šířit takovéto gobbelsovské lži? Nebo má paní Kárníková ve svém komentáři pravdu v tom, že veškerá mainstreamová média v ČR se už podvolila propagování ideologie Green Deal? Není to námět pro nový státní úřad pro boj s dezinformacemi?  

O to větší a silnější bude brzké prozření a rozhořčení občanů i celé společnosti, jejíž energetika vinou slepé sázky na nestabilní a v konečném účtu neúnosně drahé zdroje energie povede ke zhroucení ekonomiky a společnosti. V Česku tento problém vyhřezne ještě více v roce 2025, až se stane země závislou vedle dovozu plyny a ropy také na importu elektřiny. Odkud a za kolik, to se každý občan ČR může oprávněně obávat už nyní.

Právě proto chtějme věřit, že na rozdíl od doufání šéfky Hnutí Duha v „zelenou“ hlavu státu se nově zvolený prezident republiky Petr Pavel bude chtít se svým expertním týmem střízlivě a věcně, bez ideologických nánosů, v interakci s vládou a parlamentem zabývat skutečnými problémy obyvatel země. Energetická krize a její řešení je bez jakýchkoli pochybností největší vnitropolitický problém Česka, protože se silně propisuje do dalších problémů českých domácností a ekonomiky.