Zvukařům - přátelé, kamarádi, kolegové

V nemocnici je to dobré. Dají vám najíst, napít, vrhnou se na vaše břicho, plíce, nahlédnou do srdce, jestli není náhodou prázdné a bez lásky. Oboustranná embolie plic-utekl jsi hrobníkovi z lopaty, řekla moje kamarádka a lékařka.

A tak jsem tady a mám konečně čas napsat blog všem mým kolegům zvukařům. Nejdříve bych vám chtěl upřímně říct, že jsem rád, že jsem součásti naší zvukařské rodiny. Díky tomu jsem se poznal s mnohými z vás tváří v tvář a s jinými jenom virtuálně. Přiznám se, že mi občas vadí reakce na sociálních sítích některých z našich kolegů. Na druhé straně je mi jasné, že je jejich někdy i tvrdá reakce projevem svobody. Proto mi to nedalo spát a prošel jsem si svoje příspěvky a uvědomil jsem si, že i moje některá prohlášení nezůstala bez podrážděné odezvy a došlo mi, že jsem se často nevyjádřil přesně nebo i přesně vyjádřil, ale v souvislostech, které nelze v tomto způsobu komunikace přenášet.

Když už jste se dostali až sem, je jasné, že pokračujete ve čtení mých řádků a tak mi dovolte, abych jak hrdina ze Saturnina, uvedl některá moje prohlášení a statusy na pravou míru.

A začnu pěkně logicky od konce. Podepisuji se jako mistr zvuku. Svého času bylo kolem toho pěkné rodeo. Psali mi někteří, že oni znají jiné mnohem lepší zvukaře než jsem já (většinou mě ani neznali) a ti jiní lepší jsou podle nich mistry a ne já. Vlastně s nimi částečně také souhlasím, já také znám lepší zvukaře než jsem sám a jsem přesvědčen, že jsou mistry zvuku. Jsem přesvědčen, že naše krásná profese je řemeslem v tom nejlepším smyslu slova. Je plná řemeslné dovednosti, schopnosti a umu, umu řešit veškeré technické, právní, hudební i ekonomické stránky naší práce. Když si vezmete řemeslná společenství v dřívějších dobách, potom ten, který je schopen tohle všechno řešit byl mistrem. Tím, že se podepisuji jako mistr zvuku neříkám, že jsem nejlepší a ostatní jsou podle mě čičmundové, jenom tím dávám najevo, že už nejsem ani učeň ani tovaryš.

Dalším mým hříchem v očích některých našich kolegů je moje přesvědčení, že analogový zvuk je slyšitelně lepší než digitální. A tak to píšu znovu a znovu. Ano, jsem přesvědčen, že je to jednoznačně tak a postavte se třeba na hlavu - ALE!!!! Můj kamarád Libor napsal v jednom statusu, že dnes je důležitější ten, kdo sedí za aparaturou než to, zda je digitální nebo analogová. A další kolega se oprávněně zlobil, že on si pořídil digitální pult ke svému KV2 a dělá dobrý zvuk, důkazem mu je pochvalná reakce muzikantů i publika. Ano přátelé máte naprostou pravdu i já jsem si mnohokrát vyzkoušel, že s digitální aparaturou lze namíchat dobrý zvuk. Sám používám digitální pult a jsem také hudebníky i publikem často chválen. Myslím si, že cca u 80% akcí, tak jak je znám, jako zvukař i posluchač, je jedno zda zvučíme digitálně nebo analogově. Všichni víme, že na zvuk, který mícháme, má vliv to kde se zvuk tvoří (myslím tím podium), kdo ho tvoří (myslím tím muzikanty), kam se šíří(myslím tím hlediště), čím jej zpracováváme (myslím aparatura) a v neposlední řadě také to kdo jej míchá. Takže pokud jste slušný zvukař a máte slušnou aparaturu, jistě mícháte slušný zvuk a já mám radost z vás všech. Ale také znám situace jako všichni z nás, kdy  si říkám: "Dybysem to věděl, tak bysem sem nechodil!" Odporný sál a ještě hroznější kapela a i v těchto případech je rozhodující osobnost zvukaře víc, než jakou má aparaturu. (Šity aparaturou nenazývám, bez ohledu na technologii!)

S tím analogem se to podle mých zkušeností má tak. U domácích aparatur je rozhodující jejich kvalita, na mizerném analogu je mizerný a ještě mizernější zvuk než  MP3 z telefonu. Pokud máš opravdu dobře nahranou gramofonovou desku (nesmí být digitálně míchaná a jenom vylisovaná, pak je to prakticky stejné jako CD) a CD nahrávku, tak rozdíl pozná téměř každý, analogový zvuk je jiný teplejší, má mnohem větší dynamiku a je hutnější. CD je studené a v poslední době je navíc hodně CDček, která jsou zvukově úplně děsivě degradovaná přehnaným "masteringem". Mají odporný nepřirozený zvuk. Když jsem si za komančů koupil první CD přehravač za mých dva a půl měsíčních platů, chtělo se mi brečet. Byl jsem hrozně zklamán a moje žena dvakrát tolik. Krampera uváděl jako příklad špatného zvuku, zvuk v kině, já jeho názor naprosto sdílím. V multipelxech je ten zvuk zahuhlaný, přebasovaný a pokud z reproduktorů zní smyčce nebo dechy, tak si producenti mohli odpustit náklady za orchestr. Pokud si stejnou nahrávku pustím z CD, potom je vše v pořádku, ale kino, hrůza  a děs, plné prostorových efektů, ale z přirozeným zvukem to má málo společného a dovoluji si tvrdit, že snížením hlasitosti o cca 20% bychom si začali pořizovat naslouchátka.

Na druhé straně nezavrhuji poslech hudby z různých udělátek, telefonů a podobně, rád si MP3 poslechnu, pokud nemám jinou možnost. Třeba právě teď v nemocnici, sem nebudu tahat analogovou aparaturu s vinily.

A teď vás mnohé asi naštvu. Nebo ne začnu radši jinak. Nejsem přesvědčen, že LA systémy jsou špatné a nepoužitelné. Já mám rád výrobky od L´acoustic. Digitální pulty Soundcraft Vi4. Ale zvukově se mi také líbí Digico, Yamaha už míň. I když zrovna na Yamaze jsem slyšel asi nejlepší "digitální" zvuk. Když jsem před pár lety měl to štěstí a byl jsem na obědě s Kramperou, tehdy jsem se ho ptal co má proti LA systémům. K mému údivu prohlásil, že zavedením tohoto systému se podstatně zlepšila kvalita zvuku, ale podle jeho tehdejšího názoru, je pro funkci těchto systémů důležité splnění tří požadavků, špičkově aparaturu navrhnout, špičkově ji vyrobit a špičkově ji před produkcí nastavit, jinak ten systém fungovat nebude. A teď mě můžete kamenovat, ano myslím si, že má pravdu. Slyšel jsem dost produkcí na LA systémech, kdy jsem rád uznal, že zvuk byl výborný. Prostě se mi líbil, všechno bylo jak má být. Takže pokud to někdo dokáže a někdo ne, to potom znamená, že systém LA v praxi funguje. Tím že já jsem si vybral systém jiný, říkám jenom to, že mi zvukově vyhovuje líp.

Takže zpět k tomu analogu, před časem si kamarádi začali porovnávat svoje aparatury a pozvali mě k tomu. Ve dvou případech jsme tehdy porovnávali jejich L´acoustic s digitálním mixážním pultem (jednou to bylo Digico SD8 a podruhé Soundcraft Vi4) a mé KV2 a s KV2 stageboxem a KV2 linedriverem a analogovým pultem AH. Jak jsem psal již několikrát v různých statusech, jakékoliv nahrávky provozované na analogové nebo digitální aparatuře jsme nebyli schopni spolehlivě rozeznat. Takže pokud někdo dělal studii (a pár zahraničních znám) při níž použil nahrávky, potom musel nutně dospět k závěru, že nelze rozlišit digitální technologii od analogu. Myslím si, že je to všem jasné a i my jsme tehdy předpokládali, že to tak při testování dopadne.

Rozdíl nastal až potom, kdy na podium přišel kytarista se svou španělkou, začal hrát a zpívat a později se k němu připojili i další muzikanti. Rozdíl byl jasně slyšitelný. Ne, na LA systému nebyl špatný, byl opravdu dobrý a vlastně mu nic nechybělo. Pokud byste takový zvuk slyšeli na koncertě, byli byste velmi příjemně překvapeni, jak to dobře hraje. Ale analog měl víc dynamiky, byl brilantnější a byl schopen lépe přenést srdíčko muzikantů mezi posluchače. Víte ono se to těžko popisuje, ale bez jediné výjimky jsme se na tom všichni účastníci obou testů shodli.

Ale to neznamená, že zavrhuji digitální technologii. Zvlášť u pultů se mi dokonce líbí mnohé jejich přednosti, které práci zvukařů ulehčují. Proto je také používám. Podle mých odhadů jsem schopen ve 20% případů udělat s analogem slyšitelně lepší zvuk, než bych udělat s digitálem. Proto jej rád stále provozuji a stále  a stále se přesvědčuji, že je dobrý a hraje dobře a umí hrát ještě líp. Těch 20% mi za to stojí. Ne nezatracuji žádného zvukaře, který jezdí s digitálem a rád mu, pokud hraje na moje PA, vyjdu ve všem vstříc. Myslím si, že je to moje morální povinnost udělat pro kolegu maximum. Stejně tak, jak jiní kolegové dělají pro mne.

A ano mám ze všech mých kamarádů a přátel vždycky radost, když se jim podaří namíchat dobrý zvuk na jejich digitální aparatuře. A mám velikou radost, když se o tom dovím a sociálních sítích. Chvála na naše kolegy je tak trochu chvála na všechny poctivé zvukaře.

To, že máme na něco jiný názor je naprosto v pořádku a je dobře, že jej můžeme volně prezentovat. Jsem rád, že žiju ve společnosti, kde se nikdo z mých přátel nemusí bát cokoliv veřejně říct bez obav z nějakých dopadů.

A proč to všechno píšu? Protože si ve shodě s Liborem a mnohými z vás myslím, že osobnost zvukaře je důležitější než to na jakou aparaturu míchá, pokud je to dobrý a poctivý chlap a zvukař a má dobrou a poctivě vyrobenou aparaturu. Potom bude dělat čest naší profesi a můžeme na něj být všichni hrdí. Jenom bych jako staromilec rád viděl v našich statusech víc pochopení pro názory druhých.

Na závěr mi dovolte, abych citoval moudro jedné stařenky z Moravskej Novej Vsi, při rozhovoru do televize řekla: "Víš defčico, slovo je sviňa, jak ho jednú vypustíš z huby, už nejde vrátit!" Přál bych si, abychom všichni mne nevyjímaje, vypouštěli co nejméně slov, která by urážela, ubližovala, zesměšňovala nebo dehonestovala naše kolegy jenom proto, že mají jiný názor než my.

Mějte se všichni krásně a hlavně pozor na hrobníky a jejich lopaty.

Zdraví vás Metoděj Skřeček - mistr zvuku