Veřejné ožralství ani hříchové jiní, aby trpěni nebyli.

Nová pravidla blogu: perex byl zkrácen, takže jsem jej musel překopírovat do textu. Omlouvám se, milým čtenářům.

Dovolte mi, abych název svého článku převzal z korunovační řeči krále Ferdinanda I. Habsburského. Jako by se od té doby naše vrchnost snažila neustále vychovávat svoje poddané. Pikantní na tom je, že se sami politici chovají na místech veřejných, myslím tím sdělovací prostředky, způsobem za něž bych ještě dnes od svých rodičů jednu oprávněně chytil. V současné době se stalo módou vytvářet vyhlášky měst a obcí jejichž ideou je zakázat konzumaci alkoholu na veřejnosti.

A co se nám v té věci vždy podaří, je vylévat z našich místních vaniček s vodou i děti. Zvlášť u nás na vesnicích a malých městech je kouzelné číst, na kterých veřejných místech se nesmí konzumovat alkohol a co všechno občané nesmí a co je čeká, pokud by si nedej Bože lupli pivko v parku nebo příkladmo na parcele číslo 748/12. I zákres v katastrální mapě je součástí dané vyhlášky. Jenom mě mrzí, že nejsou v terénu vyznačeny hranice předmětných pozemků. Mě geodetovi to nečiní žádný problém, pokud chci pochlastávat na veřejnosti, vezmu s sebou příslušný měřicí přístroj, vytyčím si s přesností, kterou stanovuje vyhláška číslo 26/2007 Sb. v platném znění, hranice dané parcely a popiju s kamarády za hranicí zakázaného. Příslušný konšel nebo placený zbrojnoš nebo městská policie mě může akorát tak …. , popíjím si v místech, kde mě to nikdo nezakazuje a ani naštěstí nemůže. Hůře jsou na tom turisté a jejich rodinní příslušníci. Za prvé netuší, že je v dané obci v platnosti nějaká vyhláška, potírající nezákonný alkoholizmus. A za druhé nemohou znát hranice pozemků, na nichž je zakázaná konzumace alkoholu.

Dostáváme se tak do nádherných a absurdních situací, kdy nás pronásleduje policie za to, že jsme půl metru za hranicí pozemku městskou vyhláškou chráněného od zlořádného ožralství. Ještě veselejší na tom je, že lidové veselice, hody a poutě jsou  vyňaty ze zákazu konzumace alkoholu. Jeden den jste místním konšelem nebo jeho synem napájeni ze šohajky hodovým vínem a druhý den v pondělí, dostanete co proto, že jste si dovolil svlažit rty pivkem v tom samém místě jako včera. Přiznám se, že mi činí značné potíže pochopit, proč se mě neustále někdo snaží nacpat do nějakých hranic zákony a hory předpisů, které musím znát, ať se mi to líbí nebo ne. Nehledě na to, že ani nejsem schopen takové množství předpisů přečíst a řídit se jimi. V každé obci platí nějaká místní vyhláška, které neznalost mě neomlouvá. Přidám li k tomu ještě předpisy EU, jsem zachvácen děsem, kdy se na mě jako v Kafkově Procesu někdo nevrhne a uvrhne do temnice.

V našem státě je více než 6000 obcí a všude platí nějaká vyhláška. Ještě že Evropská unie zrušila 20.000 zbytečných obecně závazných předpisů. Takže jich zbývá jenom 40.000, sice nejsem schopen takové množství ani přečíst, ale řídit se jimi musím. O množství zákonů a vyhlášek vydaných naší milovanou republikou, se nebudu zmiňovat, protože to číslo mi vyráží dech. Kdybych zítra přestal pracovat a začal číst obecně platné zákony, vyhlášky, normy a podobně, musel bych žít ještě 45 let 6 měsíců a 12 dní. V mém věku bych se dočtení předmětných předpisů dožil, jenže paměť mi je určitě nepobere.

Bohužel se z veřejné sféry vytratil příslovečný selský rozum a řídíme se jenom zákony a vyhláškami. Svědomí jsme vytlačili ze společnosti a děláme, že neexistuje. Škoda, myslel jsem si, že si užiju trošku svobody, než odejdu za svými předky. Ještě než se to stane, musím si prostudovat zákon o pohřebnictví a příslušné státní normy včetně předpisů EU, abych je svou smrtí náhodou neporušil.

Váš mistr zvuku Metoděj Skřeček.