Starosto, ten pes ťa neposlechne!

Nová pravidla blogu: perex byl zkrácen, takže jsem jej musel překopírovat do textu. Omlouvám se, milým čtenářům.

Už jednou jsem se zamýšlel nad blbými a ještě blbějšími městskými vyhláškami. A opět jedna nově vzniklá u nás v mém rodném městě: Č. 1/2012,kterou se stanovují pravidla pro pohyb psů na veřejném prostarnství v městě Podivín. Ten překlep je přímo ve znění vyhlášky, která je zveřejněna na stránce městského úřadu, neudělal jsem ho já.

Nevím, z jakého důvodu se neustále snaží naši radní upravovat naše konání v mém rodném městě. Co hůř, když to dělají tak blbě, až se hlava nepřestává divit. Jeden by řekl, že se nudí a tak hledají činnost kde tu. A zatahují do toho i tu nebohou zvěř. Chudák pes, který neumí číst, jak se má bránit svévoli úřadů. Jenže u nás máme psiska, co mají za ušima.  Dnes jsem potkal jednoho vořecha, běžel si a kašlal na starostu a jeho vyhlášku číslo 1/2012. Věděl, že jej nikdo nepotrestá. Uměl číst a tak si dal dohromady, že plnění bodů 1) až 3) čl.I. vyhlášky 1/2012 zajišťuje fyzická osoba, která má psa na veřejném prostranství pod kontrolou či dohledem. Protože je vořech sám, tak za něj nikdo neodpovídá a tedy nemůže trestat ani jeho ani nikoho jiného. Nedej bože, kdyby byl nedaleko jeho pán a ve smyslu naší milované vyhlášky číslo 1/2012 čl. I. odstavec 2),  by pes byl pod neustálým dohledem a přímým vlivem osoby doprovázející psa. Pes by porušoval ustanovení čl.I. odstavec 1)a), takže by byl jeho pán vystaven spravedlivému postihu. Chudák doprovázející osoba a chudák i ten, kdo by toto protizákonné jednání posuzoval. V kterém okamžiku je náš vzorový vořech pod přímým vlivem osoby doprovázející psa? Je to metr nebo dva nebo deset? Nebo kdo posuzuje, zda doprovázím psa čili nic?

Nejvíc mě urazilo, že když jdu se psem, stávám se druhořadým občanem, který psa doprovází. Měl jsem hodně psů, věřte mi, že jsem nikdy žádného svého psa nedoprovázel. Pes šel pěkně poslušně se mnou a on doprovázel mě. Já jsem rozhodoval kam, a kdy půjdeme. Nedopustím, aby mě nějaká přihlouplá vyhláška města číslo 1/2012 degradovala na osobu doprovázející psa. Jsem hrdým občanem své vlasti a ne pohůnek, který doprovází psy.

Hudral jsem si pod vousy, ráno jsem se nestačil oholit, procházel jsem od staré radnice dolů k ulici Štefánikova a tu najednou na mě vybafl pes. Byl do půl těla nad vyznačeným prostranstvím a nebyl na vodítku. Snažil jsem se mu vysvětlit, že pokud se chce pohybovat po veřejném prostranství města Podivína, musí být na vodítku. Namítal, že vyhlášku velmi dobře zná a že je na vlastním pozemku jeho pána a to, že trčí nad veřejným prostranstvím, neřeší žádný článek naší drahé vyhlášky, a že si mám tedy trhnout nohou. Smál se mi, až se za břicho popadal.

Co mi zbývalo, omluvil jsem se vyhlášek znalému psisku a zastyděl se. Už se chovám jako naši radní, blbnu hlavu sobě i psu. Pozorně jsem tedy ještě jednou vyhlášku prostudoval. A následně se i uklidnil. Něco tak hloupého, aby člověk pohledal. Celá vyhláška je postavena na zodpovědnosti osoby, která má psa pod kontrolou či dohledem. Kdo je tak hloupý, že má svoje psisko pod kontrolou či dohledem, ať si je našimi konšely trestán. Já nikdy žádného psa pod kontrolou či dohledem míti nebudu a nebudu tedy ani za žádné psisko odpovídat, tedy ve smyslu naší již mnohokrát zmiňované vyhlášky. Na psa se vykašlu, nechám jej bez kontroly či dohledu běhat, jak se mu zlíbí a je to!

Člověk se pořád učí, závěr a uklidnění ze znění vyhlášky číslo 1/2012 jsem načerpal od našich místních vořechů, nikdy pod kontrolou či dohledem nebyli a tak za ně ani nikdo nenesl a nenese odpovědnost.

Vezměme si tedy příklad z našich psů, alespoň já jsem si ho vzal. Budu také běhat po veřejných prostranstvích bez kontroly či dohledu. Musím ještě vykoumat, jak to zařídit se svojí manželkou, ona má tendence mě stále kontrolovat či na mě dohlížet. A může být na základě nějaké mě neznámé vyhlášky za mě odpovědna. Chudák ženská!

Váš roduvěrný Podlužák Metoděj Skřeček – mistr zvuku