Práce padá na zem sama a Marksová utrácí za rekvalifikace (3/3)

Za poslední dva roky Úřady práce utratily za školení pro téměř 88 tisíc lidí přes 645 milionů Kč, ale práci z nich našlo snad pár stovek. Přestože práci mnozí stále usilovně hledají, nikdo je zaměstnat nechce...

Nezaměstnaným ve věku nad 50 let, kterých je v ČR asi 100 tisíc, kvůli tomu reálně hrozí, že jim nárok na starobní důchod pro neodpracované roky vůbec nevznikne! Těmto lidem i když desítky let pracovali a platili sociální pojištění, po vyčerpání doby pobírání "podpory v nezaměstnanosti" (což pro věk 50-55 let je 8 měsíců a nad 55 let 11 měsíců a sestupně ve výši od 65 do 45 procent dřívějšího výdělku) jim navíc, na rozdíl od nikdy nepracujících Romů, často nárok na žádné sociální dávky ani nevznikne! A jen proto, že po téměř celoživotní práci mají zcela běžně hodnotný majetek. Podle znění zákona o sociální potřebnosti č. 482/1991 Sb. jsou přímo povinní "vlastním přičiněním" (třeba prodejem nebo jiným využitím svého vlastního majetku) si zvýšit příjem a tak si zajistit prostředky k obživě...!

Za rekvalifikační kurzy stát jen v letech 2013-2014 včetně peněz z EU utratil pro 87.892 lidí 645.281.395 Kč - a tyto peníze, (kterými zaměstnal lektory externích školicích agentur a úřednice jinak nefunkčních Úřadů práce), v podstatě hodil do vzduchu. Kdyby po absolvování všech slibných kurzů všichni včetně osob ve věku těsně před důchodem našli práci, celkové číslo nezaměstnaných by muselo být o téměř 88 tisíc nižší - což dodnes není a ani být nemůže, protože počet volných míst je jen přes 60 tisíc! Viz businessinfo.cz/cs/clanky/v-roce-2014-proslo-rekvalifikaci-vice-nez-46-tisic-lidi-60568.html

Veřejně prospěšné práce financované Úřady práce jako "ruční úklid" veřejných ploch, fungují převážně jako sezónní od března do listopadu. Na otázku, jak je kdo s celoroční úrovní úklidu vozovek, chodníků a případně parků ve své obci (nebo městské části) spokojen, si musí každý odpovědět sám za sebe. Jít v zimě na procházku s kočárkem po zledovatělých cestách do místního parku, je riskantní. A když se ještě v květnu spolu s odpadky nejen na trávnících, ale i v různých zákoutích válí podzimním větrem tam zahnané tlející listí, o našich radních, kteří nám vždy před volbami slibují hory-doly, si nemůžeme myslet vůbec nic lichotivého. Sliby nesplní a pokaždé se všechno vrátí "do starých kolejí" z prostého důvodu. Obcím k tomu, aby mohly na celoroční veřejně prospěšné práce zaměstnat mnohem více lidí, jim pro jejich financování a organizování stále chybí příslušný zákon.

Ministryně práce a sociálních věcí Marksová místo toho, aby tento zákon do Sněmovny protlačila již loni a dala tak průchod možnosti pro vytvoření asi 280 tisíc pracovních míst financovaných státem pro občany s nižším vzděláním a nebo ve věku nad 50 let (přímo v obcích, bez nutnosti někam daleko za výdělkem dojíždět!) - jako časově více vytížená nová místopředsedkyně ČSSD raději bezradně mlčí. Pro případ, že se za pár let počet volných pracovních míst v ČR snad zvýší, pro zoufalé nezaměstnané bude pro jistotu i když to vůbec nebude potřeba, pořádat zase všechny, z 99 procent zcela zbytečné rekvalifikační kurzy. Nic víc...

Naopak jedna privilegovaná skupina obyvatel Čech, Moravy a Slezska si díky našim poslancům a vládám na rozdíl od ostatních občanů žádné starosti se sháněním práce 25 let nedělá. Motivace této skupiny k práci se rovná nule a hodnotu peněz získaných prací dodnes nezná! Vždyť klidně dvojnásobek toho (co si pracující majority v práci za měsíc průměrně vydělají, přestože studovali školy) - dostává menšina nejen bez práce a bez vzdělání, ale vůbec kvůli tomu nemusí ani vylézt z postelí. Pojmy, jako třeba školní prospěch, pracovní doba a kázeň, dovolená, nemocenská atd., jsou pro nepracující Romy úplně neznámé. Jenže pořádat kvůli tomu protesty v místech jejich ghett, je zbytečné. Za to, že jim stát dává tak velké peníze bez práce, nemohou Romové. Chodit naštvaně děkovat je nutné těm, kteří všechno zavinili a musí to zase napravit, tedy před Úřad vlády, Sněmovnu a Senát.

Iluze, že by se Romové, co se umí sotva podepsat, mohli někde ucházet o práci - zvláště pak když se práce na žádném pracáku v ČR nikde nedává - ale musí se, nejlépe "s hustě popsaným" profesním životopisem hledat všude možně, je opravdu velkou záhadou, co by asi tak mohli zaměstnavatelům nabídnout?!? Zkreslené představy mladých Romů, že budou v rámci Dienstbierovy integrace jako absolventi praktických škol přednostně ihned zaměstnáni u počítačů za 40 tisíc Kč měsíčně, jsou pro ně typické. Jejich ještě nikdy nepracující rodiče a příbuzní považují již za naprosto normální, že se jim peníze 25 let vydávají u nějakého úředního okénka bez práce a nevidí na tom vůbec nic divného!! Princip fungování pracovního trhu v ČR Romové nechápou a do jeho vysvětlování se nikdo z jejich bohatě státem placených aktivistů zrovna právě nehrne! Proto ztížený přístup k práci a nesplnitelné požadavky pro jejich přijetí do běžného zaměstnání někteří více uvědomělí a prácechtiví Romové, (kteří údajně chtějí pracovat kvůli tomu, aby nemuseli žádat o potupné dávky!), berou ze strany majoritních zaměstnavatelů jako důkaz jednoznačné diskriminace.