Navrch huj a pod tím fuj

ELVIS, OREL AMERICKÝ: Kapitola 9. "Ten okoun mi ještě leží v žaludku," stěžoval si druhý den Ike. "Kdyby tak ležel i v mém," řekl toužebně Elvis. "Byl první." "A skoro poslední," zasmál se Ike. "Když už jsme u toho, málem jsem se zapomněl zmínit o tom, jak si správně rovnat peří." „To říkáš mně?“ „Ne. Tomu ptáku co stoji za tebou,“ řekl Ike. Elvis se otočil aby se podíval kdo za ním stojí a přisel na to, že to byl Ikův povedený vtip. "Vím, jak si rovnat peří. Vždyť jsi mě viděl." "Viděl jsem tě, jak se líčíš." "To není k smíchu." "Ale je," ušklíbl se Ike jako obvykle, " ale nebylo by bývalo, kdyby tě byl ten okoun stáhl a kdybys byl měl peří nasáklé vodou. To bys neplaval už ani jako kachna. Říkám ti, že rybolov není show bussines," řekl Ike tvrdě, aby to Elvisovi došlo.

"Sleduj mě a poslouchej," řekl a usadil se pohodlně na silné větvi uschlé borovice. "Nejlepší je rovnat si peří na slunci. Máz ze žlázy se lepší roztírá."

"A co když prší anebo je zima?" zeptal se Elvis.

"Zahřeješ mazovou žlázu silou vůle. Je to všechno v tobě," odpověděl Ike a poškrábal se na spánku. ELvis se chtěl zeptat, jak na to, ale Ike ho přerušil. "Měl jsi sedět a poslouchat. Moc mluvíš a já pak ztrácím nit. Detaily ti vysvětlím, až přijde čas." Elvis souhlasně přikývl. "Předtím, než půjdeme dál, měl by ses naučit něco o peří," řekl Ike. "Peří dělá křídla a křídla dělají orly."

"Rozumím."

"Když je péro správně ošetřeno, není těžké ho rozdělit a potom zase spojit," s těmito slovy strkal Ike Elvisovi pod zobák jednu ze svých letek.

"Podívej! Tady je vnitřní a vnější část a tohle jsou očka a háčky, které to všechno drží pohromadě."

"Jako suchý zip," pomyslel si Elvis.

"Jemná mechanická konstrukce, jež mi umožnuje dělat jemné úpravy během letu, když potřebuji zvýšit či snížit rychlost." Ike probíral pomocí zobáku letky a vysvětloval, že toto je obrysové peří které je nejvíc vystavené povětrnostním vlivům, nejlepší a při kroužení i nejrychlejší a nejpoužívanější.

"Víš, že naše peří na ocase a na křídlech je z keratinu?" otázal se Elvis.

"Kera-z čeho?"

"Z keratinu. Jsou z toho i lidské nehty."

"Opravdu?"

"To mi řekl Joe."

"Jasně, jasně, ale narozdíl od lidí, my se o svůj keratin musíme denně starat," říkal Ike. Prohrábl si peří nejprve proti směru, kterým rostlo, a potom jej, blýskající se na slunci, zase uhladil do původní polohy. Připomněl tak Elvisovi, čeho se týká vyučování. "Když děláš kotrmelce, tak se ti tvá, krásně urovnaná péra, mohou pěkně podrchat. Nedostatečná údržba tedy snižuje schopnosti manévrovat." Elvis byl fascinován Ikem a studoval do detailů své peří. "Hrany křídel, vidíš?" ukázal Ike na malá pírka vyrůstající podél předního konce křídla dodávající jim objem. "Říká se jim záklopky. Ty způsobují, že se vzduch přes horní okraj křídel žene rychleji."

Elvis viděl, že Ike je zcela ponořen do péče o své peří, jeho tělo vyzařovalo nesmírné soustředění.

"Soustředěnost je matkou kázně," řekl Ike, jakoby četl Elvisovy myšlenky. "Musíš cítit to, co studuješ, a ztotožnit se s tím, jakkoli nudné to může být." Pohlédl zpříma Elvisovi do očí a čekal, dokud neucítil, že je student dostatečně soustředěn. "Důležitá je i kosmetika, obzvlášť pro tebe," pokračoval Ike, narážeje tím na Elvisův bílý ocas a hlavu. "Ale musíš to brát postupně." Ike znovu zopakoval jako učitel leteckého inženýrství: "Na prvním místě bezpečnost a spolehlivost. To znamená údržba: udržet konstrukci peří v dobrém stavu."

Elvis si vzpomněl na Donu Quixote a bylo mu jasné, co má Ike na mysli. Konec konců, nikdo nemůže nahradit ztracené křídlo.

"Nikdy nelétej s namoženou kostí křídla, se zlomenou nohou nebo se zanícenýma očima. Nejprve se to musí uzdravit," řekl Ike a přikyvoval. "Stávají se nehody. Je lepší vidět kam a do čeho letíš," dodal se smutkem v hlase.

Seznam toho, jak si rovnat peří za každého počasí, byl dlouhý. Elvis procházel jeden bod za druhým a každou činnost dopodrobna vysvětloval. Svoje křídla nazýval kritickou částí. Pak hovořil o důležité části, kam patřil jeho ocas, záda a peří na nohách, a nakonec se dostal k vážné části, kterou tvořilo prachové peří.

"Říkám tomu vážná část, protože je potřeba, abych se cítil pohodlně."

"TPAK."

"Co to bylo? Znělo to jako kvákání."

"T.P.A.K.," hláskoval Elvis. "To zanmená: teplo, provzdušnění a klimatizace."

"Chytré."

"Děkuji," řekl Elvis a uklonil se.

"To si musím zapamatovat. Jak vidíš, jsem z Kalifornie. Mám rád zemi. Nesnáším zimu, narozdíl od tebe, amerického orla."

Když byl Ike hotov se svým peřím, uvolnil se a seskočil do nejbližší louže čisté dešťové vody. Tam se vykoupal a potom si prohlédl svůj odraz na zelené hladině jako v zrcadle. Chvíli se natáčel, obracel a stavěl na odiv a potom řekl střízlivě: "Tak, a můžeme začít s kosmetikou." Používaje zobák jako hřeben, urovnal si každičké pírko.

"Když jsem byl ještě mladý," vzpomínal Ike, "staral jsem se o peří tak, jak to děláš ty."

"Jak to dělám já?"

"Jo. Moje maminka vždycky říkala: Navrch huj a pod tím fuj."

Když byl Ike upravený a celý se třpytil, otřepal se, potřásl peřím, mrkl na Elvise a nahlas zvolal: "Vypadám skvěle!"

Elvis se nikdy předtím tak pozorně nekoupal, nesušil a nerovnal si peří s takovou pozorností. Zdálo se, že jeho náročný učitel, obcházejíce Elvise, prohlédl všech sedm tisíc peříček, o něž se Elvis staral. Ikeovým pozorným očím nic neuniklo. Mezitím mu objasňoval teorii létání, letové mechanismy, řízení a navigaci. Hovořil o počasí a o tom, jak dělat věci správně. Vysvětloval mu zkratky, o nichž tvrdil, že je povinnen s nimi Elvise seznámit a Elvis je povinnen se je naučit. Protože byl v časové tísni, ujistil žáka: "Měl bys vědět, jak se taková zkratka hledá, a kde si můžeš odpočinout v letu."

Konečně byl Ike spokojen, všechno bylo řádně a pozorně ošetřeno, a že nepřehlédl žádnou maličkost.

"Takhle to děláme my, orli," řekl. Ike znova obešel Elvise, jež vypadal v té černobílé kombinéze spíš jako ženich ve smokingu než jako letec. Ike šel pomálu.

"Tak co ty na to, vůdče letky?" otázal se nervozně Elvis.

Ike ho obešel ještě jednou, ještě pomaleji a naposledy si ho prohlédl.

"Moje máma by na tebe byla hrdá," řekl Ike a v tu chvíli Elvis ucítil, že se stal součástí Ikeovy rodiny.

Pak vzlétli.

_____________________________________________________________________________________

PS Dekuji p. Havelkovi za radu (viz minulou kapitolu). Ale pokud se "Elvis" nekdy otiskne v cestine, jsem si jisty, ze to nakladatel udela. V USA to byl best-seller. V CR takoveto veci cte jen par stovek lidi. Neni to bulvar. CR Sinclair

Autor: Carl Sinclair | pátek 13.6.2014 9:00 | karma článku: 8,09 | přečteno: 397x
  • Další články autora

Carl Sinclair

Býk číslo čtyři

3.10.2014 v 9:00 | Karma: 10,87