Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Rusko asi brzy vybouchne

Když si s českými známými občas povídám o situaci v Rusku, často se setkávám se dvěma protikladnými názory. První: „Ti Rusáci vlastně potřebují tvrdou ruku, neumí se bez toho obejít. Pokud tam nebude Putin, tak bude jedině bordel“. Druhý: „Ve východní Evropě vládnou brutální a zákeřní diktátoři, ale dřív nebo později půjdou do háje a vznikne tam demokracie víceméně podobná té naše středoevropské“. Co je pravdy na každém z nich?

Poněvadž v Moskvě to už několik měsíců docela vře a tisíce lidí protestují proti Putinově vládě, jsou ruské vyhlídky do budoucna docela aktuálním problémem, obzvlášť pro střední Evropu, vždyť má Rusko za humny. Oba výše uvedené pohledy na tuto zemi však situaci hodně zjednodušují. Rusko sice má dost dlouhou tradici autoritářských režimů, neznamená to však, že tamější lidé demokracii vůbec nerozumí anebo ji nepotřebují. (Nevládli však i ve střední Evropě po staletí Habsburkové a Hohenzollernové, mezi nimiž by člověk nesnadno hledal přesvědčené demokraty? A co dalších 6 let nacistické okupace a 40 let bolševika?). Mají s demokracií ovšem méně zkušeností, a ty co mají, nejsou moc povzbudivé (viz chaotická Jelcinova vláda v 90. letech, která většinu Rusů, beztak nepříliš bohatých, přivedla na mizinu). Proto je Putin, který situaci v zemi stabilizoval, stále populární, a ačkoliv si ruská opozice hlasitě stěžuje na zfalšování výsledku březnových voleb, zdají se 63,5 procenta hlasů, jež obdržel Putin, poměrně realistickým výsledkem.

Putinova stabilita však už zjevně nestačí, alespoň pro mnoho obyvatel Moskvy, Petrohradu a dalších ruských velkoměst. Putinův režim si paradoxně vychoval vlastní hrobaře. Střední vrstva je za jeho vlády v Rusku početnější než kdy předtím, i když podle sociologů však stále nepřesahuje 15 – 20 procent obyvatel, a právě tito lidé jsou s poměry čím dál více nespokojení. „Stabilita“ za Putina totiž přinesla rozsáhlou korupci (i když Petr Kellner, který má s ruským prostředím velké zkušenosti, tvrdí, že v Čechách je to snad ještě horší a příběh MUDr. Ratha mu snad dává zapravdu), policejní násilí a pronásledování opozičních aktivistů, novinářů a „nepohodlných“ byznysmenů. Proto poměrně úspěšní a vzdělaní Rusové si připínají na oblečení bílé stužky a vyrážejí do ulic. (Bílé stužky a jiné předměty bílé barvy jsou symbolem dnešních protestů, stejně jako byly cinkající klíče symbolem sametové revoluce. Bílá je totiž vnímána jako barva čistoty a poctivosti, kterou demonstranti dávají do protikladu Putinovu „prohnilému“ a „špinavému“ režimu).  

Demonstrace v Moskvě jsou hodně vidět a slyšet, obzvlášť když se jich účastní známí osobnosti (spisovatelé, hudebníci atd.). Policie proti protestujícím občas brutálně zakročí, jak se to stalo třeba 6. května, když bylo v centru Moskvy zmláceno a zatčeno několik set lidí. Nemůže to však zastřít skutečnost, že většina Ruska, obrovské provincie s mnoha miliony obyvatel, stále mlčí. Ne že by byli se vším spokojeni, chudoba a sociální nespravedlnost je v Rusku i za „hodného cara“ Putina stále velká. Vidí však v Putinovi menší zlo a nechtějí revoluci. Možná v tom mají pravdu, v minulosti revoluce, jichž Rusko zažilo v minulém století minimálně tři, nikdy kladné výsledky nepřinesly. I tito lidé se však mohou dát do pohybu, pokud se ekonomická situace v Rusku prudce zhorší a celá Putinova „stabilita“ a relativní prosperita přijde vniveč.

Tato možnost je stále větší. Rusko poměrně lehce vyvázlo z první vlny světové krize v letech 2008-10, ale utratilo přitom většinu tzv. stabilizačního fondu, do kterého během prvních Putinových tučných let byly uloženy miliardy dolarů. Teď přichází druhá vlna krize a Moskva už není si vůbec tolik jista tím, že i tentokrát ji ustojí. Existuje i další hrozba. V příštích letech se totiž může razantně změnit situace na světovém trhu s plynem, což je hlavní vývozní artikl Ruska, který vlastně drží ruskou ekonomiku nad vodou. Nové technologie (těžba břidlicového plynu a levnější způsoby zkapalnění plynu obyčejného) by mohly v poměrně brzké době významně snížit konkurenceschopnost ruského plynu, především na evropském trhu. Rusko má také domácí potíže: těžba plynu a ropy postupně klesá, celý těžební průmysl využívající ještě sovětského dědictví potřebuje technickou rekonstrukci, což jsou obrovské investice. Rusko by potřebovalo mohutný příliv kapitálu ze zahraničí, Putinova politika je však zaměřena opačným směrem – cizí investoři jsou z nejlákavějších odvětví ruského průmyslu postupně vytlačovány. Rusko je přitom na vývozu surovin stále životně závislé, ekonomická modernizace, kterou hlásal Putinův věrný kumpán a bývalý (ryze nominální) prezident Dmitrij Medvěděv, zůstává zatím jen prázdným heslem. Podle většiny analytiků, i těch Putinovi poměrně nakloněných, nevěští to pro Rusko nic dobrého. Sociální nestabilita, kterou nese ekonomická krize, by mohla znamenat jediné: moskevští nespokojenci z řad střední třídy by najednou měli mohutné spojence v podobě milionů prostých Rusů protestujících proti zhoršení životních poměrů. A tato situace by zjevně měla nedozírné politické důsledky. Nevsadil bych v tomto případě na Putinovu vládu ani stokorunu. Historie totiž učí, že se v Rusku právě režimy, které vypadaly jako velice pevné, hroutily obzvlášť rychle. Monarchie Romanovců padla v roce 1917 po několikadenních hladových bouřích v Petrohradu. Komunistický režim odešel do dějin během 72 hodin v srpnu roku 1991 po nepovedeném státním převratu a následujících lidových demonstracích v Moskvě.

Problém je však v tom, že lidé demonstrující s bílými stužkami v moskevských ulicích a mnohem chudší a nevzdělanější obyvatele malých měst a ruského venkova jsou tak trochu z různých světů. Všichni sice mluví rusky, mají však velice odlišné názory na to jak by měla jejich země vypadat a jakým směrem by se měla vyvíjet. Liberálů je v Rusku menšina, popularita komunistů a nacionalistů naopak stoupá. Právě proto je chybný druhý ze dvou názorů, o kterých jsem se zmínil na začátku tohoto článku. Po Putinovi možná do Ruska skutečně přijde demokracie, nebude se však příliš podobat té západní, ani nedokonalé, ale přece jen liberální středoevropské. Bude spíše připomínat demokracii v Turecku, což by ještě nebyla tak špatná varianta. Není vyloučeno však, že se vydá stejným směrem jako jiné z formálního hlediska demokratické, ve skutečnosti ale velice nestabilní a potenciálně nebezpečné státy jako jsou třeba Pákistán nebo Nigérie. Před touto variantou chraň bůh nejen Rusko, ale i celou Evropu.  

 

Autor: Jaroslav Šimov | čtvrtek 17.5.2012 22:48 | karma článku: 11,75 | přečteno: 1041x
  • Další články autora

Jaroslav Šimov

Andrej to má velké

Myslím tím charisma. I když je stále záhadou, proč je považován za charismatického politika. Ale má jisté tajemství...

1.12.2016 v 20:34 | Karma: 17,46 | Přečteno: 698x | Diskuse| Politika

Jaroslav Šimov

Nadávání na poměry, národní sport

Když pozoruji kolik lidi tady odvážně nadává Bruselu a mainstreamovým médiím, statečně čte Parlamentní listy, odhodlaně podporuje Trumpa a Putina atp, nemůžu se vyhnout jedné ne zrovna politicky korektní otázce.

19.11.2016 v 21:48 | Karma: 28,57 | Přečteno: 2308x | Diskuse| Politika

Jaroslav Šimov

Ti "neevropští" Češi

Historik Matěj Spurný zveřejnil v Respektu velice zajímavou esej "Myslet odsun". Odvozuje v ní některé rysy současné české společnosti od neklidné poválečné doby kdy byl uskutečněn odsun sudetských Němců.

4.2.2016 v 21:45 | Karma: 13,20 | Přečteno: 888x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Šimov

Demokracie? No nevím, nevím...

Nové Marie Terezie nejsou bohužel k mání. Demokracie se pozvolna schyluje k vlastnímu protikladu, ochlokracii.

6.8.2015 v 21:59 | Karma: 15,03 | Přečteno: 709x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Šimov

Pesimista Lucas a apatičtí Češi

(Věčně) nespokojený Edward Lucas napsal článek, v němž srovnává dnešní stav české společnosti s tím předlistopadovým a vyjadřuje pesimismus ohledně českých perspektiv.

26.9.2014 v 15:11 | Karma: 9,24 | Přečteno: 432x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Čechy zasáhly extrémní bouřky, padaly obří kroupy. Hasiči měli stovky výjezdů

21. června 2024  9:39,  aktualizováno  22:58

Přes Česko prošly velmi extrémní bouřky s nárazy větru kolem 90 kilometrů za hodinu a krupobití....

Češi vjeli do vojenské zóny, fotili se u tanku. Dítě pak usmrtil nalezený granát

21. června 2024  8:52,  aktualizováno  18:16

Chorvatská policie propustila Čecha vyšetřovaného kvůli výbuchu u města Obrovac, při němž zemřelo...

Komentátor Schmarcz se v televizi pohádal se Šlachtou, pak zmizel ze studia

19. června 2024  20:51

„Já jsem se zastal kluků policistů a vy do toho taháte politiku,“ začal křičet komentátor Martin...

Ruská jaderná ponorka plula u pobřeží Floridy. Fotky ukazují její poškození

19. června 2024  13:53

Ruská flotila, která navštívila Havanu, se rozdělila. Část pluje od Kuby směrem k Venezuele,...

Východem Česka prošly silné bouřky a krupobití. Padající strom zabil člověka

19. června 2024  7:32,  aktualizováno  20.6 6:37

Velmi silné bouřky, které ve středu večer zasáhly Moravu a Slezsko, mají jednu oběť. V Českém...

Uprostřed noci v domě vzplála nabíjená čelovka, rodinu zachránil požární hlásič

26. června 2024  17:24

O užitečnosti požárního hlásiče se jen krátce po jeho pořízení přesvědčili obyvatelé rodinného domu...

David Rath je zpátky ve vězení, ale jako primář. Pomáhám komunikovat, řekl

26. června 2024  17:11

Bývalý ministr zdravotnictví David Rath se stal primářem vězeňské nemocnice na pražském Pankráci,...

Řidiči kolikrát nevědí, co vezou, řekla svědkyně v kauze pašování za miliardy

26. června 2024  16:58

Pašování hašiše a kokainu, podvody, legalizace výnosů z trestné činnosti. To je pouhý výčet...

Řidiči se převrátil návěs s kravami, veterináři museli některé utratit

26. června 2024  16:34

Přívěs s osmnácti kravami se dnes odpoledne převrátil zahraničnímu řidiči na silnici I/35 v Býšti...

  • Počet článků 28
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 716x
Vzděláním historik, profesí novinář (RFE/RL). Pocházím z Běloruska, v Čechách jsem téměř 14 let. Publikoval jsem v českých médiích, občas komentuji politické a společenské události v Rusku a Bělorusku pro Český rozhlas. Doma se dávno cítím více v Praze než v Minsku. Jako historik se zabývám dějinami někdejšího Rakouska-Uherska. Jsem autorem první vydané v Rusku velké monografie o habsburské říši.

Seznam rubrik