Zápisník č. 26 - Muzejní noc, aneb kam nejít
Dny blížící se datu muzejní noci jsou v mých očích období, kdy je potřeba se všem domům vystavujícím umění, pokusy o umění a střípky historie vyhnout. S blížícím se vykřičníkem v kalendáři muzejníků, označujícím den D a vrchol návštěvnosti, zintenzivňují uklízečky svou práci a šúrují hadrem po vitríně bez ohledu na to, zda je za ní předmět, který si právě prohlížíte, nebo luxují prehistorickým vysavačem přímo pod vašima nohama, až nestačíte uskakovat. Vše pro blaho očekávaných davů.
Myšlenka ještě víc zpřístupnit už tak přístupné sály širší veřejnosti je možná na první pohled chvályhodná, ale je třeba si uvědomit jednoduchou rovnici: víc lidí znamená víc jednodušších osob. Víc lidí je ve městech, kde jsou i muzea. Muzeum + zadarmo + simplexní lidé = muzejní noc.
Záruka něčeho "zadarmo" je tahák, kterého NELZE nevyužít, ať už táhne na cokoliv. Pomněte Český sen. Návštěvníkům Muzejní noci jsou výstavy přinejmenším ukradené, jinak by na ně zašli už dávno. Pouze si tak kompenzují pocit vlastní nekulturnosti, v něčím případě až barbarství, a Muzejní noc je pro celoroční trávení volného času v nákupních centrech vítanou omluvenkou. Když k tomu navíc přidáte, že je v jednom městě otevřeno večer zadarmo i víc institucí najednou, vzniká davová psychóza, při které je třeba oběhat kulturu všechnu. Podobně jako při slevové akci.
Takže z vlastních expozic nic nemáte. V lepším případě si odnášíte pouze cizí majonézu z bagety, kterou na vás někdo kydne v tlačenici, v horším rozdrcený palec u nohy, na němž se vám protočí stotřicetikilová Maruš z prasečáku při pronášení dotazu "A ten Albrecht z Vald-šte-jna (slabikuje) byl jako českej král?"
Děkuju, nechci. Počkám a užiju si klid a mír muzea sám. Až tam nebude hloupá hlava na lakomé hlavě.
Adam Šíma
Pověste ho vejš, ať se houpá, aneb miluj podnikatele svého
Na velmi věrohodném zpravodajském portálu se objevil hezký článek s nadpisem "Podle znalce pila podnikatelka až po jízdě. Při nehodě uhořeli čtyři lidé"
Adam Šíma
Dozadu levá, kupředu ni krok
Pořád dokola se objevuje jakýsi "polistopadový" sentiment. Od změny režimu (obvykle nazývaného pád) uplynulo už přes 23 let a pořád nad námi visí kletba roku 1989. Neměli bychom být za touto érou poněkud dál? Přízraky zlodějské privatizace, opoziční smlouvy, korupce a vražd 90. let zosobněné řadou doslova a do písmene neodstřelitelných politiků pokrývají republiku jako náhrobní kámen. Když už Klaus přežil atentát kuličkovkou, proč si prodlužujeme polistopadovou agónii zvolením Zemana? Rudooranžovo na Hradě, rudooranžovo v krajích, rudooranžovo v senátu, brzy rudooranžovo ve sněmovně. Až z té záplavy mrazivě hřejivých odstínů oči přecházejí. Nezaklínejme se tedy změnou režimu, změnou společenských poměrů nebo podobným étosem listopadu 1989. Žádná revoluce nebyla. Jsme pořád ve stejném bahně a budeme v něm navždy. Češi jsou totiž národ prosíravý. Závěrem této krátké poznámky si dovolím citovat svého známého: "Není to v prdeli, je to v lidech."
Adam Šíma
Zmrzlý jako bezdomovec
Není to tak dávno, co v době ledové žili lidi v jeskyních, oheň rozdělávali dřívkem a slámou, za potravou se brodili sněhem a měli jen oblečení z kůží. Jakmile ale dnes přijdou jen trochu silnější mrazy, zásobují nás televize citově vyděračskými reportážemi o podchlazených bezdomovcích. Uniká mi smysl, proč by strážníci městské policie měli "i 4x za noc kontrolovat, zda jsou bezdomovci v pořádku". Pokud si někdo vybere život na ulici a i v mrazech odmítá jít do azylového domu, není důvod, aby nad ním policie držela ochrannou ruku. Proč vlastně společnost platí azylové domy lidem, kteří se rozhodli žít na ulici? Proč do nich nutit chodit i tak asociální bezdomovce, kteří se nesnesou dokonce ani sami mezi sebou? Jako by nestačily všechny nepříjemné vjemy a jevy, kterými nás bezdomovci zásobují. Jak to vypadá, blíží se doba, kdy i útulky pro lidi bez domova budou samotní bezdomovci považovat za něco pro sebe jakýmsi způsobem nehodného a nuceně solidární společnost bude prostřednictvím policejních strážníků posílat každému bezdomovci zvlášť přenosná kamínka, aby se nemuseli v azyláku potupně tísnit kolektivně. Bezdomovci o pozornost společnosti nestojí. Takže slovy klasika: "Víte co? Pojďme ho nechat zmrznout!" Máme i jiné starosti. Minimálně policie by je měla mít.
Adam Šíma
Urna na Everestu
Při každých volbách mě fascinuje - dámy prominou - debilita zodpovědných osob zajišťujících hlasování. Volební místnost našeho okrsku v centru Prahy je v budově základní školy z roku 1907. Velkoryse řešený prostor samozřejmě není řešen bezbariérově, a tak se sotva chodící senioři o berlích plahočí do prvního patra objektu, přičemž každý jeden schod pro ně představuje obrovské úsilí. Dočkají se pomoci? Leda od příbuzných nebo jiných slušných voličů. Lidé, kteří mají co dělat, aby se vůbec dostali k bytu, dojdou plnit svou občanskou povinnost, aby narazili na bariéru vystavěnou z bezbřehé tuposti a bezohlednosti kompetentních úředníků. Kolik úsilí by asi stálo zřídit volební místnosti v přízemí školy nebo do něj postavit urnu pro málo mobilní občany? Nic. Stačilo by nemít v hlavě písek.
Adam Šíma
Komunisti pohledem ročníku 87
Dlouho jsem přemýšlel, jestli se k tomuto tématu vyjádřit obšírněji. Poslední týdny mě ale přesvědčily, že jakýkoliv protikomunistický hlas musí zaznít.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Na mokré silnici nevybral zatáčku a auto utopil v rybníce, vylovil ho jeřáb
Na dně rybníka skončila ranní cesta do práce řidiče červeného opelu. Ve Stříteži na Jihlavsku...
OBRAZEM: Zlámané turbíny, z domů třísky. Tornádo zpustošilo městečko v Iowě
Městečko Greenfield v americkém státě Iowa v úterý zpustošilo silné tornádo. Vyžádalo si nejméně...
Norsko, Španělsko a Irsko uznají Palestinu. Terorismus se vyplácí, reaguje Izrael
Norsko, Irsko a Španělsko formálně uznají Palestinu jako stát. Bez uznání palestinského státu...
Carlsona vysílají v ruské televizi. V pořadu řešil klíšťata jako biozbraň USA
Na ruské státní televizi Rossija 24 se objevil pořad amerického moderátora Tuckera Carlsona. Jeho...
Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění
Spousta důchodců si dnes přivydělává, aby zvládli zaplatit stále rostoucí výdaje a nemuseli se spoléhat na pomoc svých blízkých. Podobně tomu bylo...
- Počet článků 65
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 748x