Zmrzlý jako bezdomovec

Není to tak dávno, co v době ledové žili lidi v jeskyních, oheň rozdělávali dřívkem a slámou, za potravou se brodili sněhem a měli jen oblečení z kůží. Jakmile ale dnes přijdou jen trochu silnější mrazy, zásobují nás televize citově vyděračskými reportážemi o podchlazených bezdomovcích. Uniká mi smysl, proč by strážníci městské policie měli "i 4x za noc kontrolovat, zda jsou bezdomovci v pořádku". Pokud si někdo vybere život na ulici a i v mrazech odmítá jít do azylového domu, není důvod, aby nad ním policie držela ochrannou ruku. Proč vlastně společnost platí azylové domy lidem, kteří se rozhodli žít na ulici? Proč do nich nutit chodit i tak asociální bezdomovce, kteří se nesnesou dokonce ani sami mezi sebou? Jako by nestačily všechny nepříjemné vjemy a jevy, kterými nás bezdomovci zásobují. Jak to vypadá, blíží se doba, kdy i útulky pro lidi bez domova budou samotní bezdomovci považovat za něco pro sebe jakýmsi způsobem nehodného a nuceně solidární společnost bude prostřednictvím policejních strážníků posílat každému bezdomovci zvlášť přenosná kamínka, aby se nemuseli v azyláku potupně tísnit kolektivně. Bezdomovci o pozornost společnosti nestojí. Takže slovy klasika: "Víte co? Pojďme ho nechat zmrznout!" Máme i jiné starosti. Minimálně policie by je měla mít.