Vyhodí nás z EU?

Češi si často myslí, že když jich je „jen“ deset milionů, nemohou v Evropě změnit nic. Lucembursko má jen o trochu víc obyvatel než dvojnásobek Prahy 4 a 8, a přesto Evropě dominuje, až z toho běží mráz po zádech.

Lucemburčané jsou takový zajímavý národ. Jsou to Germáni s keltskými kořeny. Mezi nejvýznamnější a u nás nejznámější Lucemburky nepatří jen Karel IV., ale i „liška ryšavá“ Zikmund Lucemburský, který dal Janu Husovi ochranný glejt na cestu Kostnice. A dnes se Lucemburčané už léta zdají být zdatnými politiky.

Šéfem Evropské komise je Lucemburčan Jean-Claude Juncker, který se zdá být nesestřelitelný. Ačkoli ho po hlasování o BREXITu mnoho evropských i českých politiků vyzvalo k rezignaci, dál se drží u moci jak mokrý písek zadnice. Jeho poslední kauza je alkoholismus. (V rozhovoru pro francouzský list Libération vyvracel spekulace o tom, že je na alkoholu závislý. Uvedl, že lidem se prý často zdá, že je opilý, ale tak to není. Ve skutečnosti má prý vážné potíže s rovnováhou. Tak aspoň že tak. Už jsme se s manželem o pana Junckera skoro báli, že má virózu…)

Dlouholetým kolegou Junckera z lucemburské vlády je už od roku 2004 ministr zahraničí Jean Asselborn. Že by o špiritusu taky věděl své? Tedy minimálně bych se nedivila, kdyby to bylo pod jeho vlivem, když prohlásil, že „EU by ze svých řad měla vyloučit Maďarsko“. Je to prý jediná možnost, jak „v EU zachovat jednotu a společné hodnoty“. Budapešť se podle Asselborna chová k válečným uprchlíkům téměř hůř než ke zvířatům, omezuje svobodu tisku a nezávislost soudů. „Maďarsko není daleko od vydání příkazu ke střelbě na uprchlíky,“ dodal.

Aha. Takže Maďarsko nezachovává společné hodnoty EU, když se všemi dostupnými prostředky snaží dodržovat dublinské úmluvy, zadržovat nelegální migranty a chránit vnější hranice Schengenu. A protože jí v tom EU nikterak nepomáhá, postavilo si na této vnější hranici Schengenu plot samo, aby ji mohlo bránit. Maďarsko dnes tedy chrání celý Schengen podobně, jako kdysi tvořilo nárazníkové pásmo mezi Evropou před rozpínavostí Osmanské říše. Ale patrně tím „ohrožuje hodnoty EU“.

Zato Turecko, kde proběhl státní převrat, kde dochází k čím dál radikálnější islamizaci, které zestátňuje soukromý majetek, kde se zavírají tisíce lidí, kde chtějí opět zavést trest smrti, evidentně kulturní hodnoty EU reprezentuje, protože se s ním stále vedou přístupové rozhovory! Gratulace do Lucemburku.

Ovšem jak vůbec Lucemburčan přišel na to, že Maďarsko staví ploty proti válečným uprchlíkům? Není to spíš jen manipulativní vyjádření? Skutečný válečný uprchlík má právo kdekoliv na území Evropy požádat o azyl. A pozná se podle toho, že tak taky skutečně učiní a poté je šťastný, že se vyhnul smrti ve válečné zóně. Naproti tomu vyčuránek se pozná podle toho, že namísto žádosti o azyl a hledání bezpečí v první zemi, kde se nestřílí, násilně přelézá plot, neboli nedodržuje zákony země, do které dorazil. A když už získá azyl, tak - jak zjistily německé úřady - jede na dovolenou do oné válečné a životu nebezpečné země, ze které utekl. Není tu něco špatně? Že by náš zdánlivý válečný uprchlík neutíkal před válkou, ale utíkal si pro sociální dávky?

A jak si může Lucemburčan a rádoby diplomat dovolit říct o Maďarsku, že „není daleko od vydání příkazu ke střelbě na uprchlíky“? Má o tom důkazy? Nebo je to jen pomluva? Manipulace veřejným míněním? Není to na stejné úrovni lidské (ne)slušnosti jako například tvrdit, že co Lucemburčan, to notor, a ožraly v EU nechceme, takže bychom se jich měli zbavit…?

Ale co je na tom opravdu zajímavé: Když si Británie demokraticky odhlasovala vystoupení z EU, mohl Brusel vyskočit z kůže. Vztek z něj kapal. Nejen, že se mnozí politici báli, že přijdou o moc nad náhle se zmenšující oblastí, ale také byli skoro až osobně uraženi. Ale když se jedná o chudší Maďarsko, najednou je jako terč dobré ke strefování a k vyhrožování vyloučením. Vůbec se není čemu divit, že řada lidí v Maďarsku vzpomíná, jak se kdysi cítili při nacistickém přístupu k Untermenschům. Cosi jako by tento přístup připomínalo.

A nedělejme si iluze, že na nás, na ČR, se hledí jinak. Jsme „východní Evropa“. Jsme v jednom pytli. Jsme „V4“. A máme 130x víc obyvatel než Lucembursko. V4 vadí lucemburskému ministrovi jako trn v patě. Už v květnu německému deníku Aachener Nachrichten řekl, že „z některých výroků představitelů skupiny dostává záchvaty“. (Kdybych byla poněkud psychicky labilnější jedinec, stávalo by se mi to z bruselských výroků běžně.)

Nemůžeme se divit, že Evropa čelí imigrační krizi, když za imigrační politiku jsou odpovědní právě lidé jako Asselborn. Podobné výroky totiž nepřicházejí jen z Lucemburska. Paličatost V4 vadí i jinde. A pro některé západoevropské země je normální snažit se střední Evropu ohnout, ukecat, vystrašit či uplatit. Není to tak dávno, co se v Německu psalo, že Středoevropanům by jako forma nátlaku, aby přijímali imigranty, měly být odejmuty fondy EU. (Nu, jestli otázka zní: „Migranty nebo fondy?“, je to celkem jednoduché rozhodování. Ponechte si obojí.)

V Maďarsku se pomalu blíží referendum o imigračních otázkách. Jeho výsledek asi zaváže vládu k tvrdšímu postupu proti Bruselu. Situace se tím ovšem jen vyhrotí. Východ možná přestane stát o Brusel a Brusel o východ. Teoreticky by to mohlo být Bruselu jedno, vždyť se jen zbaví problematického východu. V případě Londýna mu to ale jedno nebylo… Tady totiž nejde jen o peníze. Jde o ješitnost. A ta je v případě Bruselu (i Lucemburska) hvězd se dotýkající.

Markéta Šichtařová a Vladimír Pikora