Reportáž z demonstrace „Opravdu chceme demisi!“ z Ústí nad Labem
Asi to znáte sami. Nejdřív si říkáte, že situace v naší zemi není tak horká, pak se člověk utěšuje tím, že to vlastně nikdy nebylo a ani nebude ideální, pak do naplánované akce „vleze“ něco důležitějšího… a mezitím politická situace v zemi houstne a houstne jako polévka, do které jste dali víc jíšky, než bylo nutné.
Nelžeme si. Situace není lepší, ale stále horší. A toto není jenom můj dojem, chvilkový pocit či postřeh, ale jedná se o dlouhodobý stav v naší zemi. Situace je tak vážná, že vhání do ulice tisíce lidí.
V pondělí 13. května 2019 se do demonstrací Milion chvilek pro demokracii zapojilo kolem 130 obcí a měst v celé naší zemi. Nejvíce lidí přišlo tradičně na demonstrace v Praze a Brně.
Já jsem se vydala na demonstraci v Ústí nad Labem. Konala na Mírovém náměstí od 17.30 hodin a pořádal jej Karel Karika, Erika Sperlová a spol.
Rozhodla jsem se, že nepřijdu s prázdnýma rukama. Proto jsem se na demonstraci hodinu prakticky chystala. Našla jsem v depozitáři vlajku České republiky, vyprala ji a vyžehlila. Zjistila jsem, že nemá žádnou formu uchycení, proto jsem ji jako zdatná švadlena upravila a přichytila na lehkou bambusovou tyč. Placky s logem Milion chvilek pro demokracii mám doma už půl roku a nosím je viditelně připnuté na batohu či svrchníku. Nyní přišel jejich čas!
Když jsem se vydala z domu s vlající vlajkou v ruce krátce po páté hodině odpolední, právě se hrálo utkání Česká republika versus Rusko na Mistrovství světa v hokeji. Ve městě bylo lidí pomálu (zřejmě většina seděla v hospodách, barech a doma před obrazovkami), ale když už jsem někoho potkala, lidé se na mě obdivně usmívali a v jejich očích jsem si mohla přečíst: „Ta to mistrovství bere fakt vážně!“
Jenže já jsem nemířila do hospody, abych podpořila český tým hokejistů, ale na demonstraci, která tentokrát nesla název: „OPRAVDU CHCEME DEMISI!“
Už zdálky jsem očekávala, že uslyším nadšené skandování hesel. Ale zjistila jsem, že Ústí nad Labem je poklidné (alespoň v tomto ohledu) a tak se protestující scházeli zcela pokojně a bez bujarých výkřiků. Přidala jsem se ke čtyřiceti lidem, kteří na Mírovém náměstí již čekali na zahájení protestu. Postupně dav vzrostl na sto šest lidí, ale bylo zde i několik dětí a jeden pes.
Vyzbrojili jsme se plackami a píšťalkami, které spolek Milion chvilek pro demokracii zdarma rozdával. Dostali jsme texty písně „Jednou budem dál“, ale i transparenty s nápisy: JUSTICE. Mnoho lidí však nenechalo nic náhodě a přišlo na protest s vlastnoručně vyrobenými transparenty. Jak jsem zjistila, byla jsem jediná, kdo přinesl vlajku. Protože chvílemi vydatně foukal vítr, bojovala jsem statečně s vlajkou vlající ve větru téměř celou demonstraci.
Protest zahájil Karel Karika a zopakoval, proč jsme se sešli na demonstraci.
Požadavky jsou již několik týdnů stejné:
- Demise Marie Benešové.
- Vláda se zaručí, že neodvolá Nejvyššího státního zástupce.
- Zaručí se tím, že přijme a naplní SEDM POJISTEK pro nezávislost justice.
Sedm pojistek státu si můžete přečíst na webu Rekonstrukce státu zde: https://www.rekonstrukcestatu.cz/file/B/M/-0o45qzj0YrgvRBO0JXT-ccGA8lZqUNbEexm1cWKs/vyzva-vlade-7-pojistek-proti-zasahum-do-justice.pdf
Farář sboru Českobratrské církve evangelické Tomáš Jun zahrál na kytaru a my, protestující, jsme svorně zazpívali píseň „Jednou budem dál“.
Píseň, tehdy v podání Jaroslava Hutky, hraná a zpívaná na demonstracích v listopadu 1989 mi připomněla důležitost demokracie. Právě na Mírovém náměstí v roce 1989 demonstroval totiž můj táta, aby mi vydobyl a vyzvonil klíčema svobodu a demokracii, ve které já už třicet let žiju. A mám často dojem, že je to normální. Ale není! Ne, svoboda není samozřejmostí.
To mi ostatně potvrdila i dáma v nejlepších letech, která stála vedle mě a se kterou jsme si na začátku akce povídaly. I ona byla na Mírovém náměstí v roce 1989 v Ústí nad Labem. A právě proto přišla teď na demonstraci, kdy je demokracie v naší zemi v ohrožení.
Musím říci, že dávám přednost vyřvat svou občanskou nespokojenost na demonstraci, než nespokojeně a naštvaně reptat při každé příležitosti v rozhovoru s lidmi. Nebo nespokojeně remcat v hospodě nad pivem. Tam se změnit nic nedá.
Pokřiků bylo hned několik:
- NEJSME SLEPÍ, ANI DĚTI!
- DNESKA MÍSTO HOKEJE, VYPÍSKÁME ANDREJE!
- DEMISI!
Na můj vkus bylo však pokřiků málo. Ale co? Já jsem přece jenom srdcem a duší bojovný Pražák… Tak snad si to užiju o sto šest v Praze v následujících dnech.
Poklidný protest jsme zakončili zpěvem české hymny a rozešli jsme se domů. Já s vlající vlajkou ve větru. A opět si lidem kolem mysleli, že jsem nadšený hokejový fanoušek.
Krásné jarní dny a hlavně demokracii na každý den Vám přeje Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander
Fotografie:
Fotografie byly pořízeny Karlem Punčochářem a mám souhlas s jejich publikováním.
Další informace jsou dostupné na webu Milion chvilek pro demokracii zde: https://www.milionchvilek.cz/
Hana Rebeka Šiander
Jak jsem si vytvořila kabelku na léto
Tento blog se bude vymykat všemu, co jsem dosud napsala. Tento můj článek bude pro dívky, ženy a dámy, které tak jako já, rády tvoří. Protože se blíží léto, rozhodla jsem se, že si vytvořím originální kabelku.
Hana Rebeka Šiander
Recenze knihy „Střetnutí“ od Franka E. Perettiho
Kniha „Střetnutí“ patří mezi bestsellery. Napínavý thriller, který nám nejen odhalí problémy v malém americkém městě Ashton, ale také otevře pohled do duchovního světa andělů a démonů, kteří ovlivňují dění na zemi. Kdo vyhraje?
Hana Rebeka Šiander
Jak může kardinál Duka chtít, abychom viděli v ruských agresorech oběti?!
Kardinál Dominik Duka se ve svém blogu o znásilněných ukrajinských ženách zmiňuje, že také ruští vojáci jsou oběti. Měli bychom mít pochopení a soucit pro ruské vrahy, teroristy a agresory? Kdo je pachatel a kdo oběť?
Hana Rebeka Šiander
Jak jsem se zapojila do výzkumů fobií z pavouků a hadů na UK Praha
Vždycky jsem se bála pavouků a hadů. Přijdou mi odporní a ohavní. Ale že mám opravdovou fobii na hady a pavouky jsem si uvědomila až poté, kdy jsem se zúčastnila celosvětového výzkumu fobií na UK Praha.
Hana Rebeka Šiander
Proč se na čokoládové tyčince Kofila změnil mouřenín na modřenína?
Před dvěma roky jsme byli, my, zákazníci a milovníci oblíbené čokoládové tyčinky Kofila, ujišťováni vedením společnosti Nestlé, že obal nezmění. Ouha! Z ikonického tureckého mouřenína se stal modřenín!
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
- Počet článků 624
- Celková karma 21,69
- Průměrná čtenost 3856x
Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.
Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky.
Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka, spisovatelka a recenzentka knih a filmů.
V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. V roce 2020 jsem napsala nový ženský román, který se jmenuje MARIANNE a hledám nakladatele, abych mohla knihu vydat. A pracuji na dalších knihách.
Najdete mě také na MÉM WEBU: http://siander.cz
Můžete mi napsat na E-MAIL: siander@siander.cz
Počet návštěv podle TOP listu:
');
//-->
Seznam rubrik
- Ostatní
- Merry X-mas
- Křesťanství, judaismus
- Vztahy
- Politika, kauzy
- Kultura
- Sci-fi o EU
- Kniha MARIANNE
- Kniha HEDVIKA
- Kniha BRIGITA
Co právě poslouchám
- Worship Radio 247
- The UK 1940s Radio Station
- Hit Rádio City - Devadesátka
- Hallelujah - Hillsong Worship
- iEC Live - Be Lifted (Live)
- God's Not Dead - Newsboys
- Way Maker - Sinach
- Intentional - Travis Greene
- Still Rolling Stones - Lauren Daigle
- Jerusalema - Master KG feat. Nomcebo
Oblíbené blogy
Oblíbené knihy
- Bible kralická
- Kybernemoc! - Manfred Spitzer
- Rozum a cit - Jane Austen
- Rudý Zeman - Jaroslav Kmenta
- Boss Babiš - Jaroslav Kmenta
- Vývojová psychologie - Josef Langmeier & Dana Krejčířová
- 12 pravidel pro život - Jordan B. Peterson
- Pýcha a předsudek - Jane Austen