Věznice dostaly 16 let na převýchovu matky,které zemřelo novorozeně

Většinou příjemné sváteční starosti způsobily, že si během Vánoc asi už málokdo vzpomněl na jeden z nejpodivnějších soudních případů poslední doby. Ve kterém Krajský soud v Ostravě a opakovaně i Vrchní soud rozhodly, že k tomu aby naše věznice napravily Romanu Pítrovou, a rovněž aby před ní ochránily společnost kvůli údajně promyšlené vraždě vlastního novorozence, bude stačit trest v dolní hranici zákonem stanoveného rozpětí, tedy pouhých 16 let místo případných až dvaceti, pro jistotu ovšem ve zpřísněném režimu. 

I tak se to snad někomu mohlo jevit jako celkem benevolentní rozsudek, když milion či kolik žen a jejich partnerů, kteří tady kdy absolvovali z různých důvodů potrat, si pro sebe jistě poznamenali něco o náně pitomé, která si od toho nedala včas pomoct. Ty z nás, kterým se i tak zdál trest příliš vysoký, protože byť totální amatéři tak jsme něco četli třeba o poporodním stresu, měla o správnosti trestu přesvědčit oficiální zpráva:  ´Pítrová tvrdila, že dítě zabít nechtěla a jednala ve stavu rozrušení po porodu. O těhotenství prý vůbec nevěděla. "Z dokazování jednoznačně vyplynulo, že se nejednalo o stav rozrušení způsobený porodem. Naopak šlo o chladnokrevnou vraždu po předchozím uvážení, obžalovaná jednala racionálně," řekl mluvčí vrchního soudu Petr Angyalossy.´

Začetl jsem se nyní do všech možných zpráv o činu i rozsudku, a je zajímavé, jak se často liší. Soudkyně třeba vůbec nevěřily tomu, že Romana Pítrová nevěděla, že byla těhotná.  Primář Marek Ožana na Nově 29.5.2012  řekl, že „většinou příznaky těhotenství jsou tak výrazné, že to žena zaregistruje. Myslím si, že takové případy se mohou stát, vždycky se tomu divím.“ Na rozdíl od gynekologa to ovšem soudkyně vyloučila, když: Napoprvé se soud přiklonil k vraždě bez polehčujících okolností. Neuvěřil, že o těhotenství až do porodu nevěděla, byť asi měsíc trpěla bolestmi kloubů a zad. "V kabelce měla letáček od těhotenského testu, když jí neurolog doporučil návštěvu gynekologa, neučinila tak," uvedla soudkyně Šárka Skalská.

Jenže těhotenský test se v devátém měsíci už většinou nepoužívá, ale je možné, že si Romana vzala letáček při návštěvě neurologa, co kdyby? A to, že nešla na jeho doporučení ke gynekologovi také není zase až tak neobvyklé. Při vší úctě je Frenštát jen maloměsto, kde je zcela jistě pro hodně dívek návštěva gynekologa pořád tabu, ostatně  jako sexuální výchova vůbec. Což se nakonec týká celé republiky, když jediný kdo v tomto smyslu nezaspal jsou kšeftaři s pornem, včetně šotů zachycujících gynekology, jak zneužívají své pacientky. To vše pochopitelně za tichého souhlasu všech našich papalášů bez výjimky, když vůbec nikomu nevadí, že třebas dítěti se tyto zázraky filmové tvorby zpřístupní hned poté, jakmile klikne, že už mu bylo osmnáct.

Ale zásadní je to, že si jejího těhotenství nevšiml nejen nikdo doma, ale ani kolegyně v práci. Přitom to bylo v srpnu, tedy v době, kdy člověk nechodí nijak extra zahalen. To byla zřejmě první smůla Romany, že její konstituce je taková, že to na ní prostě vůbec nebylo vidět. Protože jinak by to zvláště v létě neměla šanci utajit, protože žádnému ženskému pracovnímu kolektivu nikdy neuniknou mnohem menší detaily než těhotenství. Pokusil se soud vůbec získat třeba od České gynekologické společnosti důkazy, že byly i jiné případy, kdy na ženě nebylo žádné těhotenské bříško vidět ani v devátém měsíci?

 A že to Romana sama na sobě nepoznala? Co když si třeba v poslední fázi myslela, že se jí tam dělá nějaký vřed či nádor? A jen nechtěla nikomu dělat starosti, a tak si to nechávala pro sebe.

Není to nijak absurdní poznámka, což dokládá citace z Lidových novin ze dne16.8.2008, v souvislosti s článkem o zanedbávané rakovině varlat: ´Adolescenti jsou problémová skupina, potvrzují i odborníci. „Nejsou děti, ale ještě nejsou dospělí. Odpadá kontrola vlastním rodičem, protože maminku v koupelně nesnesou, stydí se,“ vysvětluje přednosta kliniky dětské onkologie. Rostoucí varle dospívající chlapec tak vítá spíš jako potvrzení své mužnosti. „A pak přijde k nám s dvou- či tříkilovým nádorem,“ připomněl lékař odstrašující příklady.´ 

Možné je opravdu všechno, a kdo kdysi četl knihu Druhé pohlaví od Simony de Beauvoir, tak si vzpomene na iks dalších tam uvedených příkladů, kdy si třeba dívka úplně vážně myslela, že otěhotní polibkem. Jen si nemysleme, že za těch 50 let od napsání této knihy se situace v sexuální a rodičovské osvětě nějak moc zlepšila. Navíc jsme každý jiný, někdo sděluje na počkání podrobnosti o každém svém puchýři, jiný zase mlčí o všem.

Celé drama vyvrcholilo jak uvedl iDNES 30. srpna 2011:

 „V osudný den se jí ale v práci udělalo zle. Z radnice odešla do domu svých rodičů, kde dostala křeče, přisuzovala je průjmu. Na záchodě pak porodila, přičemž ztratila mnoho krve. "Dítě leželo hlavičkou v záchodové míse, nedýchalo. Dala jsem ho do tašky a záchod umyla. Proč jsem to udělala? Nevím, neumím si to vysvětlit, musím na to pořád myslet. Děti mám ráda," vypovídala asi týden po činu. Když soudkyně její loňská slova četla, Pítrová slzela. Ale podle obžaloby po porodu holčičce vložila do úst roubík vytvořený z toaletního papíru a okolo krku dvojitě obtočila pupeční šňůru.

Tašku s mrtvým novorozencem pak schovala za plech na zahradě, kde ho po čtyřech dnech našla babička. To už však byla Pítrová s přítelem na motocyklu na dovolené v Chorvatsku. "Mamka mi tam volala, že se na naší zahradě našlo mrtvé dítě a je právě na policii," uvedla obžalovaná. Policisté udělali DNA všech podezřelých a viník byl brzy znám. Jakmile se žena vrátila, byla zatčena a skončila ve vazbě. Tam musela dostat transfuzi, protože byla stále hodně slabá.“

Tady je další bod, který je v rozporu  s tvrzením  mluvčího vrchního soudu Petra Angyalossyho: ´Naopak šlo o chladnokrevnou vraždu po předchozím uvážení, obžalovaná jednala racionálně," řekl.´ Opravdu lze nazvat racionálním jednáním schování tašky s mrtvým novorozencem za plech na zahradě? Racionální by spíš bylo buď tašku zakopat nebo ji vzít  sebou na cestu a třeba po 50 km odhodit někde do škarpy. Jenže na to by musela být Romana nejen patřičně prohnaná, ale i připravená. Což zjevně nebyla, byť se tak snažil soud argumentovat.

Přímo nehorázné je pak další tvrzení soudkyně Šárky Skalské, které iDNES zvolil jako mezititulek:

Soudkyně: Dítě mohlo sfouknout první svíčku

´Soudkyně Šárka Skalská ale řekla, že je přesvědčena, že Pítrová nebyla natolik rozrušena, aby mohla uvažovat o nižší sazbě. Na záchod si žena vzala hadr a dvě igelitové tašky, dítěti dala do úst roubík, WC pak důkladně uklidila.

Tašku pak schovala na zahradě, odjela k příteli a po třech dnech na zahraniční dovolenou. Po návratu byla zadržena.

"Navíc nebyl důvod, proč by měla mít obavy dítě si ponechat," řekla soudkyně. "Z lidského hlediska chápu, že zvláště příbuzným se trest zdá vysoký, ale zároveň si musíme uvědomit, že zemřel mladý život. Dítě už mohlo sfouknout první svíčku na dortu," dodala.´

Jenže tento výrok o sfouknutí první svíčky dokládá, že soudkyně Skalská je naprosto nekompetentní k rozhodování takto složitého případu. Ať se paní soudkyně nezlobí, ale to je jen to nejprimitivnější obhajování jejího verdiktu, které mělo skončit s totalitou. Jistěže je to pravda, jenže to si může dovolit ještě tak někdo v diskusi či báby na návsi, nikoliv ale soudkyně. Té mělo okamžitě blesknout v hlavě, že ta první či další sfouknuté svíčky nejsou zdaleka tak jisté v dnešní době.

Ano, dítě již mohlo sfouknout první svíčku, pak pátou a třeba i desátou. Ovšem jen tehdy, pokud by jej při hlídání nezabil třeba psychicky narušený syn chůvy, pokud by jej nezabil zběsile couvající řidič, nebo pokud by holčičku v jejích deseti letech nezneužil a nezabil nějaký bezdomovec. Všechny tyto případy soudkyně jistě taky zaregistrovala, tak jako většina z nás. Jenže jen jejich zaregistrování  je málo na soudkyni, která rozhoduje o tom, jestli někoho poslat třeba na dvacet let do vězení.

Soudkyně musí totiž registrovat i dopad takových nešťastných kauz na ostatní. Protože jak můžeme vědět, co takové informace udělají s budoucími rodičkami? Jak jsou zakódovány v jejich psychice? Věnoval se tomu vůbec nějaký výzkum? Co na to soudní znalci v tomto případě? To žel nevíme.

Velice důležité je dokončení popisu události podle soudu, když soudkyně Šárka Skalská  řekla, že je přesvědčena, že Pítrová nebyla natolik rozrušena, aby mohla uvažovat o nižší sazbě: ´Tašku s mrtvým novorozencem pak schovala za plech na zahradě, kde ho po čtyřech dnech našla babička. To už však byla Pítrová s přítelem na motocyklu na dovolené v Chorvatsku. "Mamka mi tam volala, že se na naší zahradě našlo mrtvé dítě a je právě na policii," uvedla obžalovaná.

Policisté udělali DNA všech podezřelých a viník byl brzy znám. Jakmile se žena vrátila, byla zatčena a skončila ve vazbě. Tam musela dostat transfuzi, protože byla stále hodně slabá.´

To že Romana Pítrová i po návratu z dovolené potřebovala transfuzi dokládá, že při porodu musela ztratit opravdu velké množství krve. Ať si jen každý vzpomene co se stalo, když buď jemu či nějakému příbuznému prasknul vřed na dvanácterníku či jen obyčejný hemoroid, jak byli vyděšeni z odcházející krve. Téměř každý taky ví aspoň z filmu, jaké krvavé drama je porod v nemocnici, kdy má často plné ruce práce celý tým zdravotníků. A tady byla najednou Romana na všechno úplně sama. Ovšem dle soudkyně Skalské či mluvčího Angyalossyho byla v úplném klidu, a racionálně škrtila své dítě či mu dávala do úst roubík, záleží na tom, z jakého zdroje čerpáme.

Nikoho vůbec nenapadlo, že Romana třeba mohla ztratit na nějakou dobu vědomí, a i kdyby se dítě po porodu samo probralo bez poklepání a opravdu jej Romana nějak přidusila, že tak mohla jednat reflexivně v nějakém polovědomí, protože si myslela, že sama umírá, a protože měla ve svém vědomí uloženy informace o nebezpečí, které na světě neustále hrozí všem dětem. U právě narozených mědvědů v brněnské ZOO se s tím pořád počítá, že je medvědice může ještě zabít. U člověka se ovšem tento reflex považuje za vyloučený , byť si navzájem ubližuje mnohem víc než všechna zvířata, která zabíjí jiná jen kvůli potravě.

Tady je třeba jen politovat, že se k případu dosud nevyjádřili žádní odborníci z řad gynekologů, psychiatrů či psychologů. Těžko říct proč. Možná jen nemá nikdo čas, neboť musí vydělávat, psát třeba soudní posudky či odbornou literaturu, a když už se vydají diskutovat dejme tomu do Radiožurnálu, tak je to spíš na lehkou notečku. Ovšem představa, že se tím zatím žádný slovutný odborník nezabýval jen proto, aby nepřišel o renomé či že si všichni myslí, že si hloupá nána měla zavčas pomoct, je přímo děsivá.  Ale třeba jen nechtějí lézt do zelí kolegům, co vypracovali odborné posudky. Ale že by nikoho nezajímalo ani to, jestli Romana používala nějakou antikoncepci, či jakou měla s přítelem frekvenci styku, to se nějak věřit nechce. Zvláště když je zatím 16 let nepodmíněně v přísnější nápravné skupině.

Mějme na mysli, že žijeme v zemi, která na mládež totálně kašle. Kde soud odklepne exekutorovi, že si mohl počkat na děcko z děcáku, které jelo v patnácti na černo, až mu bude 18,  kdy ho pak může začít dusit už rovnou o 18 tisíc. Dost pravděpodobně v součinnosti s bývalým ministrem spravedlnosti Tomášem Sokolem, který se jako ministr vypracoval k tomuto byznysu století či dokonce tisíciletí, když řídí kšeft s přirážkami k pokutám v Praze již dlouhá léta. V zemi, kde nikomu nevadí, že stačí napsat do googelu „teen sex“ ráno či večer, a vyskočí mu tam takové věci, že porazí i dospělého, natož dítě. A vůbec není třeba ani potvrzovat tu frázi o plnoletosti.  Právě jsem si to otestoval, jestli se už něco nezměnilo, a nedošlo k přesunu těchto prasárniček pouze na mládeži nepřístupné placené servery – ale to ani náhodou. Ke všemu tam  jako jeden z hlavních taháků hned naskočil i gynekolog, souložící v ordinaci se svou pacientkou.

Obávám se, že všechny tyto věci paní soudkyni Skalskou úplně minuly. Ale těžko jí to můžeme mít za zlé. Vystudovala suchou právnickou vědu, a život zřejmě zatím ještě v plné šíři poznat nestačila. Jenže pořád je tady těch 16 let. Tak snad se toho ještě někdo ujme, už přeci nejsme v 50. letech, aby nebylo možné odbornými důkazy rozhodnutí soudu změnit. Až jednou psychiatrie a gynekologie pokročí a zjistí se, že Romana opravdu za tu nešťastnou věc nebyla plně odpovědná, mohlo by už být pozdě.

Celý případ je ovšem velkou šancí pro pana presidenta Klause, který dosud mládež taky trochu přehlížel. Jistě má mnoho přátel mezi odborníky, a mohl by vše s nimi prokonzultovat a případně udělit Romaně milost, možná tu nejoprávněnější. Také proto, že přítel Romany je pořád s ní. A dost možná bychom se tak již brzy všichni mohli přesvědčit, že někdy to těhotenství opravdu na ženě není možné rozpoznat ani v devátém měsíci. Jako malou inspiraci přikládám diskusní příspěvek spolužačky Romany na iDNES:

Zenusska

co se sakra stalo?

Nechci Romču obhajovat, jsem sama matka a rodila jsem taky loni v srpnu.ale já ji znám, chodila jsem s ni do školy, a musim vam vsem co tady o ni mluvite jako o zrude ubezpecit, ze takova neni a nebyla. Byla to nejhodnejsi a nejmilejsi holka za tridy, nikday nikomu neublizila, proto nikdo z nas a naseho okolí nechápe co se v ten osudný den mohlo stát, ale naplánovaná vražda to vážně nebyl.podle kamaradek to na ni opravdu nebylo nic videt, ani o detech nemluvila, takze opravdu zjistila az na posledni chvili ze je v tom.Nebyla pripravena asi byt matkou, stara se o sve rodice a byla jedina osoba, ktera v rodine vydelava.nechci hajit, chci jen at se na to podivate i trochu jinyma ocima nez zacnete hazet spínu, lži a nadávky.Já vím, že není chladnokrevná vražedkyně ale taky nedokážu odpovědět proč.Jela na planovanou dovolenou na motorce!!, vycerpana, ve stresu, urcite si ani neuvedomovala co se vlastne stalo..Bude to znit hloupe, ale byla by dobra matka.jenze to uz nikdy nezjisti..

+3/0

Dodatek ze dne 27.12. 2012, 23:00 hod.

Laskavostí čtenářky Unseen Queen, která mi napsala velmi zajímavý mail, si dovoluji upozornit na jeden článek z britského tisku:

Např. Amanda Morgan, 41 měla starosti s nepravidelnými periodami a uklidnil ji až lékař s tím, že je to jen předčasná menopauza. Protože její matka umřela na rakovinu, měla v čekárně velké obavy, že by to mohlo být příčinou také  jejích potíží, a tak se jí ulevilo. Takže si můžete představit její skepsi když jí večer bylo opět poněkud nevolno, a šla do koupelny, kde z ničeho nic porodila holčičku. Přitom absolutně  netušila, že je těhotná, což nepoznal ani lékař ještě dopoledne.

Sally Giles se zase narodila ve 28 týdnech dvojčata, a přímo úsměvná je příhoda 19 leté Lauren, která žila s rodiči a uprostřed noci najednou porodila. Přitom s mámou společně začaly držet dietu, a máma ji ještě obviňovala, že podvádí, neb nic neshazovala.

V článku je i popsáno, jak je taková situace pro rodičky náročná, když si mimo jiné vyčítají, že třeba pily v době těhotenství alkohol.

Článek i s fotkami se otevře po kliknutí ZDE