Tragédie ve Frenštátě kvůli dvacetikoruně měsíčně?

Je docela možné, že k realizaci  šíleného činu donutila Blažka vedle dalšího i tato naprosto absurdní částka. Dnešní tištěná MF DNES uvádí: „Blažek dlouhodobě neplatil do fondu oprav sdružení vlastníků domu, dlužil za elektřinu ve společných prostorách. ´Dohoda s ním nebyla možná,´ potvrdila  právnička Ivana Quittová, která sdružení zastupovala.“

Zastavme se u elektřiny ve společných prostorách, která se většinou platí paušálně, třeba 50 Kč měsíčně za byt. Je ovšem možné, že Blažek žádal snížení své platby s argumentem, že když bydlí v přízemí jen dvě osoby, tak spotřebují společné elektřiny mnohem méně než třeba 4 členové domácnosti v horním poschodí, kteří logicky potřebují osvítit chodbu na delší dobu. Pokud tomu tak opravdu bylo, tak škoda přeškoda, že se sdružení nájemníků neusneslo na tom, aby mu dvacku slevili. Taky je škoda, že ho jako asi zdatného řemeslníka s dílnou v domě nějak pro dům nevyužili, i za cenu slevy na příspěvku pro fond oprav.

Neplacení do fondu oprav je ale pochopitelně už závažnější přestupek, taky by stálo ale za zmínku, jestli platil za pronájem prostor, kde měl svou dílnu. Tohle zatím vytýkáno nebylo. Zbytečné nesrovnalosti panují taky kolem prodeje jeho bytu exekutorem. Podle dostupných pramenů měl dluhy 140 tis. Kč, a i když Frenštát není Praha, tak zřejmě dvoupokojový byt i tam má jistě cenu větší, než pouhých 140 tis. Kč. Kdo si ten byt koupil, a za kolik? Mělo na něj předkupní právo sdružení nájemníků? Nebo si jeho byt dokonce nějaký nájemník koupil? Kolik si za prodej účtoval exekutor? A hlavně, kolik dostal Blažek zpět jako rozdíl, mezi jeho dluhem a dosaženou cenou za prodaný byt.

Dále je rovněž citováno Blažkovo prohlášení z internetu: „ Proto mám nejspíš všechna okna v bytě rozbita. Gumy na autě prořezané.“ Chybí ovšem poznámka, jestli tomu tak opravdu bylo, či jestli si to jen vymýšlel. Stěžoval si v tom smyslu na policii? Místo toho jsme se v MF DNES ovšem dočetli, že Blažek žádal po radnici sto milionů do tří dnů, dokonce ve zvýrazněném mezititulku.  Čili chtělo by to rozlišovat podstatné od nepodstatného. Nikoliv pro jakoukoliv obhajobu takového šílence, ale pro poučení nás ostatních. Jestli taky někdy trochu sami nepřispíváme k podněcování šílených skutků u problémových osob.

Takové zamyšlení by bylo určitě mnohem prospěšnější, než svým způsobem parazitování na těchto tragédiích. Vždyť jak jinak nazvat postup třeba ČT 1 i TV Nova ve včerejších zprávách. Po podrobném vylíčení nových aktualit z Frenštátské tragédie daly obě stanice divákům ještě bonus v podobě nejspektakulárnějších tragédií minulosti, včetně Hepnarové i heparinového vraha. Když už tragédie, tak ať je toho ve zprávách vrchovatě.