Proč musí většina našich dívek hrát se svým zdravím ruskou ruletu?

Za totality mohla naše děvčata třeba britským závidět např. to, že v Británii si holky  mohly cestovat po celém světě nebo si jen tak zajít na koncert U2 či Rolling Stones. To teď už můžou naše dívky taky.  Za chvíli již dvacetiletá svoboda jim ale přináší nové znevýhodnění, tentokrát  již ale s možnými fatálními následky. Zatímco v Británii běží již od loňského září naplno vládní program očkování proti rakovině děložního čípku, zdarma pro všechny 12-13 leté dívky s tím, že do roku 2011 se postupně doočkují i všechny věkové skupiny dívek do 19 let, u nás je v tomto směru spíš ticho po pěšině.

Ne že by se o tom nemluvilo, informací je dost a není žádný problém za cca 10 tisíc Kč si očkování zajistit. Mlčí ovšem vláda a odpovědní ministři pokud jde o to, že by se tato vakcína měla poskytnout dívkám zdarma. Jistěže peněz není nikde dost, také ve Velké Británii museli dobře počítat a nakonec zvolili levnější vakcínu, která už neposkytuje ochranu proti genitálním bradavicím. Ale zato tak ušetřili prostředky na očkování starších dívek, čímž zachrání  každoročně dalších 400 dívčích životů oproti tomu, kdyby se spokojili jen se zavedením očkování počínaje skupinou dvanáctiletých.

U nás, při šestkrát menší populaci, by to znamenalo záchranu dalších 66 dívek ročně. Navíc, k těm zachráněným ze skupiny nejmladších od dvanácti let, u kterých je pro očkování ideální věk. Pochopitelně, že toto číslo úmrtí našich dcer, sester nebo vnuček nakonec tak vysoké nebude, protože hodně z nich má rodiče dobře situované, takže jim očkování zaplatí. Jenže co s těmi, jejichž táta je třeba bez práce a máma poslouchá celý den pípání v kase marketu za 8 či 9 tisíc měsíčně?

Opravdu si na ně třeba žádný lékař v parlamentu či v senátu nevzpomene? Vždyť motivací lékařů co šli do politiky muselo být jen to, že tam budou moci pomáhat lidem ještě víc než by jim umožňovala Hippokratova přísaha na přece jen omezenějším poli medicíny. Ale zatím celé měsíce buď sami  plácají pořád dokola o třicetikorunách případně o zavření či privatizaci různých nemocnic, nebo to v lepším případě jen tolerují. Podobně jako fráze o boji za mír během totality. Tehdy se na to dalo ještě vtipkovat např. tak, že bojovat za mír je totéž jako souložit za panenství. Jenže tentokrát jde již o život. O desítky životů každý rok. Mladé dívky, které měly být jednou matkami a zlepšovat tak náš demograficky vývoj budou zbytečně umírat jen proto, že ve vládě máme lidi, kteří nevědí. Paradoxně jsou v tomto smyslu horší než dřív bolševik, který třeba proti obrně nechával očkovat i děti třídních nepřátel.

 Neštěstím této země je zřejmě to, že máme několik typů lékařů, kteří ovšem nespolupracují. Ti dělníci medicíny, co jsou v první linii jak se říká, a kteří o všech problémech vědí z první ruky, ti nemají žádnou možnost nějak ovlivnit celostátní rozhodnutí. Potom jsou lékaři podnikatelé, co se starají především o to, aby si jako nedávno v Benešově občas přiklepli pár milionů, případně získali i víc třeba šikovnou privatizací. Další dejme tomu již na ministerstvu je musí kontrolovat a odhalovat jejich zlé činy a kromě toho hlídat stranické věci, takže jim taky nezbývá moc prostoru, který by věnovali pro zdraví národa.

 Všude včetně Idnes se rozebírá šikana ve škole, socky co nemají značkové věci a s tím související postavení rodičů. Zatím ale nebylo slyšet o tom, že by se nějaký psycholog zajímal o to, jak působí na mladé dívky skutečnost, že si nemůžou dovolit tohle očkování. Tady už nejde o mobil s více funkcemi, ta dívka si na internetu totiž hravě zjistí, že oproti lépe situované spolužačce má kvůli zameškanému očkování mnohem blíž k vážným zdravotním komplikacím. Jako kdyby nebyl pro dospívající svět dost složitý i bez toho.  A jen těžko si asi dokážeme představit mámu, když jí pak dcera jednou skutečně onemocní.

Pochopitelně, že si to nikdo nepřipouští, jinak by dal za očkování všechno už teď. Jenže právě od toho si volíme jako své představitele ty nejlepší lidi z celého národa, aby nás vedli jak nejlépe to bude možné. Nezbývá tedy než doufat, že třeba v rámci  předsednictví EU se experti našeho ministerstva zdravotnictví co nejdříve setkají s britskými kolegy, získají informace o tom jak dosáhnout nejlepších cen vakcín při velkoodběrech a rychle začnou jednat.

 Možná by nebylo od věci začít uvažovat nad tím, jestli by nebylo vhodné mít určité procento poslanců a senátorů z řad obyčejných lidí, třeba dělníků a rolníků. To už bylo sice za totality také, tehdy ovšem dělali jen křoví komunistickým pohlavárům. Podmínkou by bylo to, že by pobírali i ve funkcích pouze průměrnou měsíční mzdu bez žádných dalších výhod a i třeba dopravovat by se museli s ostatními sockami maximálně Pendolinem. Aby se tak nevzdálili od obyčejného lidu a mohli své kolegy zavčas upozornit třeba na to, že na očkování svých dcer při nejlepší vůli každá rodina opravdu nemá. Nechce se mi totiž věřit, že by naše vláda neposkytnutím tohoto očkování v rámci pojištění odsoudila každý rok desítky našich dívek k smrti vědomě. Oni prostě jen netuší, své dcery jistě nechali očkovat bez výjimek protože to finančně pro ně problém žádný není. A pro samé starosti a práci si prostě jen neuvědomují, jak tragické důsledky jejich /ne/rozhodnutí má.