Jak StB plnila plán v hotelu Continental v Brně

Ve statistikách totalitní Státní plánovací komise bychom sice žádné údaje o StB nenašli, to ovšem neznamená, že by se tohoto odvětví plánování netýkalo. Ukážeme si to na praktických příkladech z brněnského hotelu Continental, zřejmě jediného  našeho podniku, kde je činnost StB a jejích agentů aspoň částečně mapována, v závislosti na tom, jak se podaří nalézt nové  dokumenty. 

Na úvod nijak obsáhlé vyhodnocení činnosti StB v hotelu Continental za rok 1983, které je ovšem velmi zajímavé proto, že je tam uveden údaj o celkem 36 zaměstnancích hotelů /z celkového počtu asi 150/, kteří toho roku vycestovali turisticky  do KS neboli kapitalistických států. Z tohoto údaje je vidět, že pokud téměř každý čtvrtý zaměstnanec hotelu ten rok vycestoval, že to zase nebyla až tak velká mimořádnost..  Sám jsem takto totiž vycestoval za celou totalitu do KS jen jednou, zde na blogu mě za to ale už delší dobu doslova nadává jeden diskutující. Byť  se u něj jedná spíš o aplikaci rčení o tonoucím a stéble, neboť mu asi hlavně vadí to, že jsem si vůbec dovolil jako jeden z mála o StB psát, a zřejmě je dotyčný jedním z těch, kteří mě svým udáváním poškozovali.  Možná by neuškodilo, kdyby se otevřely archivy SBČS a zveřejnil počet přidělených devizových příslibů. Škoda taky, že o svých totalitních turistických cestách na Západ nikdy nepromluvili ani naši vrcholní představitelé, včetně exkomunistů. Vysvětlení toho, jak mě Husák musel po Helsinské konferenci o spolupráci v Evropě v r. 1975 pustit do USA je možné najít po kliknutí ZDE

 Na rok 1985 se mimo jiné má rozšířit agenturní síť o dva důvěrníky z úseku ubytování, zmíněno dokonce dvakrát .

Další hodnocení  za rok 1986 dokládá, že StB v brněnských hotelech žádné převratné věci nezjistila. Zajímavostí je zmínka o sledování několika zaměstnanců, kdy i na mě byl založen SPO neboli svazek prověřované osoby. Opakovaně se stanovuje plán, získat dva důvěrníky mezi zaměstnanci úseku ubytování.

Úsměvné je třeba vyhodnocení o rok později za rok 1987, které je v podstatě doslova opsáno podle roku předchozího, kdy jsou některé odstavce úplně shodné. Prostě činnost se musela prokázat, plán musel být splněn.

V roce 1988 měl být kladen důraz i "na plánovitou  schůzkovou činnost s agenty a důvěrníky" jak ukazuje poslední strana předchozího hodnocení. "Prostředky" jsou míněni důvěrníci a spolupracovníci StB.

Následující dokument již z roku 1989 dokládá, jaké velké věci StB pro stát zajišťovala, včetně ochrany před zneužitím rozmnožovací techniky.

Takže estébáci vyzývali k bdělosti a ostražitosti, ale současně jak jsme mohli vidět podle každoročně kopírovaných hlášení, to tak nějak flikovali. A jistěže při provádění shora uvedeného preventivně výchovného opatření dali s pány řediteli kafíčko či dokonce i obídek.  Zatím se žel nenašly přísahy estébáků třeba z 80. let ale jedna z roku 1949 je jistě zajímavá v tom, že tehdy to měli estébáčtí průkopníci horší - museli přísahat, že nebudou  "šetřit své krve ani života".

V tom na tom byli předlistopadoví estébáci už mnohem lépe, už jen lážo plážo poflakování a přemýšlení nad tím, jak vykazovat činnost. Naštěstí pro ně jim v tom pomáhali často samotní spolupracovníci -agenti, kdy např. právě v hotelu Continental přišli na to, že  udáváním se můžou zbavit svých kolegů. Takže se zase něco sepsalo, nahlásilo, a pár lidí vyhodilo z práce, byť třeba i v rozporu s tehdejšími komunistickými zákony. Ale co, vždyť plán se stejně musel plnit, i v udávání.  A obecná nenávist či opovržení pracujícího lidu, jako v roce 1949? Tak to rozhodně nehrozilo, ani nehrozí dnes. Prosím vás, takové prkotiny.

S tématem souvisí i následující články:

 http://sestak.blog.idnes.cz/c/89595/Hotel-Continental-Brno-a-museum-StB.html

 http://sestak.blog.idnes.cz/c/97442/Proc-nepostavit-v-Brne-pomnik-praskacum.html