Ztrapnit se umí ženské i mužské pohlaví :)

Nedávno přišel den se dvěma situacemi, kdy při jedné jsem se styděla ohledně slov pronesených jistou ženou a při druhé jsem se musela od srdce bavit a usmívat se...

Muž a Porsche CayenneZdroj: http://cernasvine.cz

Takhle si jednou ráno vstanete a máte hlavu plnou povinností, které Vás ve dne čekají. Ale vůbec nečekáte, že zažijete situace, které Vás jemně poznamenají způsobem opravdu nečekaným.

Začněme tou smutnější. Tou, která byla vytvořena dvěma ženami. Jednou pracovnicí ve službách a druhou ženou, která potřebovala něco vyřídit. Sami vycítíte, kde se tato situace stala, ale vyřčeno to nikdy nebude. Když se ony dámy bavily o pojištění a jiných výhodách, narazily i na otázku povinného ručení a havarijního pojištění. Nu a jak to asi tak bývá a logicky to z oněch služeb vyplývá, začaly se bavit o autě. " To já mám Ford "Ká", takovou tu nákupní tašku, víte? ", paní za přepážkou odpovídá: "Z toho si nic nedělejte, já o svém autě vím, že je červené a kde má díru ... no díru na to, abych tam strčila hadici a natankovala. Občas mi tam, nedejbože, něco začne svítit, tak my máme blízko známýho, tak k němu zajedu a poprosím ho, aby mi tam někam něco dolil. Nevím totiž o co jde, a ani se o to nestarám, já s tím prostě jen jezdím."

Já jsem tuhle situace špatně rozdýchávala, říkala jsem si, jak se s tímhle někdo může vyloženě chlubit (a to ještě chci zmínit, že mi vlastně tu samou poznámku vpálila do obličeje mně osobně, když se mě ptala na auto, které vlastníme. "Já vím, že je červené a kde to má díru...")

Za prvé, když si auto pořizuji a chci ho využívat, asi si o něm zjistním nějaké informace. Například značku auta, typ, spotřebu a na jaký druh paliva jezdí. Za druhé se o něj starám. Tedy pravidelně kontroluji kapaliny atd. Omlouvám se, ale velmi mě štvou ony ženy, které si pořídí automobil, jezdí s ním každý den, ale starost o něj nechávají na mužích. Pochopím to při výměně píchlé pneumatiky (taky bych toho svého skoro dvoutunového miláčka zvedat na heveru nechtěla :) ), ale při těch klasických "starostech" mi to nejde do hlavy. A pokud toto přeci jen neumím, tak se tím rozhodně nechlubím ... Já se totiž chlapům občas nedivím, že se nám ženám "posmívají" ohledně ježdění a věcí týkajících se automobilů. Vždyť si to děláme samy. A proto holky, ženy, dámy ... zkuste nabýt aspoň minimum informací o svém autě a vynechejte poznámku typu : "...vím, kde to má díru...", není to vtipné, ale trapné.

Druhá situace je spíš usměvnější, ale tady se zase nepředvedlo hezky mužské pohlaví :). Jako každý den jsem jela domů, tou samou cestou ze školy. Já nevím, jak Vy, ale já se snažím dopravní předpisy dodržovat :P. Takže když vím, že ja na určitém úseku omezená rychlost 30, a že tam měří, tak se snažím být hodná a poslušná holka a jedu opravdu 30 :). Jenže, aby to nebylo tak snadné, přiřítí se za mě frajer (no frajer, bylo mu to k 50) s Porsche Cayenne a začne blikat "dálkovejma". Nevím, jestli se mu tam ta ruka zasekla, ale málem mi vypálil sítnici. Podstata problému byla, že já jsem jela 30 km/h v úseku, kde se přeci 30 km/h jet má, ale pán potřeboval jet rychleji a já jsem mu zjevně překážela. Tak mě nakonec, po mém oslepení předjel, se vztyčeným prostředníčkem se na mě tak drsně podíval a zmizel rychlostí tak 80. Já byla v pohodě. Přeci mě takovýhle člověk v provozu nerozčilí. Jenže.... si tak pořád jedu konstantní pohodovou rychlostí (pro pány podotýkám, že jezdím celkem dlouho, takže s řízením mám zkušenosti. Nemohu říct, že "umím řídit". To si troufnu podotknout asi tak po 20 letech pravidelného ježdění. Ale mám "koule" na to říct, že jezdím v celku ucházejícím a přijatelným způsobem... a situace předvídám. Přeci jen "sebe ohlídám, takže na silnici si dávám pozor na ostatní"), a hle frajer s Porsche, který mě tak musel honem předjet a pospíchal, se zasekl za tramvají, kterou nemohl předjet :) Tak jsem si říkala, to máš za to, blboune. To máš za to, že musíš pospíchat :)... jenže ten příběh ještě nekončí. Samozřejmě, jakmile tramvaj ráčila uhnouti, Cayenne zmizelo v dáli...:D ...mno jo, ale za 3 minuty jsem ho opět v kopci dojela, protože ho nepustil nějaký chlápek s dodávkou. To už jsem propukla v smích... onen škodolibý smích, který jste určitě vytušili. A ještě jako třešničku na dortu jsem si pustila oblíbenou písničku přezpívanou "panem zpěvákem" jménem Michael Bublé - I've Got The World On A String a jen tak si s úsměvem na rtech jsem si zpívala.

Víte hoši, to, že máte rychlá auta z Vás ještě frajery nedělá. A to že máte potřebu ukazovat, jak jste dobří, na základě rychlosti, kterou vyvine Vaše "fáro" ... ale no tak :) Vždyť my Vás milujeme i bez toho frajeření.

Takže ženy, z dnešního příběhu/pohádky vyplývá. Přemýšlejte nad tím, co vypustíte z úst. Občas to postrádá vtip i logiku. A vy pánové, raději nám předveďte, jak umíte být galantní a pozorní k nám ženám a nehoňte si ego v drahých a rychlých autech:)