"Na co psa s papíry? Stejně na výstavy chodit nebudeme."

"My ho máme jen jako mazlíčka, tak na co dávat za papírové štěně majlant." Tyto a mnoho dalších důvodů slyšíme od majitelů psů bez PP dost často. Chceme štěně, dejme tomu Kavalíra King Charles Španěla,ale aby to moc nestálo.

Devět tisíc za štěně? To se zbláznili? Chytají se za hlavu budoucí majitelé roztomilého štěněte. My s ním na výstavy chodit nebudeme,uchovnit ho taky nepotřebujeme. Takže ze stránek oficiálních (a dlouholetých, zavedených) chovatelských stanic zabrousí např. na Bazoš, kde si můžou vybrat z nepřeberného množství inzerátů zaručeně čistokrevných psů, bez PP. Tři tisíce za štěně už je rozumná cena, ne?

Majitelé (taktéž množitelé) v emailech překypují ochotou, pejska vám třeba dovezou co nejblíže k vašemu bydlišti, abyste neprojeli majlant za benzín. Anebo "známí zrovna jedou vaším směrem, tož vám ho přivezou.." Jen proboha nechtějte jet k nim domů, podívat se, v jakých podmínkách psi a štěňata pobývají (to zrovna marodí dítě, malujou a tisíc dalších výmluv).

Mohli byste třeba vidět něco, co by vás stálo pár bezesných nocí.

Jistě mnoho z vás vidělo 211 psů, kteří žili v klecích,ve vlastních výkalech. Občas se podaří nějakou množírnu odhalit, psy a fenky zachránit (pokud ještě zachránit jdou),ale je to pořád zrnko písku v poušti.

Takových "chovatelů" je pořád strašně moc, a zřejmě nikdy se nepodaří všechny množírny zlikvidovat. Protože kde je poptávka, tam je i nabídka.

Také jsme zřejmě měli druhého psa, plemene Kavalír King Charles Španěl zřejmě z podobné množírny.

Scénář se totiž dost nápadně podobal tomu, o čem píši. Majitelé odněkud z Jeseníku (300 km od nás), já nechtěla drahého psa s PP, hlavně, že vypadal jako Kavalír, na předávce jsme se domluvili, že bude v Brandýse na náměstí, protože zrovna jejich známí jeli naším směrem, tak nám ho přivezou. Štěně vypadalo zdravě, vypadalo jako Kavalír, takže jsem vysolila tři a půl tisíce a bylo naše.

  Po návštěvě veterináře jsme zjistili, že má ušní svrab, blechy a zánět spojivek. No nic, zamilovali jsme si ho, i když jako puberťák byl na Kavalíra dost agresivní. Možná povaha, možná nějaké nevhodné spojení nevhodných rodičů. To už se teď nedozvíme, Šmudla už je za duhovým mostem. Dožil se devíti let. Nic moc věk na umírání.

  Po jeho smrti jsem sháněla nové štěně, tentokrát už od prověřených chovatelů. O množírnách se začalo konečně víc mluvit,takže jsem byla obezřetná. Nakonec jsem nějakou náhodou (nebo to bylo nějaké boží vnuknutí?) zabrousila na stránky Naděje Kavalíra a Kavalír v nouzi a místo štěněte jsme adoptovali fenku, které se zrovna zbavovali množitelé (psů a fenek se zbavují, jakmile dosáhnou vyššího věku a už nejsou výděleční).

 A před třemi měsíci přibrali do party ještě devítiletého psa.

Závěrem bych chtěla vzkázat všem, kteří uvažují o krásném štěňátku (a nechtějí voříška z útulku,ale čistokrevné plemeno):

Nekupujte, prosím, psy bez PP, od neznámých chovatelů. Především Bazoš.cz je těmi inzeráty snad promořený. Prověřené chovatelské stanice mívají aktivní webové stránky, fungují už mnoho let a o štěně se zajímají i po tom,co si ho odvezete. A hlavně máte v ruce smlouvu a možnost navštívit vybrané štěně u chovatelů doma.

Anebo si zajděte pro pejska do útulku.

Pokud vám nevadí, že váš společník bude takový "Kárl von Bahnhof".

Když nebudou mít množitelé "kšefty", svůj hnusný podnik nebudou provozovat.

A totéž platí samozřejmě i o koťatech. Protože kočičí množírny také existují, jen se o nich zatím tolik nemluví.

Já, naivka, totiž věřím tomu, že díky stále větší osvětě (v tom je Facebook užitečný), se bude dál dařit zachraňovat víc a víc psů a fenek.

Teď je to, po kauze 211 zachráněných psů z Vysočiny, žhavé téma, ale moc se bojím,aby to po čase opět "neusnulo."

Takže závěrem snad jen zvolání: Dost bylo hnusných továren na štěňata!