Hele Šari, 2 poznatky z Japonska. První: nikdy nedávej dýško. Nikde! Ani v hospodě, ani v taxíku. Paradox: v každém obchodě dostaneš nazpět hrst hliníku, za který si nic nekoupíš. Proč? Co asi tak, když 1 yen = 2 haléře, v mém blogu se dozvíš, jak jsem to vyřešil já.

Druhý poznatek: jpn středně velký market (na úrovni u nás větší HN). Zboží dáš na pás i s košem (ten se odepne od spodní části vozíku), pokladní má druhý (prázdný) koš a vezme zboží, namarkuje, položí do druhého koše. Zaplatíš, vezmeš košík, zasuneš do podvozku a přejedeš do prostoru, kde přeložíš do tašky. :-)

S tou rychlostí je to skvělý nápad. Moje tchýně byla na nervy - nevím už kde - za pokladnami ubyl prostor, kam by si postavila tašku a ve svých 85 letech v klidu naskládala co nakoupila. Měla pocit, že jí bude nákup padat na zem.

No, jenže když je fronta, musíme být rychlí. Je mi těch lidí někdy líto, proto je lepší, když chodí ve dvou.

Šárko, neber úplatky, neber úplatky...!

Nebo se z toho zblázním.

S dýškama si vzpomínám, jak jsem v raných devadesátkách dělal u „McBastarda“ – pracovní kalhoty z toho důvodu neměly dokonce kapsy (jen našitou látku, aby to jako kapsa vypadalo). Běs.

Ale i tak se dýška občas hodí (dělám teď v Penny), protože asi každý někdy omylem špatně vrátí a když je to v můj neprospěch, tak to dýška mohou zalepit.

Jo, to máte pravdu. Třeba u nás manko do dvacky neřeší. A ta cca dvacka v těch dýškách je.

Pěkný blog, Šárko, takový osvětově finanční, zkrátka užitečný!!!

Já dřív nechávala také korunu, dvě. A pak mi právě jedna pokladní řekla, ať si to vezmu, že ona ta dýška stejně nemá.

Přiznávám, že jsem to taky nevěděla. Ale tak v super hyper se stejně nechávají ty mrňavé mince, které spoustu lidí nebaví...

Ale tobě dát tringelt můžu, ne?

Že jste moc rychlé, chápu, chce to po vás zaměstnavatel. Ale co kdyby místo toho po vás chtěl, abyste ochotně pomohli zákazníkovi uložit zboží do tašek? Do takového obchodu bych chodil rád. Že mu to vzkazuji.

Tak to nesmite ale nakupovat v superhypermarketu protoze jsou tam nejlevnejsi, ale v kramku majitelky. Ta vam v tom rada pomuze. Musite si vybrat. Bud levneji, nebo ochotneji.

Jen dodám, že spíše řadový státní úředník chodí domů s čistou hlavou než pokladní.

Řadový státní úředník může být i ten, který dělá na pracáku. A ten toho má po práci určitě plné brejle. zlatá pokladna.

Šárko, obdivuju Tě, že tuhle práci děláš. myslím, že je to jedna z nejtěžších...

a až příště pojedeš vlakem a potkáme se, doufám, že k manipulační přirážce za jízdenku ještě přirazíš pořádné dýško!

Nejtěžší určitě není. Já bych například nemohla fárat v dolech, to je ještě těžší.

Jízdenku už budu mít koupenou, takže smolík, chlapče.

Co v pátek, přijdete s Ivanou?

Šárko, pokladní znám jenom super rychlý a super pomalý. Normální (střední rychlostí markující) jsou nedostatkový zboží. A Kde domov můj? neznám vůbec (teda jako pořad), v jakém jsi byla díle?

2.listopadu. Ale natáčení bylo už v červnu.

Já jsem střední, hele!