...jojo, horké chvilky

přímo žhavé, Soňo.

"Dobrodružství s Českými drahami"

Uvědomuje si autorka, že pomlouvá jednu společnost a její zaměstnance a přitom jela s úplně někým jiným? Je schopná od sebe rozeznat uniformy ČD a SŽ? Kdyby u ČD neměli líné právníky, nejspíš by ji některý zažaloval za poškození dobrého jména společnosti a nepomohla by jí ani ta na odiv dávaná tupost.

Je moc milé, jak hezky a lidsky dovedete popsat strasti cestování, a svěřit se čtenářům s tak intimními detaily. Když mi jako puberťákovi ujel autobus, než přijel další, stihl jsem asi tři pivka. Vlak má výhodu, v autobusu musíte s prosíkem za řidičem. Když je to po několikáté, spolucestující se mění v nenávistné bestie, a vůbec se jim nedivím. Někdy není nejlepší být středem pozornosti. Díky, a příjemné cestování. Marty.

Zdravím a děkuji za komentář. Že je člověku špatně, není zas tak intimní informace, si myslím.

A tři piva před jízdou busem, to jste dobrej střelec.

Tak máte aspoň zážitek... Jen si nejsem jist, zda je nutné dělat ze sebe takhle veřejně krůtičku. Rychlíky do Liberce už skutečně provozuje Arriva a ne ČD. A především nádraží v Pardubicích je už bezmála rok v brutální rekonstrukci, dvě nástupiště zbouraná a na Rosice a Chrudim jezdí NAD. Takže na žaludeční potíže (respektive vaši nenažranost) bych tu vaši dezorientovanost rozhodně nesváděl...

Děkuji za milý příspěvek a těším se na vaše další návštěvy.

Naštěstí dnes nemusíme pěšky. Můj praprapra... chodil za svou nastávající z Velké nad Veličkou do Nivnice pěšky. Ovšem to byl rok 1785.

Jj. A ti lidé netrpěli obezitou. Něco do sebe to mělo.

Koukám, že Ti to na titulku přejmenovali I tak gratuluji

Někdy se to stává, aby název víc upoutal.Dík.

No vidíš, a máš aspoň bezva téma na blog. A jsi na titulce

Příště bych si takový cestování s žaludkem na vodě a sršáněm nad hlavou radši odpustila.

Neříkám, že mě Titulka nepotěšila.

Berte to s nadhledem. České dráhy, česká pošta, to je něco, co jinde nemají. využívám těchto služeb sebou přináší vzpomínky na socialismus.Zrovna nedávno jsem potřeboval jet přes celou republiku vlakem, vybral jsem si rychlik, na stanici koupil jízdenku do první třídy, a pro jistotu i mistenku. Problém nastal, kdyz jsem nastoupil, že jízdenka sice byla do 1.třídy, ale nebylo tam místo uvedené na mistence. To bylo ve třídě druhé.

I ve vlaku z Třebové pobíhal zmatený pán a marně hledal své sedadlo, na které měl místenku. Co jsem zaslechla, tak prostě připojili úplně jiné vagóny, proto číslování nefungovalo.

Já si kupuji místenku pouze do Pendolina a na delší cestu, než je hodina (hodinu bych v případě plné obsazenosti zvládla stát).

Nedá m i to nevrátit se... pak že to bez politiky na titulku nejde

Včera byla apolitická Klára, to víš, že to jde.

Tvé vyprávění působí tak trochu hororově. Možná šlo odlehčit i veselejšími příhodami: jak jsme se hledali (až se našli), jak jsme nemohli najít vstup do podzemek (ale našli), jak jsem v tramvaji ztratil parkovací kartu (ale našel), jak jsme bloudili v podzemních garážích hledajíc exit (nakonec našli), jak jsme hledali v parku nádraží (jasně, že našli) či jak jsme bloudili a v Bruntálu hledali Seifrtovu ulici (ručně malovaný plánek jsem právě našel ... mínus 3 dny), ale za odměnu viděli vzducholoď. Takže - konec dobrý, všechno dobrý!

To by bylo na další samostatný blog. tenhle byl primárně o trablech při cestování vlakem. Ale nezapomněla jsem na tebe, to bys mohl ocenit.