Tiché čekání na splátky může trvat i 15 let. A pak se dlužník nestačí divit…

Zamítli vám půjčku kvůli dluhu, o kterém ani nevíte? Bijte na poplach! Opoždění se splátkou čehokoliv se navyšuje o úroky z prodlení, věřitel si přitom může nechat pohledávku úročit spoustu let, než se vám ozve. Co s tím?

Ne každý spěchá na doplatek

Ze zákona je „doporučená“ promlčecí lhůta tři roky na platby z obecných smluv, včetně běžných půjček. To znamená, že teoreticky by se měl věřitel ozvat nejpozději do tří let od doby, kdy jste se dostali do prodlení (nezaplatili za nějakou službu, nebo přestali splácet půjčku). U hypotéky se v legislativě hovoří o deseti letech.

Jenže zákonodárce zaoblil hrany tříleté lhůty svým obvyklým: „…není-li ve smlouvě stanoveno jinak“, a proto si spousta věřitelů vymiňuje mnohem delší promlčecí lhůty, nezřídka i 15 let. Pozor, banky nejsou výjimkou! Z malého nedoplatku na čemkoliv je pak za celou promlčecí dobu už slušná sumička. A bohužel vymahatelná – i když se věřitel ozve třeba až pár dní před patnáctým výročím (bylo-li oněch 15 let stanoveno ve smlouvě).

Prodlení nepatří jen k půjčkám

Promlčení v delší lhůtě, během které už částka z úroků hezky naskočí, se může týkat i pravidelně placených služeb, kde jste na splátku zapomněli nebo ona neodešla z účtu formou inkasa, protože na ni zrovna nebylo dost prostředků.

Prodlení se týká i různých pokut a nedoplatků, na něž jste prostě zapomněli, často jde třeba o platby za vedení bankovního účtu, který sice už nepoužíváte, ale zapomněli jste ho úplně zrušit. Upomínky se někdy ztratí v běžné poště, někteří lidé je dokonce ani neberou moc vážně, protože je vyhodnotí za „falešné“.

Na kolik si věřitel přijde, když jste v prodlení?

Běžné úroky z prodlení dané zákonem se vypočítávají jako 8 % p. a. plus repo sazba ČNB platná na začátku toho pololetí, kdy prodlení poprvé vzniklo (platná k 1. lednu a k 1. červenci).

Když ale dlužíte na daních, je úrok z prodlení 14 % p. a. plus repo sazba ČNB platná na začátku toho pololetí, kdy prodlení poprvé vzniklo – jinými slovy se za dluhy na daních platí vždy o 6 % víc než za většinu dalších.

Při zpoždění s platbami na zdravotní a sociální pojištění se prodlení úročí ve výši 0,05 % z dlužné částky denně.

Ale v případě smluv mezi dvěma soukromými subjekty může být úrok z prodlení nastaven téměř jakkoliv, včetně pokut, až na výjimky „nemravných“ částek, o nichž by eventuelně rozhodoval soud.

Trochu speciální situace je u prodlení se splátkami půjček

Ještě tu máme speciální kapitolu plateb z prodlení vztahujících se k půjčkám. Zde si může poskytovatel na prvních 90 dní prodlení sjednat smluvní úroky i pokuty dle libosti (opět až na ty „nemravné“).

Po uplynutí 90denní lhůty už jsou sankce z prodlení regulované zákonem o spotřebitelském úvěru – a regulace se týká nejen úvěrů spotřebitelských, ale dokonce i podnikatelských půjček vzatých fyzickými osobami (OSVČ), ale ne podniky.

Po uplynutí 90 dní mohou poskytovatelé půjček vymáhat „jen“:

• zákonný úrok z prodlení (leden až červen 2021 ve výši 8,25 % p. a.),
• smluvní pokutu limitovanou na 0,1 % denně (tedy 36,5 % p. a.),
• smluvní úrok po splatnosti zastropovaný pro leden až červen 2021 na 8.25 %,
• do kupy jde aktuálně o sankce z prodlení ve výši 53 % ročně z dlužné částky.

Nevymáhané splátky se někdy smažou, ale to asi nebude váš případ…

Možná si říkáte, že nejste tak nezodpovědní nebo naivní, abyste nespláceli půjčku nebo nezaplatili poslední platbu ve smlouvě na telefon, nezaplatili včas pokutu za cokoliv - a mysleli si přitom, že na to poskytovatel časem zapomene… 

Na druhou stranu – většina poskytovatelů odepisuje jisté skupiny pohledávek, u nichž tuší, že by náklady na vymáhání šly příliš vysoko, případně že se peněz stejně nikdy nedomohou. A nutno dodat, že jsou mezi námi i dlužníci, kteří hrají právě na tuto notu… Nicméně, tenhle typ lidí jistě nebude číst blogy na podobná témata. Takže opusťme tuhle linku příběhu a vraťme se mezi běžnou populaci, od které se dlužné částky vymáhají do poslední koruny.

Zpět k úvodnímu problému: Zamítli vám půjčku kvůli dluhu, o kterém ani nevíte?

Jak si zjistit, co se vlastně děje, když se považujete za lidi bez dluhu, ale v registrech jimi nejste? Případně když o půjčce víte a řádně ji splácíte - navíc rozhodně není tak vysoká, aby ohrožovala vaši úvěruschopnost - jenže poskytovatel tvrdí, že v registru máte hříchy, kvůli kterým nelze další požadovaný úvěr poskytnout?

Jak banky, tak většina nebankovních společností nahlížejí do tzv. dlužnických registrů. V nich jsou evidovány:

• nedokončené žádosti o půjčku mladší jednoho roku,
• aktuální půjčky a údaje o jejich splácení (nebo nesplácení),
• splacené půjčky, k jejichž doplacení došlo max. před třemi nebo čtyřmi lety (liší se mezi registry),
• latentní půjčky v podobě kontokorentu, kreditní karty nebo revolvingu,
• závazky vůči poskytovatelům služeb placených formou splátky – typicky jde o dodavatele energií, mobilní operátory, prodejce zboží na splátky nebo pronajímatele čehokoliv, plus další služby.

Poskytovatel vám musí říct, kde si vás prověřoval

Jestliže vám poskytovatel zamítl půjčku proto, že někde našel něco, co vám kazí bonitu, musí vám také říci, do kterých registrů se díval – abyste si záznam mohli zkontrolovat a vyřešit situaci co nejdříve. Může se jednat o chybu, ale též o opravdový dluh, o němž vůbec nevíte a jehož výše denně narůstá.

Proto v tomhle případě neváhejte a pořiďte si výpis z toho registru, o němž vám poskytovatel řekl. Jestliže jde o úvěr nesplácený nebo o nesplácenou službu, bude záznam s největší pravděpodobností veden v „hříšnickém“ registru SOLUS, ale najít jej můžete i v registrech ostatních (BRKI, NRKI, REPI).

Pro úplnost: registr SOLUS má několik podřízených registrů, kde se vedou i pozitivní údaje (evidence o splácených závazcích), ale původně vznikl převážně pro záznamy o nesplácení, což se s ním táhne dodnes. Takže když se řekne „SOLUS“, většinu lidí napadnou nesplácené půjčky, leasingy atd.

Všechny registry si pohodlně zkontrolujete online

Ze všech registrů se dá pořídit výpis online, aniž byste museli vytáhnout paty z domu. Jen za tuhle službu musíte zaplatit, protože registry dlužníků jsou provozovány soukromými firmami. Jediný registr, který je zdarma přístupný, je pod Ministerstvo spravedlnosti náležející Insolvenční rejstřík.

Na druhou stranu, i za výpisy úřední se platí (rejstřík trestů, katastr nemovitostí), takže nic nového pod Sluncem. Částky naštěstí nejsou nijak omračující:

• SOLUS výpis stojí 200 Kč, přijde vám do emailu během několika vteřin, dokonce i s výpisem z  rejstříku exekucí (CEE) a z Insolvenčního rejstříku (ISIR). Zaplatíte kartou a vše je vyřízeno během chvilky, potřebujete jen svou občanku a navštívit stránky Nejsemdlužník.cz.
• BRKI, NRKI a REPI stojí o něco víc, výpis vám navíc přijde až za pár dní poštou. Připravit si musíte 395 Kč a zase se to neobejde bez občanky. Nutno dodat, že hříchy zaznamenané v BRKI, NRKI a REPI se většinou promítnou i do SOLUS. K online požádání o výpis je připravena stránka Kolikmám.cz.

Co dělat, když objevíte záznam, který vám nesedí?

Když se v dlužnických registrech nachází cokoliv, o čem nevíte a co nepovažujete za správné, je potřeba kontaktovat poskytovatele (věřitele), který do registru záznam vložil. Tedy banku, nebankovku či mobilního operátora, pod jejichž hlavičkou je údajný nedoplatek veden.

Poskytovatel zkontroluje, jestli vše sedí – a případně záznam opraví. Když půjde opravdu o váš dluh a když věřitel prokáže, že vás o něm řádně informoval, včetně upomínek, přichází na řadu dohoda o tom, jak jej splatíte. A samozřejmě čím dříve, tím levněji…

Projíždět registry z preventivních důvodů?

Tohle je věc, kterou si každý musí rozhodnout sám. Nutnou rozhodně pravidelná kontrola registrů není. Spíš ji realizujme po ukončení některých smluv, jako je třeba tarif na telefon, internet, zmatky s vyúčtováním za energie, doplacení půjček, kde nastaly nějaké problémy apod., abychom si ověřili, že je vše doplaceno a ukončeno, jak má. Záznamy se aktualizují jednou za měsíc.