- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Ze zákona je „doporučená“ promlčecí lhůta tři roky na platby z obecných smluv, včetně běžných půjček. To znamená, že teoreticky by se měl věřitel ozvat nejpozději do tří let od doby, kdy jste se dostali do prodlení (nezaplatili za nějakou službu, nebo přestali splácet půjčku). U hypotéky se v legislativě hovoří o deseti letech.
Jenže zákonodárce zaoblil hrany tříleté lhůty svým obvyklým: „…není-li ve smlouvě stanoveno jinak“, a proto si spousta věřitelů vymiňuje mnohem delší promlčecí lhůty, nezřídka i 15 let. Pozor, banky nejsou výjimkou! Z malého nedoplatku na čemkoliv je pak za celou promlčecí dobu už slušná sumička. A bohužel vymahatelná – i když se věřitel ozve třeba až pár dní před patnáctým výročím (bylo-li oněch 15 let stanoveno ve smlouvě).
Promlčení v delší lhůtě, během které už částka z úroků hezky naskočí, se může týkat i pravidelně placených služeb, kde jste na splátku zapomněli nebo ona neodešla z účtu formou inkasa, protože na ni zrovna nebylo dost prostředků.
Prodlení se týká i různých pokut a nedoplatků, na něž jste prostě zapomněli, často jde třeba o platby za vedení bankovního účtu, který sice už nepoužíváte, ale zapomněli jste ho úplně zrušit. Upomínky se někdy ztratí v běžné poště, někteří lidé je dokonce ani neberou moc vážně, protože je vyhodnotí za „falešné“.
Běžné úroky z prodlení dané zákonem se vypočítávají jako 8 % p. a. plus repo sazba ČNB platná na začátku toho pololetí, kdy prodlení poprvé vzniklo (platná k 1. lednu a k 1. červenci).
Když ale dlužíte na daních, je úrok z prodlení 14 % p. a. plus repo sazba ČNB platná na začátku toho pololetí, kdy prodlení poprvé vzniklo – jinými slovy se za dluhy na daních platí vždy o 6 % víc než za většinu dalších.
Při zpoždění s platbami na zdravotní a sociální pojištění se prodlení úročí ve výši 0,05 % z dlužné částky denně.
Ale v případě smluv mezi dvěma soukromými subjekty může být úrok z prodlení nastaven téměř jakkoliv, včetně pokut, až na výjimky „nemravných“ částek, o nichž by eventuelně rozhodoval soud.
Ještě tu máme speciální kapitolu plateb z prodlení vztahujících se k půjčkám. Zde si může poskytovatel na prvních 90 dní prodlení sjednat smluvní úroky i pokuty dle libosti (opět až na ty „nemravné“).
Po uplynutí 90denní lhůty už jsou sankce z prodlení regulované zákonem o spotřebitelském úvěru – a regulace se týká nejen úvěrů spotřebitelských, ale dokonce i podnikatelských půjček vzatých fyzickými osobami (OSVČ), ale ne podniky.
Po uplynutí 90 dní mohou poskytovatelé půjček vymáhat „jen“:
Možná si říkáte, že nejste tak nezodpovědní nebo naivní, abyste nespláceli půjčku nebo nezaplatili poslední platbu ve smlouvě na telefon, nezaplatili včas pokutu za cokoliv - a mysleli si přitom, že na to poskytovatel časem zapomene…
Na druhou stranu – většina poskytovatelů odepisuje jisté skupiny pohledávek, u nichž tuší, že by náklady na vymáhání šly příliš vysoko, případně že se peněz stejně nikdy nedomohou. A nutno dodat, že jsou mezi námi i dlužníci, kteří hrají právě na tuto notu… Nicméně, tenhle typ lidí jistě nebude číst blogy na podobná témata. Takže opusťme tuhle linku příběhu a vraťme se mezi běžnou populaci, od které se dlužné částky vymáhají do poslední koruny.
Jak si zjistit, co se vlastně děje, když se považujete za lidi bez dluhu, ale v registrech jimi nejste? Případně když o půjčce víte a řádně ji splácíte - navíc rozhodně není tak vysoká, aby ohrožovala vaši úvěruschopnost - jenže poskytovatel tvrdí, že v registru máte hříchy, kvůli kterým nelze další požadovaný úvěr poskytnout?
Jak banky, tak většina nebankovních společností nahlížejí do tzv. dlužnických registrů. V nich jsou evidovány:
Jestliže vám poskytovatel zamítl půjčku proto, že někde našel něco, co vám kazí bonitu, musí vám také říci, do kterých registrů se díval – abyste si záznam mohli zkontrolovat a vyřešit situaci co nejdříve. Může se jednat o chybu, ale též o opravdový dluh, o němž vůbec nevíte a jehož výše denně narůstá.
Proto v tomhle případě neváhejte a pořiďte si výpis z toho registru, o němž vám poskytovatel řekl. Jestliže jde o úvěr nesplácený nebo o nesplácenou službu, bude záznam s největší pravděpodobností veden v „hříšnickém“ registru SOLUS, ale najít jej můžete i v registrech ostatních (BRKI, NRKI, REPI).
Pro úplnost: registr SOLUS má několik podřízených registrů, kde se vedou i pozitivní údaje (evidence o splácených závazcích), ale původně vznikl převážně pro záznamy o nesplácení, což se s ním táhne dodnes. Takže když se řekne „SOLUS“, většinu lidí napadnou nesplácené půjčky, leasingy atd.
Ze všech registrů se dá pořídit výpis online, aniž byste museli vytáhnout paty z domu. Jen za tuhle službu musíte zaplatit, protože registry dlužníků jsou provozovány soukromými firmami. Jediný registr, který je zdarma přístupný, je pod Ministerstvo spravedlnosti náležející Insolvenční rejstřík.
Na druhou stranu, i za výpisy úřední se platí (rejstřík trestů, katastr nemovitostí), takže nic nového pod Sluncem. Částky naštěstí nejsou nijak omračující:
Když se v dlužnických registrech nachází cokoliv, o čem nevíte a co nepovažujete za správné, je potřeba kontaktovat poskytovatele (věřitele), který do registru záznam vložil. Tedy banku, nebankovku či mobilního operátora, pod jejichž hlavičkou je údajný nedoplatek veden.
Poskytovatel zkontroluje, jestli vše sedí – a případně záznam opraví. Když půjde opravdu o váš dluh a když věřitel prokáže, že vás o něm řádně informoval, včetně upomínek, přichází na řadu dohoda o tom, jak jej splatíte. A samozřejmě čím dříve, tím levněji…
Tohle je věc, kterou si každý musí rozhodnout sám. Nutnou rozhodně pravidelná kontrola registrů není. Spíš ji realizujme po ukončení některých smluv, jako je třeba tarif na telefon, internet, zmatky s vyúčtováním za energie, doplacení půjček, kde nastaly nějaké problémy apod., abychom si ověřili, že je vše doplaceno a ukončeno, jak má. Záznamy se aktualizují jednou za měsíc.
Další články autora |
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!