Předsevzetí, které by měl dodržet každý? Říká se mu „rozpočet“

Nevěříte? Tak se pojďme podívat, co správně nastavený osobní nebo rodinný rozpočet dovede. Vězte, že vyřeší nejednu svízelnou situaci. A jako bonus vás zbaví nepříjemného pocitu viny, že si sem tam vyhodíte z kopýtka.

Moře předsevzetí, ale jen jedno z nich je společné všem

Těch předsevzetí, co si sami na sebe můžeme přichystat, jsou spousty. Počínaje životosprávou, přes rodinné vztahy, osobní rozvoj, fyzičku, až po prostou ignoranci jakéhokoliv předsevzetí

Jen jedinou oblast k řešení budeme mít v roce 2023 společnou zcela všichni. Budou jí osobní finance ohrožené nebývalou inflací.

Z úvodu textu ale už tušíte, že kdo je připraven, ten se ubrání i v prekérní situaci. Stačí mít ten správný nástroj a umět ho použít. Je jím samozřejmě rozpočet. Osobní, rodinný nebo párový: jakkoliv jej chcete pojmout.

Jak s rozpočtem začít, jak ho používat a jaký bude jeho zásadní přínos?

Na rozpočtu není nic těžkého. Jen si vyžádá trochu vaší pozornosti

Mnoho lidí se slova „rozpočet“ přímo děsí. Je pro ně něčím složitým, něčím, co patří do účetnictví a do firmy, ne domů. Jiní jej vnímají jako pouta, nevyžádaná pravidla navíc. Zdroj problémů a omezování.

Přitom opak je v obou případech pravdou. Rozpočet je jednoduchý nástroj. A sice vám dá mantinely, ale uvnitř nich se budete moci pohybovat docela volně, bez obav a bez pocitu viny při každém pípnutí u platebního terminálu.

Jak je to s tou svobodou - omezí ji rozpočet?

Možná si právě říkáte, že kdo nemá rozpočet, nemá ani mantinely, a proto je svobodnější. MÁTE PRAVDU. NA CHVILKU JE SVOBODNĚJŠÍ. Do doby, než zjistí, že tento měsíc už mu peníze na zaplacení účtů nevystačí. Šmahem svoboda skončí - a roztočí se kolo problémů, ještě zhoršených pocitem viny ze selhání. Další období bývají doprovázeny obavami, jestli se tahle „prekérka“ nebude zase opakovat…

Mantinely rozpočtu sice seberou část svobody, ale nabídnou za ni mnohem víc. Jistotu. Jistotu, že peníze vystačí. Že nepřijdou upomínky nebo dokonce exekuční výzva. Případně zajistí možnost včas naplánovat potřebnou půjčku. Dostatek času je nezbytný pro porovnání půjček a výběr nejvhodnějšího poskytovatele a varianty. Rozdíly v cenách půjček jsou na trhu i několikanásobné…

Dvě strany jednoho rozpočtu

Že rozpočet má dvě strany: příjmy a výdaje, víme všichni. Jenže jak ho sestavit a řídit se jím, když peníze jsou součástí každodenního života? To se opravdu musí řešit každý den? Naštěstí jen první měsíc, maximálně dva. Pak už jen těžíte ze získaného přehledu a z nastavení ve vašem bankovnictví (nebo v domácích obálkách).

Strana příjmů je asi všem jasná

Do příjmů si napište všechny, o nichž jste si v podstatě jistí, že nastanou. Výplata (faktury u OSVČ), důchod, úrokové zhodnocení na spořicím účtu, kupony z dluhopisů, příjem z pronájmu apod. Možností je spousta J

Stranu výdajů si rozdělte na tři skupinky. Ne, není to zbytečně složité

Na straně výdajové se sepisujte položky do tří skupinek:

• k první si přiřazujte ty, které dokážete ovlivnit - proto jsou nepovinné. Hradit je můžete, ale také nemusíte. Jde o náklady na kulturu, sport, zábavu, dovolené, výlety, ale i na věci denního použití, které však kupovat nemusíte, neb jich doma už máte zásobu. K nepovinným výdajům zařaďme i poplatky za různé streamovací služby, videotéky, předplatné časopisů, členství kdekoliv (kde to nevyžaduje vaše profese), online přístup do komerčních databází, do online her atd.
• ke druhé skupince připisujte ty, co nijak neovlivníte - jsou pevně dány. Zároveň v této skupince platí, že dokud nepodstoupíte závažné kroky, tak tyhle výdaje nezměníte. Říká se jim povinné, a typicky jde o nájemné, o pravidelné zálohy na energie, o splátky půjček, mobilní tarify, internet, pojištění, školné, alimenty a spoustu dalších
• a zbylo něco pro skupinku třetí? Rozhodně ano: pravidelné úspory. Ty nikdy nevynechávejte. Ani v době, kdy splácíte půjčku!

V bankovnictví některých bank si lze nastavit „obálky“ na jednotlivé druhy výdajů. Předem si tak můžete nastavit, kolik chcete kde v kterém měsíci utrácet. Jiné banky zase využívají přehledu plánovaných trvalých příkazů - a ukáží vám, kolik vám na účtu po jejich uhrazení ještě zbude. Je to však méně komplexní přístup - nenaplánujete si tady platby v obchodech (potraviny apod.).

Výdajovou stránku budete sestavovat cirka měsíc (pokud platíte i jinak než kartou)

U výdajů nelze od stolu zachytit vše, co pravidelně platíte. Snad jen v případech, kdy důsledně platíte kartou, a tak vám banka může poskytnout kompletní přehled toho, za co v průměrném měsíci utrácíte. Některé banky už umějí i automatickou analýzu, kdy výdaje rozdělí do skupinek a ukáží vám, jak se vyvíjejí vaše nákupní zvyky. Výhoda pro ty, co si plánují využít novoročních výprodejů - rovnou vidíte, zda na ně máte.

Jestliže platíte i hotovostí, je sestavení přehledu na vás samotných: vždycky si vezměte účtenku a doma ji vložte do krabice. Cirka jednou týdně sepište všechny účtenky. Během měsíce si uděláte dostatečné jasno. Pak stačí jednou za čas aktualizovat podle vývoje cenové hladiny.

A je to!

Jakmile si sepíšete obě strany rozpočtu, rychle si uděláte jasno, kolik peněz zbývá na „volnou útratu“. To je „obálka“, se kterou můžete nakládat, jakkoliv chcete. Dle chuti, a hlavně: bez pocitu viny z toho, že „rozhazujete“. Jen neradno překročit její celkovou sumu.

Možná se ujistíte o tušeném: volných peněz moc nezbývá. V tom případě se vrhněte na povinné i nepovinné výdaje.

Nepovinné výdaje můžete zanalyzovat a rozhodnout se, zda v nich budete i nadále pokračovat, nebo některé položky snížíte, případně úplně zrušíte. Někdy si možná říkáte, že 199 Kč za předplatné vás nepoloží. Jenže když máte troje předplatná v téhle výši, už je to znát.

A co s těmi povinnými? Porozhlédněte se, jestli by jinde nevyšly levněji. Nemáte zálohy na energie příliš vysoké (vzhledem k nastavenému stropu)? A co třeba mobilní tarif, internet nebo dokonce půjčka? Třeba i ony by se daly zlevnit… Stovka ke stovce, a rozdíl může být ve výsledku obrovský.

Tak co, zkusíte si sestavit rozpočet - třebaže nepociťujete finanční ohrožení?