Je druhý pilíř penzijního systému (tzv. opt-out) výhodný?

Politici se předhání v odhadech, kolik lidí se zapojí do nového druhého pilíře důchodového systému, tzv. opt-outu, trumfují se v tom, pro koho to bude či nebude výhodné. Je to pouze pro lidi s velmi nadstandardními příjmy nebo už pro lidi s průměrnými nebo jen pro mladé nebo pro všechny, co mají příjem nad 18.000 Kč, jak tvrdí ministr Drábek?

Díky tomu, že už se problematice II. pilíře už nějaký čas věnuji omezeně, není vyloučeno, že vláda do svého záměru zakomponovala ještě další "vychytávky", které mohou ovlivnit výhodnost. Takže se budu vycházet z dohod, kterých jsem byl účastníkem. Nejprve stručně, co je to II. pilíř.

Každý občan se bude moci rozhodnout do konkrétního data nebo mladší do věku 35 let, zda se zapojí do II. pilíře. Zapojí se tím, že ze současného státem předepsaného odvodu v procentech hrubé mzdy (zaměstnanec) nebo hrubého zisku (OSVČ) přesměruje 3 procentní body na svůj kapitálový účet.

K tomu bude povinen přidat částku odpovídající 2 procentním bodům svého odvodu, tedy 2% své hrubé mzdy nebo 2% hrubého zisku.

Vstup do II. pilíře pro účastníka znamená ale nejen tuto výhodu, ale má dopad i na výši jeho důchodu z průběžného systému. Pokud sníží svůj podíl na financování průběžného systému, sníží se mu i důchod z něho. Snížení se provede tak, že v době účasti ve II. pilíři bude účastníkovi snížena procentní výměra o 20%.

Určit výhodnost či nevýhodnost pro konkrétního člověka je velmi komplikované. Což samozřejmě nahrává různým demagogickým a marketingovým výkřikům politiků a zástupců finančních skupin. Komu tedy věřit, když levice tvrdí, že to je pouze pro nejbohatší, a Drábek tvrdí, že je to výhodné skoro pro všechny?

Jaké jsou základní faktory, které ovlivňují výhodnost či nevýhodnost?

Způsob výpočtu důchodu z průběžného systému.

Je samozřejmě možné počítat výhodnost na základě současného nastavení výpočtu důchodu z průběžného systému, ale jak známo, politici rádi systém mění. A radikálně. Takže pokud v budoucnu výrazně sníží stropy odvodů, zápočet pro jednotlivé příjmové skupiny (poslední změna zvýšila zohlednění vyšších příjmů 2,6x, což dramaticky mění výhodnost či nevýhodnost opt-outu). Budoucí vlády také mohou změnit způsob snížení důchodu z průběžného systému těm, kteří se do opt-outu zapojili. Velký vliv mají i parametrické změny v průběžném systému jako je věk odchodu do důchodu, minimální doba pojištění, zohledňování náhradních dob za péči o děti či za dobu nezaměstnanosti.

Druhou stranou mince jsou samotná pravidla II. pilíře. Opozice jednoznačně říká, že tato pravidla změní. Ale jak? Stejně nekoncepčně jako současná vláda? A příště se to zase změní? Je velmi obtížné investovat za takto nejistých pravidel. A šance se soudit se státem o náhradu zmařené investice bude zřejmě minimální. 

Již jen toto činí systém naprosto nepředvídatelný a sázku na výhodnost či nevýhodnost velmi riskantní.

Reálný výnos penzijních fondů

Další klíčová věc, která je velmi těžko předvídatelná. Pokud budeme uvažovat průměrné zhodnocení podle vývoje největších burz, pak se výnosy mohou dlouhodobě pohybovat až k 5 procentům. Podíváme-li se ale na výnosy našich penzijních fondů i před recesí, horkotěžko se potácely nad inflací. A to se týká i průměru podílových fondů, které nebyly svázány tzv. kladnou nulou (penzijní fondy nesměly připsat záporný výsledek), na což reformátoři penzijního systému často svádějí nízké výnosy penzijních fondů. Navíc se ocitáme v ekonomické realitě, kde přestávají platit zákonitosti předešlých desetiletí. Dluhová bublina je takového rozsahu a charakteru, že ekonomika se může vyvíjet naprosto nepředvídatelně. Usuzování na ekonomickou budoucnost na základě minulosti se stává loterií.

Růst reálných mezd

Zdánlivě nesouvisející, ale velmi podstatný faktor. Důchodové nároky z průběžného systému jsou "valorizovány" (přesněji indexovány) podle růstu reálných mezd. Pokud růst reálných mezd bude vyšší než reálné zhodnocení v penzijních fondech, vychyluje to výhodnost významně ve prospěch průběžného systému. Ačkoliv jsem v předchozím odstavci varoval před používáním minulosti, přesto připomenu, že v posledních letech se reálné výnosy penzijních fondů pohybovaly v průměru kolem 0,3%, zatímco reálná mzda ve stejném období rostla o více než 4%. Jen za období 9 let existence penzjiních fondů by se zhodnocení ve fondech od "zhodnocení" v průběžném systému rozjelo o desítky procent (ve prospěch průběžného systému).  Ale vývoj v budoucnosti může být velmi odlišný.

Očekávaná individuální doba dožití

Opomíjený faktor, ale velmi důležitý. Pokud člověk očekává kratší dobu života (rodinné dispozice, závažné komplikace již v době před 35 rokem apod.) pak díky možnosti čerpání penze ze soukromých fondů výplatním plánem s možností dědění roste výhodnost opt-outu. Výplata formou anuity ať už penzijního spoření nebo z průběžného systému je pro lidi, kteří se nedožijí důchodu nebo žijí v důchodu jen krátce, nevýhodná.

Příjmová úroveň

Příjmová úroveň je rovněž důležitá, ale pouze v souběhu s ostatními faktory. Obecně může být opt-out zajímavější pro osoby s vysokými příjmy. Hranice, odkud už je to dostatečně vysoký příjem, závisí právě na ostatních faktorech. Výše a postup krácení ale tuto výši také ovlivňuje, Důchod se v průměru skládá z 1/4 ze základní výměry stejné pro všechny a z 3/4 z procentní výměry odvozené od příjmů a doby pojištění. U nejnižších příjmů je podíl krácené procentní výměry nižší, tj. krátí se jim menší část důchodu (necelých 70% celkové výměry), kdežto např. u 100tis. příjmu se krátí dvaceti procenty celých 90% výměry. Míra krácení je tedy mírně progresivní, od 13,5% u minimální mzdy po 18% u příjmů kolem 100 tis.

Náhradní doby a mateřství

Rovněž pomíjený aspekt opt-outu. Zatímco v průběžném systému se za dobu péče o malé dítě započítává průměrný příjem rodiče, u soukromého spoření tento zápočet není. Platí tedy, že čím více dětí žena má a pečuje o ně, tím nevýhodnější je pro ni opt-out. Podobně i pro období nezaměstnanosti, kdy se v průběžném systému určitým způsobem zohledňuje, kdežto v kapitálovém vůbec. Jakmile tedy člověk očekává výpadky v pracovní kariéře, zvyšuje se výrazně příjmová úroveň, od které je opt-out výhodný.

Dobrá rada drahá

Ale přesto se pokusím. Ukážu na různých hrubých mzdách a příkladech poměru průměrného výnosu penzijních fondů a růstu reálných mezd, od jaké hranice by opt-out byl výhodný. Výpočet vychází ze 42 let opt-outu a 20tiletého výplatního plánu. Při kratší době spoření, využití doživotních anuit, výpadků ve spoření díky mateřství či nezaměstnanosti apod. by byla výhodnost ještě nižší.

Procenta v grafu ukazují, o kolik by se zvětšil či zmenšil důchod člověka s využitím opt-outu proti situaci, kdyby spolehl pouze na průběžný systém.

Ukazuje se, že pokud by se opakoval scénář posledních 10 let, ani 90tis. příjem by nestačil na výhodnost opt-outu. Pokud by růst mezd a výnos penzijních fondů byl vyrovnaný, tak za výše uvedených ideálních předpokladů by výhodnost začínala kolem 40tis. platu. V případě, že by se růst reálných mezd zastavil a penzijní fondy připisovaly každoročně výnos 5%, pak by opt-out byl výhodný pro každého (opět za výše uvedených předpokladů s výhradou zhoršení výhodnosti při výpadcích ve spoření a dalších negativně působících faktorech).

Určitou roli hraje i průběh příjmové úrovně, pro opt-out by byl výhodnější vyšší plat na počátku profesní kariéry, který by postupně klesal (za předpokladu kladných výnosů PF). V realitě tomu ale bývá naopak.

V úvahu je třeba vzít ještě jeden statistický faktor, a to rozdělení výnosu podle fondů. Pokud průměrný výnos např. 3%, jsou fondy, které mají výnos vyšší, ale i nižší. Úučastník opt-outu tedy nese plné riziko, že zrovna jeho fondu se bude dařit špatně. Z důchodu se tak stává místo jistoty na stáří docela značná nejistota a to bez reálné šance účastníka opt-outu toto riziko ovlivnit. Nelze očekávat, že všichni občané v ČR budou úspěšní odborníci na kapitálový trh, když ani odborníkům se výnosy zajistit nedaří.

Z grafu rovněž vyplývá jedna zajímavost - pokud se penzijní fondy budou činit, výdělek/výhodnost bude strmě růst s příjmem. Pokud však budou PF ztrátové, dopad bude velmi podobný pro všechny příjmové skupiny, tj. při zisku jej budou mít více lidé s vyšším platem, ztrátu však ponesou všichni rovným dílem.

A ještě jeden podstatný dodatek. Ať už náhodou opt-out někomu přinese zisk nebo ztrátu, tuto změnu důchodového systému zaplatíme na DPH všichni.