Reforma I. pilíře důchodového systému (průběžného) v podání ministra Drábka spočívá v cílených úpravách, které mají za následek úspory ve výdajích na důchody, což ale z druhé strany znamená snížování důchodů.
Říká se tomu parametrické změny I. pilíře. Jakmile čtenář či posluchač zaznamená toto slovní spojení, měl by velmi zbystřit všechny smysly. V podání současné vlády a zejména TOP09 jsou využívány veškeré myslitelné fígle, jak na důchodcích ušetřit. Zrekapitulujme si ty nejzásadnější:
1) Záměr změnit využití náhradních a vyloučených za péči o dítě.
V současnosti se při výpočtu důchodu hledí na dobu, kdy žena pečovala o malé dítě, jako by v tu dobu pobírala svůj průměrný plat za celou profesní kariéru. Po dohodnutém odstranění rozdílného věku odchodu do důchodu u žen to byl poslední prvkem rodičovské zásluhy v důchodovém systému. Ministr Drábek měl v úmyslu nahradit zápočet průměrným příjmem ženy blíže nespecifikovanou paušální částkou, čímž by významně snížil vyměřovací základ pro výpočet důchodu pro ženy s průměrným a nadprůměrným příjmem, dokonce i pro ženy s vyšším podprůměrným příjmem. Této změně se naštěstí podařilo zabránit. Symbolické je, že ministr Drábek na můj požadavek na zvýšení rodičovské zásluhovosti odpověděl tím, že tedy ustoupí od snížení rodičovské zásluhy...
2) Záměr změnit valorizaci důchodů na cenovou
Nyní se valorizace provádí tak, že se důchody zvedají o inflaci a 1/3 růstu reálných mezd. Záměr ministra Drábka byl zvyšovat důchody pouze o růst cen (podle spotřebního koše důchodců). Při zpětném porovnání vycházelo, že by takto pojatá valorizace byla o třetinu nižší. To by mělo za následek, že v průběhu pobírání důchodu by postupně klesal poměr důchodu k průměrné mzdě rychleji než dosud. Ve spojitosti s plánem na posilování účasti lidí na zdravotní péči by to mělo na životní úroveň starších důchodců velmi negativní dopad. Podařilo se dosáhnout toho, že se postup valorizace nezměnil. Velmi úsměvné bylo, když ministr Drábek představoval tento záměr v televizi veřejnosti, použil pro vysvětlení mou argumentaci, že je spravedlivé, aby se důchodci alespoň částečně podíleli na případném bohatnutí společnosti...
3) Malá důchodová reforma
Husarský kousek se podařil ministru Drábkovi ve spolupráci s dalším ministrem TOP09 panem Kalouskem, když dokázali zneužít Nález Ústavního soudu o nízké příspěvkové zásluhovosti ke snížení průměrných důchodů. Tuto habaďůru se mi bohužel nepodařilo odvrátit zcela, ale pouze zmírnit. Finta spočívá v následující poněkud krkolomné konstrukci. Na dva roky se zvýšil strop pro hrazení pojistného ze 4 násobku na 6 násobek mzdy, aby se částečně pokryl deficit průběžného účtu (který je ale způsoben švarcsystémem). Samozřejmě že toto opatření nebylo promítnuto do zvýšení důchodů. V okamžiku, kdy se ale strop vrací na úroveň 4 násobku, se výpadek v příjmech využije k obhájení snížení průměrných důchodů a ještě se zamaskuje do změny zásluhovosti v systému. Díky této, a napíšu to natvrdo, finanční machinaci na nových důchodcích poklesnou nově vyměřované důchody cca 70% lidem se středními příjmy o přibližně 300 Kč měsíčně. Ono to nevypadá moc, ale za dobu pobírání důchodu je to velmi pěkné ojeté auto. Přitom pro vylepšení zásluhovosti požadované Ústavním soudem by postačovalo snížení důchodů u středních příjmů o 30 Kč, aby se mohl zvýšit zápočet u vysokých příjmů na dvojnásobek. Mám k tomu i oficiální propočet zpracovaný ministerstvem.
4) Prodlužování rozhodného období
Tak toto opatření se i přes mé námitky podařilo prosadit. O co jde? Do výměry důchodu se započítává příjem z počátku profesní kariéry. V tom by nebylo nic špatného, pokud by to bylo doprovázeno adekvátní úpravou výpočtového vzorce. Ten byl původně nastaven na nejúspěšnější období. Např. nejlepších 5 let z 15 před důchodem. Jakmile se ale pro výpočet důchodu přestane pracovat s nejpříznivějším příjmem, ale průměrným příjmem za výrazně delší období, promítne se to do snížení vyměřeného důchodu. Pro přiblížení: Je to jako by skokan do dálky byl odměňován za nejlepší skok ze série 6 skoků, za každý centimetr 100Kč. Pak by se změnil postup, a odměna by byla z průměrného skoku ze série, také 100 Kč za každý centimetr. Logicky, skokan se stejnou výkonností by najednou měl nižší odměnu. A díky prodlužování rozhodného období se do něj dostává více náhradních dob (péče o dítě, nezaměstnanost), které nárok ještě sníží.
5) Prodlužování minimální doby pojištění
Asi není třeba dlouze vysvětlovat. Čím delší minimální doba pojištění, tím méně lidí a později má nárok na důchod, takže systém opět uspoří, dokonce se to ani neprojeví na náhradovém poměru. Ale na celkových příjmech konkrétního člověka ano.
Všemi těmito fígly se daří snižovat náhradový poměr - dle návrhu, který je teď ve Sněmovně, by náhradový poměr (průměrný důchod k průměrné mzdě) měl klesnout z dnešních 41% na 36,5%! Reálná hodnota důchodu tedy v průběhu 15 let má poklesnout o 10%.
Máte pocit, že jsou zákonodárci schopni ohlídat tyto velmi prohnané změny, když byli tak překvapeni z toho, jak si nimi ministr Kalousek pohrál u jejich vlastních platů? Když nedokázali odhalit, že přijdou o 15-20% příjmů oni, určitě nebudou řešit takové detaily, jakými je postupné odírání důchodců. Že jste mladí a netýká se vás to? Týká a hodně - pokud jim to projde na dnešních důchodcích, málokterá politická strana bude mít odvahu důchody zase zvyšovat a tím vám už teď zadělávají na nízké důchody v budoucnu.
