Zkušební orgasmus aneb když něco chcete, řekněte si o to

Zapnu televizi - Paroubek, pustím rádio - Paroubek, kouknu na web - Paroubek. Teď sedím v kuchyni a bojím se otevřít lednici...

© Ján Žabka

Tuto historku jsem původně vůbec nechtěl publikovat - je seznamovací jen tak napůl, ale zato je tam sex a já nechci z mýho blogu dělat deník červených střevíčků. Ale když dnes se opravdu všude kolem paroubkuje o 106. Tak zde je něco o sexu, chcete-li aspoň na chvíli změnit téma.

Našli jsme se na seznamce, zkoušeli jsme chvíli spolu chodit, ale příliš často jsme se hádali. Neseděl jí můj rejpavej humor. Nebo to prostě jen nevyšlo.

Po měsících jsme se potkali, popovídali si a trochu se to vyjasnilo. Já konečně pochopil, o čem byla ta poslední hádka. Ona totiž nikdy neměla orgasmus. Dospělá žena. Teda neměla ho s chlapem, technicky to sama zvládala docela dobře. Samozřejmě, že ji to žralo. Není divu, že jí některé moje nevinné vtípky nepřišly dvakrát milé. Spíš ji děsně vytočily. Dodatečně jsem se omlouvil. Omluva byla akceptována.

Šli jsme párkrát na skleničku, trošku si zasportovat, pokecat. A jednou v takové horké letní odpoledne, utahaní a vyhladovělí, zapadli jsme do pizérky. Dali jsme si sklenku na prázdný žaludek, než se nám ta pizza upizzuje. Víno nám rychle stouplo do hlavy a my jsme otevřeli to staré téma.

Já totiž původně vůbec nepochopil, co mi říká. Znělo to, jako že ten teda jako orgasmus jo, ale ne jako vždy, jen teda občas a že to moc dlouho trvá a nemusí se o to snažit pokaždý a vůbec. Tak jsem to bral, jak to řekla. Jeden aby se v těch narážkách, mlžení a přidružené poezii vyznal. Ale když už teď jsem pochopil, že teda jo, ale jen sama, vrtalo mi to hlavou. Začal jsem vyzvídat.

Cože to dělá tak speciálního, že to žádný chlap nezvládne? No u pizzy to byly samé tanečky "to" a "tamto" a "víš co" a "tam dole", prostě hlavolam. Chvíli jsme hráli tohle stydlivé ženské žouželení - ne, panenství by u toho neztratila, ano, jde to i bez pomůcek. Atd. Aha, tak už asi vím. A s tím je problém? To mi nejde do hlavy.

Vyzvídal jsem dál. Ukázalo se, že problém je v tom, že ona se předem bojí, že se to nepovede. Nebo že to bude trvat dlouho. Nebo že partnera otravuje. Pochopitelně na to myslí, je nervózní a pak samozřejmě, že to nejde. Po pár minutách chlapa odstrčí, že třeba příště. Že by to trvalo tři čtvrtě hodiny, to dnes nemá cenu. A s každým dalším neúspěchem sebedůvěra dál klesá.

Říkám jí, to nemůže být zas takový problém. Zkus se jednou uvolnit a prostě na nic nemyslet. Vždyť se nic neděje. Chlapa to nejspíš taky docela baví, tak si těch 15 minut užij. Když umíš dávat, nauč se i brát. A nic neřeš. Jako když Bruce Lee vysvětloval svoji bojovou filosofii. Nemysli na to, jak zápas dopadne. Jestli vyhraješ nebo prohraješ. Jen bojuj ze všech sil. A nech se překvapit.

Kroutila pochybovačně hlavou. Teoreticky prý jo, ale v praxi to bude těžší. No co jsem měl dělat? Říkam, šup s tebou do drožky a uděláme u mně malý experiment. Teď už jsme jen kámoši, když se to nepovede, o nic nejde. Zdráhala se. Musel jsem ji ukecávat. Po šesti minutách těžkého boje kapitulovala a zavolala Profi. Ještě že bydlím za rohem.

Je hezký dívat se na obličej ženy, která prožívá orgasmus. La petite mort, říkají Francouzi. Lepší než televize, říkám já. Vážně to bylo tak lehké? Netrvalo to nakonec ani těch 15 minut. A opravdu nebylo třeba dělat nic extravagantního.

Pak řekla unaveným hlasem, že to teda ve třiceti měla konečně s chlapem. Poprvý. Zdálo se mi, že v jejím hlase slyším trochu rezignaci. A možná úlevu.

Takových stresů kvůli takové maličkosti? Jen proto, že neměla odvahu říct si?

To bylo zajímavé odpoledne. Kéž by se všechny problémy v životě daly vyřešit takto rychle a jednoduše. A příjemně. Jen škoda, že nás kamarádský experiment nedal zase dohromady.

Zase nic.

P.S.1 Tohle není reklama na to, jaký jsem úžasný milenec. Milenec jsem velice průměrný. Poučení je jiné: když něco chcete, prostě si o to partnerovi řekněte. Němému dítěti nerozumí ani vlastní matka. A když vám někdo nabídne to, co chcete, neváhejte a nepřemýšlejte - usmějte se a vemte si to.  A třeba řekněte díky.

P.S.2 Zdvořile předem děkuji za dotazy a nabídky, ne, neprovozuji podobné služby jako komerční praxi.

P.S.3 Když můžu, přidávám ke každé historce nějaké to multimédio. Jsem trochu na rozpacích, co přidat k povídání o orgasmu. Ale víte co? Až vám nebudou děti a kolegové koukat přes rameno, zkuste si zagooglovat nebo zawikipédovat. Třeba frázi "beautiful agony".  Ale kdyby něco, já vam to neporadil...