Speed Dating aneb občas pomalý, občas AžMocRychlý Rande

Speed dating je taková seznamková verze skupinového sexu. Za večer vyzkoušíte hromadu partnerů a docela bez námahy. Jen bez toho sexu. Obvykle.

Vzniklo to někdy před deseti lety v USA a velice rychle se to chytlo. Tucet žen a tucet mužů sedí v párech, pár minut si povídá a pak se muži posunou o dámu vedle. Takže za hodinku potkáte 10-15 potenciálních parterů, s každým strávíte 3-6 minut a když si jste sympatický, na druhý den dostanete na sebe navzájem email. Dál už je to na vás.

Vždy mi to připomene scénu z knížky, co jsem četl jako maturant. Čerství maturanti se snaží důstojným způsobem oslavit maturitu, mejdan po půlnoci pokračuje tím, že holky zůstavají na pokojích a kluci se u nich po hodině střídají. Když někdo zazvoní na gong. Veškerá podobnost čistě náhodná... :-)

U nás to rychlé seznamování provozují tři firmy, RychlyRande.cz, SpeedDating.cz a Fer-Rande.cz. Ti poslední zároveň podporují spravedlivý obchod bez dětské práce a chudoby, ale mě nějak přišlo, že seznamování samotné je dost práce i bez boje za lepší svět. Takže jsem zkusil jen první dvě. Nepřišlo mi jedno výrazně lepší než druhý, byť mě u SpeedDating zarazilo, že na konci dvakrát stejní kluci s organizátorem šli na sklenku. Ale to určitě nebylo, že by organizátoři kamarády docpávali kluky scházející do počtu, určitě se to jen tak náhodou sešlo... Nakonec jsem měl nejraději Rychlý Rande. Líbí se mi, že dělají speciální akce pro vysokoškoláky a taky, že občas říkají výsledky hned ten večer. A když se občas nesejde dost partnerů, vrátí vám peníze. Vlastně můj nejdelší (pokus o) vztah pocházel odsud.

Na prvních dvou akcích jsem neměl žádné shody, na dalších dvou celkem skoro 10. Občas se mě kamarádi ptali, v čem byl rozdíl. Inu, oholil jsem si hlavu dohola a přestal jsem říkat, že jsem ajťák. Vyvoďte si z toho závěry, jaké chcete, ale takto to přesně bylo. A přitom tuhle psali, že ajťáci jsou nejlepší milenci - asi máme blbý marketing, tím to bude...

Jedno Rychlý Rande se změnilo na AžMocRychlý Rande. Taková milá holka, malinko oplácaná, ale hrozně sympatická. Povídala si se mnou a s kámošem, dali jsme si skleničku vína, vyměnili si čísla. Byla s ní legrace, jen jsem měl pocit, že chce mě. Tak proč si sakra brala telefon na kámoše? V noci mi poslala SMS, že prý jí to bylo trapný, tak si vzala obě čísla, ale to kámošovo bylo jaksi jen do počtu. Ženy mě někdy docela matou, vás ne?

Vyrazili jsme na večeři do mojí oblíbené bulharské restaurace. Měli rekonstrukci. Ups. Jak trapné. Vzpomněl jsem si na francouzskou restauraci za rohem, šli jsme to zkusit. Sice dražší, ale originální. Pan majitel je skutečný Francouz, jeho čeština byla chvílemi okouzlující. Byť malinko nepraktická. Raději jsem nakonec objednával francouzsky. Žíííš! Roberte! Ty jsi skutečný specialista na levné triky! Objednávat francouzsky ve francouzské restauraci? Doporučuje devět z deseti českých žen...

Když slyšela, že jsem studoval matematiku, hned mě zkoušela. Že prej butterfly effect a teorie chaosu a fraktály a tak. Měla taháka od kamarádky. No já teda o tom dokážu mluvit hodiny, i když o tom prd vím (Ahoj, Adri! ;-)). A najednou bylo po půlnoci a my jsme seděli v další hospodě a ona zkoušela, jestli dokáže odcvrnknout sirku od krabičky, aby odlítla zapálená. Po tolika Tulamorkách mi to taky přišlo fascinující. Ještě, že měli keramickou podlahu. A vrchní se nekoukal.

Ta schůzka se protáhla až hóóóóódně do rána. A oba jsme byli docela překvapeni, jak rychle se dokážeme seznamovat. Vlastně nám pak trvalo docela dlouho dostat se přes syndrom Příliš Rychlého Seznámení. Po přiměřeném množství velice hloupých nedorozumění. Ale jsme teď docela prima přátelé. Doufám.

Jen na stálou partnerku to jaksi není.

Zase nic.

P.S. Od té doby se snažím na schůzky chodit jen v poledne. Aspoň na ty první. Ať žije RychloRandění!