Slovenky nebrat! Mluví slovensky a žárlí ještě před prvním rande

Slovenky jsou opravdu hrozný. Žárlí ještě PŘED první schůzkou a vyškrábou vám oči, když vás načapou. A navíc pořád mluví slovensky, i když bydlí v Česku léta. Hrůza! Ale ony ty Slovenky jsou taky moc hezký. Vášnivý. Úpřimný. Věrný. Jen mně to s nima jaksi nikdy nevychází...

© Ján Žabka

Dokonce můžu říct, že Slovenky jsou pro mě zdrojem přímo nekonečné frustrace. Naozaj! Počínaje už tou dívkou před asi dvaceti lety, co se mě tak vehementně snažila přesvědčit, že u mužů se orgasmus zařizuje dost jinak než jsem ji já opatrně navrhoval. Bohužel, ona byla opravdu přesvědčena, že to umí líp. No nic...

Nedávno jsme si s jednou Slovenkou domluvili první kafe a ptala se, že vraj či by som si zašiel na kávičku aj s inou. No jasně, proč ne? Zajít si na kafe není vstup do manželství. No to jste ještě neviděli! Udělala mi takovou emailovou scénu, až se mi třásl monitor. Jak prý můžu chodit na kafe s více holkama najednou! Hele, žárlivá scéna a to jsme se ještě ani nepotkali? Emailem? Není to drobet přehnané?

Jiná Slovenka, barmanka, zase byla moc milá a málem jsme se ten večer k smrti ukecali. Říkala, že končí v deset. Tak jsem na ní vzorně počkal. Jenže v deset přišel její kluk, taký švárný driečny šuhaj, však a pokusil se mi ručne stručne z mosta doprosta vysvetlit, že čekat na jeho holku není dobrý nápad. Mocný z bryndze, rýchly z žinčice. Ty holce by už někdo měl říct, že starší doba kamenná je dávno pryč. Kvůli holkám se civilizovaní muži už přece neperou, ne? Zas TAK pěkná nebyla.

Další sladká Slovenka měla moc pěkný profil, ale měla tam napsáno, že věří v Boha. Tak jsem zkusil opatrně vyzvědět co a jak. Odepsala, že hľadá životného druha, s ktorým budú spoločne chválit našeho pána Ježíša Krista. Nebo tak něco. Hele, můj pán to teda není. Já jsem svobodný občan svobodného státu. Dobře, víry si vážím. Pokud to není víra v UFO. A pokud ta víra nezahrnuje pokyny od Boha zbavit se všech Židů, Cikánů, homosexuálů, evangeliků a iných neznabohov. Když dojde na fanatiky, ty já nenávidím. Přímo fanaticky. To už snad raději tu čarodějku. Můj mikrotest: Odsuzujete antikoncepci vyjma počítání plodných dní? Myslíte si, že gayové jsou urážka Boha? Interupce ani v případě znásilnění? Jsou kondomy nemorální? Soustředit se v Africe na propagaci sexuální zdrženlivosti i když čtvrtina dospělých už má AIDS teď? Grrr. Jestli aspoň občas odpovídáte ano, tak to snad mi raději ani nepište. Jo, a veděli jste, že na Slovensku sa chodí do sauny V PLAVKÁCH? Řekli mi, ať se oblíknu veď sú tu malé děti... Au!

Prostě na ty Slovenky opravdu nemám štěstí. A to jsem prosím Slovák. Ne, žádný Čech, co má maminku Slovenku, normální Slovák. Občan jednoho státu Evropské unie žijící v jiném státu Evropské unie. Jo, docela se domluvím česky, díky. Rovnako sa ešte dohovorím aj po slovensky. Mám rád Cimrmana i Radošince. Šimka&Grossmana i Lasicu&Satinského. Součka i Žarnaya. Saxanu i Pacha. Fernet i borovičku. Plzeň i... ne, slovenský pívo opravdu ne. Žádný Zlatý bažant ani žádné bystrický samoser. To už raději žinčicu. A hele, znám i všechny ty těžký slova: bocian, cintorín, čučoriedky, olovrant, drevokocúr. Dokonce i ty hodně těžký: Paloš, hintov, budzogáň, tátoš, paripa, holohumnica. (Dobrý den, pane Dobšinský!)

Na Čechy mluvím česky, na Slováky slovensky. A občas na Češky slovensky, pokud jim to připadá sexy. Ale nechávám si to jako eso v rukávu, jen pro speciální příležitosti. Pouze na přání. Takže dievčence, keď vám voľajaký čudný ujo ponúkne cukríky a bude pod fúzy šomrať dačo po slovensky, to není Robert. Utíkejte. A vy, ostatní Slováci v Česku, nechcete se inšpirovať, bračekovci? Aspoň, když jste v práci?

Mě totiž trochu vytáčí moji drahý bratři a sestry, jak pořád bezelstně mluví slovensky. Vždy som z toho na konári. V supermarketu už snad není jediná pokladní, co by nemluvila slovensky. Na úřadu úřednice mluví slovensky. Ve firmě zaměstnankyně mluví na klienty slovensky. Hele, o uředním jazyku jste neslyšeli, co? Jugoši se učí česky, Rusáci se učí česky, Vietnamci se učí česky, dokonce i ti ignoratni Američani se učí česky. Pouze na Slováky to neplatí. Když na Slovensku někdo promluví maďarsky, je to na válku a Slotu chytne psotník. Myslíte si, že je to azda dajaká ťalafatka? V tomto státě je úřední jazyk čeština. Neslyšící mluví znakovým jazykem a mají právo na tlumočníka. Ale ostatní by se měli trochu snažit! Aspoň v práci. Neslyšeli jste o zdvořilosti hosta k hostiteli? To jsem se ale rozvášnil, pardón, zpět k ženám...

Vždy jsem byl nervózní, jak bych se Slovenkou v Praze vychovával dítě. Spolu bychom mluvili slovensky a ten malý nešťastník by zrazu ve školce zjistil, že všichni kolem vravia akosi čudno. Nevím, jak by se to nakonec zvládlo. Zatím jsem děti učil česky, i když si z nich dělám legraci, že jsou ze tří čtvrtin Slováci. Od hlavy až po stehna Slováci, nohy české. Nebo od země až po prsa Slováci a česká je hlava? Děti se chechtají a občas mi odpovídají babičkovsky: Ako sa máš, Petrík? Chceš ešte zemiačky?

To je dnes ale hnusný ráno. Akosi sa okosilo. Tak nevím. Možná jsem mrzutej jen kvůli počasí. Nebo kvůli tý poslední Slovence. Vykašlal jsem se na všeliaké výhovorky a ještě jednou to zkusil. Veď by v tom bol čert, keby to raz nevyšlo. Procvičím si aspoň slovenštinu. Pár týdnů to vypadalo sladce. Moc jsem o ní stál. Byla hezká a strašně sexy, třeba tuhle v pravý poledne v parku, jak mi předváděla, jak moc je vzrušená... ale to by bylo na celý další příspěvek. Pak mi udělala scénu, že jsem jednou doprovázel ex na vlak a trochu jsme se líbali. Ne o moc víc. Opravdu ne. Ale jí to stačilo. Hromady hořkých mejlů s výčitkama. Pořád nemůžu vyhnat z hlavy, ale výsledek byl nakonec jako vždycky. Se Slovenkama mi to prostě ne a nejde.

Zase nic.

P.S.1 Sem jasně patří nějaké to multimédio se slovenskou kulturou. Ale nebojte se, ušetřím vás Elánu i Petra Nagya.  Co třeba Lasica, Satinský a Filip, znáte? Jak Hegerová zpívá od Filipa a Lasicu Čerešně? Nebo míň romanticky, jak Filip zpíva Filipa Blues o h.vne? Nebo trošku vážněji Marian Varga: Hommage a J. S. Bach

P.S.2 Nebo jinak: víte, který film zná každý Slovák a skoro žádný Čech? Naa kooneee! Ale veď kde by sme ich vzali!? No, tak utekajme... Neznáte? Nevadí. A co alespoň nějaký slovenský večerníček, ten znáte?

P.S.3 Tento příspěvěk věnuji všem ženám a dívkám, co si nakonec nepřály, abych o nich něco napsal. Takových krásných příběhů...