Přechodné bydliště - Izrael (1. část) - bezpečnost

“A vy se tam nebojíte jet? Vždyť je tam válka.” To je běžný pohled českého občana na Izrael, o kterém se naše zpravodajská média zmíní většinou jen v souvislosti s nepokoji v pásmu Gaza.

Když mi moje izraelská kolegyně nabídla pár týdnů k užívání její dům, neváhala jsem. Že se zde dá normálně chodit po ulici ;-) jsem věděla už ze svých dvou předchozích pobytů. Nyní si s rodinou vyzkoušíme, jak se zde bydlí. Nejsem ani v nejmenším odborníkem na Blízký východ, nicméně pokusím se v pár článcích popsat jak to tu momentálně chodí a tak trochu rozšířit osvětu o tomto státě, přímo z místa činu :)

Při příletu do Izraele budete možná zaskočeni pohovorem na letišti. V průvodcích se hovoří o pohovorech při odletu, já ale absolvovala pohovor vždy i při příletu. Když jsem letěla s izraelskou společností UP! tak mě zpovídali dokonce už na letišti v Praze (a pak samozřejmě ještě v Tel Avivu). Otázky bývají většinou na místo pobytu či zda v zemi někoho znáte. Pokud máte v pase nějaká razítka třeba z Egypta nebo Tunisu, nehledě na jejich stáří, je kontrolor ještě zvědavější. Ptá se proč, kde a s kým jste tam byli. Odpovídat podrážděně nebo dělat arogantní obličeje, se moc nevyplatí :)

Při odletu je kontrola ještě podrobnější. Navíc spoustu toho vědí i bez toho, aniž by se vás ptali. Mě třeba překvapili otázkou, proč jsem přejela z jednoho hotelu do druhého… Následovat mohou otázky na to, co vezete ze země, kde jste to koupili, kde všude jste byli, s kým jste se setkali, jestli jste si balili zavazadlo sami... A když máte tu smůlu a vaše keramická miska, kterou vezete z trhu v Jeruzalémě domů jako suvenýr, vypadá pod scannerem podezřele, budete odstaveni a nakonec rádi, že stihnete letadlo. Opravdu se vyplatí být na letišti 3 hodiny předem, není to přehnané. Ale to předbíhám …

Bezpečnost v Izraeli se odvíjí podle momentální situace a nelze ji předvídat. Proto má každý dům nebo byt povinně jednu místnost určenou jako kryt. Tato místnost má vyztužené bezpečnostní dveře a neměla by mít okno. Byla jsem zde zatím ve třech domácnostech a i dům, ve kterém přebýváme, malé okno má, ale sklo je prý hodně silné a mělo by být netříštivé. Kryt ale rodiny běžně používají na odkládání nepotřebných věcí, my v něm zde máme například kola. V kancelářích bývá jeden velký kryt na určitý počet zaměstnanců. Pokud zazní siréna, musíte se co nejdříve skrýt a pokud se nic neděje, můžete po deseti minutách kryt opustit. Bydlíme teď 30 km od centra Tel Avivu a naposledy zde prý sirény zněly minulý rok, koncem léta. Tehdy jedna raketa z Gazy dolétla až k letišti v Tel Avivu a nejdále pak do Hadery, což je 100 km od Gazy. V místních médiích se regulérně hovoří o válce. Nyní platí od srpna 2014 příměří. Nicméně například tento víkend byly z Gazy odpáleny směrem na Izrael 3 rakety. Izrael má ale vzdušnou ochranu – takzvaný Iron Dome – takže rakety jsou většinou zlikvidovány ještě než dopadnou na zem. Problémem je pouze bezpečnost beduínů, kterých tu v poušti žije 50 000 a jsou rozprostřeni na 800 tisících hektarech a kteří nemají přístup ke krytu. Ale i to se zde již snaží řešit.

Pokud se podíváte na mapu státu Izraele, uvidíte uvnitř vyznačené ostrůvky země, které jsou pod Palestinskou samosprávou. Neznamená to ale, že byste mohli jen tak přejíždět z jednoho území na druhé. Hranice jsou budˇ střeženy izraelskou armádou, na příjezdových silnicích jsou checkpointy nebo jsou území od sebe odděleny drátěným plotem či vysokou zdí. Různé mapy se různě liší. Některé se odvolávají na tzv. Zelenou linii z roku 1949, což znamená, že některé silnice podle mapy projíždí palestinským územím, ale ve skutečnosti tomu tak není. A takovou mapu máme i my a to ji máme novou, kupovanou letos na jaře. Když jsme se pak podle této mapy vydali při svém posledním pobytu na jaře k Mrtvému moři, dálnice nás podle ní vedla k Západnímu břehu Jordánu. Nebylo jak a kde se otočit zpět a mně nebylo v tu chvíli moc dobře po těle. Tehdy jsem si myslela, že plynule překročíme hranice a bude zle. Nakonec jsme z ní složitě sjížděli a celé území objížděli a zbytečně. Zelená linie jako reálná hranice neexistuje. Důležitá jsou pouze kontrolní stanoviště mezi Izralem a Palestinskou samosprávou. Důležité je, aby SPZ značky aut okolo vás měly žlutou barvu a modré označení IL. Zle by možná bylo, až když byste tuto značku měli jen vy a všude okolo by byly jen bílo-zelené, palestinské. Bohužel o tomto se v mnoha průvodcích nepíše a tak spoléháme na informace a zkušenosti od místních přátel.