Francouzské hodování (8.)

Vybíráte si v zahraničí restaurace podle recenzí na internetu? Nebo jdete jen tak zkusmo tam, kde se vám to právě líbí? Obojí má něco do sebe, ale u té druhé varianty se můžete škaredě spálit. 

Letošní léto mě vůbec nebaví na cestách vařit. Dřív jsem si ráda zašla na trh a zkoušela vytvořit něco chutného z místních ingrediencí. Letos se poddávám restaurační stravě. Když si ale vyberete ten správný lokál, není to vůbec na úkor kvality stravy. 

Interiér restaurace L'autre petit bois

Po naší cestě Francií, vybírám z každého města jedno jídlo nebo podnik, který mě zaujal. Začali jsme v Marseille, kde jsme si na základě vysokého ratingu vybrali restauraci Wadina. Je libanonská a není úplně v centru. Zato když do ní vstoupíte, jste v centru dění vy. Úslužný číšník se věnuje až tak, že třeba všem odchozím dámám chodí otevírat dveře. Voda v lahvích automaticky připravená na stole. A klasicky u této kuchyně, menu plné malých mističek. Famózní humus a tabbouleh.

 

Marseille - restaurace Wadima

V Avignonu jsme šli také na jisto, ale naši vyvolenou restauraci jsme nemohli najít a tak jsme z nedostatku času zakotvili na zahrádce malého bistra, které se nám líbilo. Číšník zde neuměl ani slovo anglicky, ale naštěstí tu měli alespoň anglicky psaný jídelní lístek. Objednala jsem si Středomořský salát se zmrzlinou a čekala co to bude :) Zmrzku mi sice donesli v salátu, ale zvlášť ... to se mohli s tím nápedem i víc rozšoupnout :)

 

Avignon - Mediterranean salát se zmrzlinou

V Provence nás přepadl hlad v malém malebném městečku Gordes. I zde jsme se řídili doporučeními z internetu a nejlépe nám vycházela restaurace Le Jardin. Neboli zahrada. Prostředí bylo vskutku moc pěkné, ale k naší smůle obsluha nemluvila nejen anglicky, ale nechápavě reagovala na všechny naše lingvistické pokusy. Jak už popsat nealkoholické pivo jinak, než "no alcohol", "demi alcohol", "senza alkohol" ... za použití pantomimy jsme si nakonec něco objednali. Nakonec se ukázalo, že jsme obsluhu podcenili. Slečna donesla všechno správně a všechno bylo výborné. 

 

Arles - městečko plné umělců a michelinských restaurací. Respektive kolem dvou jsme šli a to je počet, který u nás připadá na celou republiku :) Ne ... nebudu nám křivdit ... v Praze máme tři :) Nicméně v tomto malém Arles, jsme měli dva tipy na restaurace, ale ani jednu z nich jsme nenašli. Zato na jednom docela ošuntělém místě stál tlustý kudrnatý kuchař, který nás lákal na paellu. A protože na něm bylo vidět, že ho ta práce baví, nechali jsme se zlákat. A dobře jsme udělali. Nedala jsem si sice klasickou paellu z rýže, ale variantu z nudlí s mořskými plody neboli Fideuá. A bylo to výýýborné. 

 

Arles a paela z nudlí neboli Fideua

Do Toulouse jsme měli dlouhý přejezd a přijeli jsme už značně hladoví. Takže když jsme se pak ocitli v ulici plné restaurací, převážně indických, do jedné z nich jsme bez dlouhého zvažování vešli. Trochu jsme toho záhy litovali, protože slečna se k nám přišourala pomalu a celkem bez zájmu. Anglicky snad hovořila, ale rozumět jí moc nebylo. Objednali jsme si jedno z asi pěti menu a bylo jedno jaké, protože vysvětlit jej moc nedokázala. Bylo ale pozdě měnit lokál, takže jsme překousli laxní obsluhu a doufali, že aspoň kuchař bude k světu. Naštěstí jídlo předčilo očekávání :)

Toulouse - restaurace Dream India

 

Bordeaux - to je pro mě víno ... a na to jsem se moc těšila. Restauraci jsme vybrali předem. Měla to být stylovka. L'autre petit bois je takovou tou restaurací, kterou nezapomenete. Uvnitř jsou stromy - doslova, do kmenů jsou napíchány větvě z neopadavého dubu - obrazy, každý v jiném rámu ... každý stůl, každé křeslo, každá lampa je jiná a přece celý prostor působí kompaktním dojmem. Temně červené bordeaux bylo lahodné a obědový toast stejně tak. Obsluha milá, rozuměla nám a my jsme rozuměli jí. 

Bordeaux - restaurace L'autre petit bois

Poslední místo, Nantes, už jsem nefotila. Bylo to fiasko. Vydali jsme se do města na večeři, ale cestou nás stihnul takový slejvák s kroupami, že jsme se otočili a běželi zpět na hotel. Byl víkend a to se zde nevaří, takže jsme si za 17 EUR dopřáli po dlouhém čekání 8 plátků sýra a půl bagety, servírované recepční, která se sice stále usmívala, ale naprosto nestíhala obsluhovat provoz hotelu. Tímto posledním zážitkem jsme si ale nenechali nijak zkazit celkový dojem z naší cesty a místních restauračních provozoven. Přemýšlím, jestli ještě budu někdy na cestách vařit :)

 

Autor: Renata Prokešová | pátek 21.7.2017 19:59 | karma článku: 15,75 | přečteno: 659x

Další články autora

Renata Prokešová

Dobrovolníkem v izraelské armádě (2.)

Moc mě potěšil zájem o další článek o dobrovolničení v izraelské armádě. Nejčastějšími dotazy bylo, jak jsem se k tomu vůbec dostala, proč zrovna tam a co je potřeba proto, aby vás vybrali.

22.7.2018 v 23:09 | Karma: 34,38 | Přečteno: 2319x | Diskuse | Společnost

Renata Prokešová

Dobrovolníkem v izraelské armádě (1.)

Sraz máme na nádraží a nikdo z nás zatím neví, kam vlastně pojede. Přicházím ke skupině asi padesáti lidí různého věku, kde nikoho neznám. Postarší dáma si v papírech odškrtne mé jméno a na triko mi lepí samolepku.

9.7.2018 v 21:54 | Karma: 34,67 | Přečteno: 1394x | Diskuse | Společnost

Renata Prokešová

Šitím za ekologii

Zvolna šlápnu na pedál šicího stroje. Nová mašinka se tiše rozjede. Pravidelné cvakání, steh je jeden jako druhý. Pomalu posouvám látku a koukám, jak se mi střih kabátu mění pod rukama ... A sakra ...

18.10.2017 v 22:36 | Karma: 13,11 | Přečteno: 329x | Diskuse | Ostatní

Renata Prokešová

Souboj s pokladním pásem

Stojím ve frontě na pokladnu. Nákup vyskládaný na páse ... je ho tak 2 metry. Čekám. Nudím se. Mrhám časem. Konečně pán přede mnou platí, odjíždí s vozíkem a teď to začíná. Teď je řada na mě. 3, 2, 1, start!

1.10.2017 v 22:04 | Karma: 28,92 | Přečteno: 1350x | Diskuse | Ostatní

Renata Prokešová

Neobyčejný maják (7.)

7 km od pobřeží, 67 m vysoký, 301 schodů. Jediný tzv. off shore maják (neboli maják mimo pobřeží), který je přístupný veřejnosti. Třešnička na dortu naší cesty po západní Francii.

15.7.2017 v 21:48 | Karma: 16,18 | Přečteno: 598x | Diskuse | Cestování

Nejčtenější

A modré přilby jen přihlížely... Fotka ze Srebrenice dodnes straší Nizozemsko

9. července 2025

Seriál Nizozemští vojáci sedí na střeše obrněného vozidla, vedle sebe modré přilby. Pod nimi stojí tisíce...

Proslavily ji šaty z minerálky. Topmodelka z ikonické reklamy se vrátila do Varů

7. července 2025  9:35

Michael Douglas, Dakota Johnson, Peter Sarsgaard. Celá řada hvězd a celebrit ozdobila letošní...

Drát, který odpojil polovinu Čech. ČEPS zveřejnil snímky poškozeného vedení

10. července 2025  14:06

Provozovatel přenosové soustavy ČEPS zveřejnil ve čtvrtek poprvé i snímky poškozeného vedení V411....

Zemřel hrdina vítězného dokumentu z Varů, policie ho našla v rybníce u Prahy

13. července 2025  11:34,  aktualizováno  18:47

V rybníku v Ohrobci u Prahy našli svědci v neděli ráno mrtvého muže. Příčinu jeho smrti určí soudní...

Sucho na Orlíku. Hladina Vltavy je o deset metrů níž a odhalila starý jez, mlýn i bunkr

12. července 2025  6:02

Ve vodní nádrži Orlík je kvůli suchu až o deset metrů méně vody. Kvůli nedostatku vody ve Vltavě...

Sladká lavina z Ukrajiny děsí české cukrovary, zvýší se kvóty na dovoz

15. července 2025

Premium Plánované zvýšení bezcelních kvót na dovoz ukrajinského obilí, vajec, drůbeže, ale hlavně cukru...

Ruský klášter v Česku za desítky milionů. Kde vzali peníze na jeho nákup a opravu

15. července 2025

Premium V Loděnicích u Berouna stojí největší pravoslavný klášter v Česku. Do dálky je vidět, jak honosně...

Libye hrozí stejně jako boj na Ukrajině, varují Řecko a Itálie před migrací z jihu

15. července 2025

Premium Lodě s nelegálními migranty opět vyplouvají ve velkých počtech směrem k italské Lampeduse či k...

Útok injekcemi, nebo davová hysterie? Policie ve Francii tápe a důkazy chybí

14. července 2025  21:47

Během francouzského festivalu Fête de la Musique nahlásilo 145 mladých lidí vpich injekcí...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 41
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 861x
Jsem Husákovo dítě. Sametová revoluce mě zastihla v roce, kdy jsem věkem dosáhla na občanský průkaz. Možná i proto si nikdy nepřestanu vážit svobody, demokracie a možnosti cestovat. Nejsem minimalistický cestovatel s batůžkem, ale necestuji ani pod taktovkou turistické kanceláře. Snažím se mít oči dokořán a duši otevřenou. Jsem životní optimista, ale vytáčí mě věci, drobnosti, které může každý z nás změnit, když začne u sebe ... 
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.