Zprávy o Putinových neklidných nohách rozhodně nejsou vhodná četba pro hypochondry.

Teď jsem se právě dočetl, že má Putin kromě deseti nejnebezpečnějších chorob na světě i syndrom neklidných nohou, který se projevuje zvláštním kroucením chodidel. Nejhorší na tom je, že něco podobného mám i já!

Kdybych měl sestavit žebříček nejděsivějších knížek, které jsem kdy měl ve své knihovně, tak  před souborem strašidelných povídek Tichá hrůza a ikonickým japonských hororem od Koji Suzukiho Kruh by se na prvním místě s velkým náskokem umístila asi tisícistránková bichle Domácí lékař. Jednou jsem v ní hledal, jak se vykurýrovat z tzv. zkaženého žaludku, a po půl hodině studia jsem dospěl k nezvratnému závěru, že mám možná nádor. Ještě horší než děsuplný Domácí lékař, který se mi v mých představách zjevoval s rozšklebeným obličejem Jokera v bílém plášti, je Internet, který zná na každou znepokojenou otázku ještě více znepokojující odpověď. Například, že černá skvrna pod nehtem palce je zpravidla výron, jako daň za nešikovnost při manipulaci s kladívkem, ale může to být i agresívní melanom či následek neléčené cukrovky. Vězte, že čím nespecifičtější jsou příznaky, tím delší je deprimující čekání, co hrozného se z toho všeho vyvine. To vám řekne každý průměrný hypochondr. Proto, když mě někde píchne, nebo se mi udělá těžko od žaludku, nic nehledám a nikoho se neptám, neboť kdo se moc ptá, ten se pak i moc dozví. Bohužel realita je taková, že si Internet nakonec svého hypochondra najde sám. Stačí sledovat, co se momentálně děje ve světě. Některým personám, například globálně významným politikům, se vyhnout nejde. Konkrétně mám na mysli Vladimíra Putina. Ať se pohnu tím nebo oním směrem, všude na něho narazím. Smůla spočívá v tom, že tento člověk má asi deset nejsmrtelnějších chorob, co vůbec existují, a ty se projevují zákeřně nespecifickými symptomy nenápadnými jak zloději plížící se pod rouškou noci.

Teď jsem se třeba zase dočetl, že má Putin kromě Parkinsona, rakoviny štítné žlázy, leukémie a tzv. steroidního vzteku také syndrom neklidných nohou. / Upřímně, když bych se dozvěděl, že byl na mne vydám mezinárodní zatykač, nejspíše by se i moje nohy staly velmi neklidné. / Tento závažný syndrom se podle dobře obeznámených odborných zdrojů projevuje zvláštními neobvyklými pohyby nohou, konkrétně kroucením chodidel a nepřirozenými polohami dolních končetin. Pokud se k tomu přidá pevné sevření mikrofonu a křečovité ochytávání loketní opěrky, není co řešit. Od včerejška, co si stále dokola pouštím video ze setkání Putina s čínským prezidentem, jsem sám sebe přistihl, že rovněž vykazuji počínající syndrom neklidných nohou. Čím více si to uvědomuji, tím více se stávají mé nohy neklidnější. Jen místo mikrofonu svírám dálkový ovladač od televize a to tak silně až mi úplně zbělá ruka.

Odborníci také poukazují na divně nepohyblivou pravou ruku a zejména celkovou opuchlost. Putinovi údajně v poslední době narostl krk a obličej. Naschvál jsem si to ověřil a vskutku v dřívější době před deseti až patnácti lety vypadal Putin v obličeji mnohem štíhlejší a řekl bych že i mladistvější. Sám jsem byl překvapen, jak moc se za ty roky změnil. Prý je to v důsledku masívní steroidové léčby, která způsobuje u pacienta steroidní vztek a vizuálně měsíční tvář / obličej připomíná měsíc v úplňku /. Lékaři se domnívají, že tato medikace dokazuje, že Putin trpí trojkombinací rakoviny krve, prostaty a slinivky břišní.

Od doby, co mi bylo čtyřicet, jsem se v obličeji také docela rozostřil. Kdo ví jaké procesy v mém pajšlu probíhají. Steroidové ataky mne sice netrápí, ale k efektu měsíční tváře až tak daleko nemám. Takový pesimista zase nejsem, abych si myslel, že o můj kejhák si mezi sebou rozdali partičku mariáše neklidné nohy, Parkinson, leukémie a steroidní vztek. Každopádně některé ty nespecifické symptomy, o nichž píší noviny, mám a řekl bych, že zdaleka nejsem sám. Jediné, co mne uklidňuje je fakt, že nejsem Vladimír Putin. Tenhle syndrom mne naštěstí netrápí.