...ale ty se mýlíš, lásko!

Kdyby mne teď v lednu někdo probudil z nejhlubšího spánku a houkl, co se mi právě honí hlavou, odpověděl bych, že padesátiprocentní povánoční slevy v Mountfieldu. 

 Asi třicetkrát za den slyším jak cirkulárka ostrý hlas herečky Evy Holubové: “Já se z tebe Pepo zblázním. Ty kupuješ zahradní traktor, i když je o padesát procent dražší??. Teď v lednu??!. Pepa v podání herce Jaromíra Dulavy je po skřehotavém ataku Holubové v až urážlivém klídku. Zvedne pohled od rozečtené tiskoviny a hlasem trpělivého učitele odvětí : „...ale ty se mýlíš, lásko.“

To by naštvalo každého, nejen nervní Holubovou. Kupovat v době vegetativního klidu , kdy i tak jde inflace dvouciferně nahoru, zahradní traktor, který kromě normálního zdražení je ještě zatížen další speciální 50 procentní přirážkou, může jen magor nebo humanitně vzdělaný intelektuál žijící zcela mimo realitu. Tomu i nasvědčuje, co vlastně Pepa čte. Není to rozhodně žádný reklamní leták nebo Blesk. Je to nějaký román od Antona Myrera /po čtyřicátém shlédnutí reklamního klipu " ..ale ty se mýlíš, lásko“ jste si toho určitě také všimli/.Podle obálky bych soudil na román Velká válka.

„Už tě mám, Pepo, plné zuby!!!“

Pepa opět zvedne zrak od rozečteného románu pro literární fajnšmekry a s lékárnicky jen nepatrně přidanou naléhavostí zopakuje „ale ty se mýlíš lásko.“

Nakonec Eva Holubová sezná, že pravdu má Pepa a traktor je naopak o padesát procent levnější. Na závěr zazní hlas shůry, že Pepa se nikdy nemýlí.

Připouštím, že ta reklama útočící na mou první signální dokonale splňuje svůj účel. Kdybych potřeboval sekačku na trávník nebo elektrokolo, běžel bych okamžitě do prodejny Mountfieldu dříve než budou mít vyprodáno. Ale i kdybych to udělal, stejně by mě Eva Holubová s nemýlícím se Pepou, nedali pokoj.

Nejen Eva, ale i já, Pepo, tě mám plné zuby. Já se z tebe, Pepo, také zblázním. Včera mě má žena nabádala, že bych si měl ve své pracovně alespoň utřít prach a vyluxovat koberec a já ji na to mimovolně řekl ale ty se mýlíš lásko. Zapůsobilo to na ni jako červený hadr. Třicetivteřinový dialog se mi v hlavě opakuje jako nikdy nekončící filmová smyčka v různých často až absurdních variacích. Například :

„Já se z tebe Pepo zblázním, ty kupuješ vánoční stromek, i když je o padesát procent dražší??. Teď v lednu?! Jé, ty máš pravdu, je o padesát procent levnější, aspoň si s ním zatopíme.“ Jindy si zase představuji Otella jak přikládá své obrovité ruce ke krku vřeštící Desdemony a se slovy, ty se mýlíš, lásko, ji uškrtí.

Po intenzivní masáži s padesátiprocentními slevami už mi lezou krkem i taková slovní spojení jako např. je to padesát na padesát , Pepek námořník nebo nechci slevu zadarmo. Možná by pomohlo, kdyby se Pepa dohodl s Evou Holubovou na novácké výměně reklamních manželek. Jinak ten román od Antona Myrera nikdy nedočte. Jen si nesmí vybrat tu holčinu, která se donekonečna ptá svého muže, kde se všude dá uskutečnit bezplatný výběr platební kartou Raiffeisenbank. Kdyby pak Pepa odpověděl, ale ty se mýlíš lásko, šla by celá ta povedená reklama do kopru.

Je to beznaděj. Snad všechno skončí až teprve tehdy, kdy klip - ale ty se mýlíš lásko- začne takhle:

„Já se z tebe Pepo zblázním. Ty kupuješ texaskou motorovou pilu teď v lednu?

„Ty se mýlíš, lásko. Už jsem ji koupil“, řekne Pepa a místo románu od Antona Myrera drží v ruce o padesát procent levnější motorovou pilu. Zatím jen v pohotovostním režimu.