A co s těmi, jejichž příjmení se bez uzardění nedají vyslovit?

Dnes se dbá na to, aby nikdo nebyl urážen za to jak vypadá, ale co mají dělat ti, jejichž příjmení je směšně komické nebo dokonce sprosté. Takových lidí není zrovna málo. Pro ně musí být život hotovým peklem.

Teď se hodně mluví o takzvaném body shamingu což v překladu znamená kritizování někoho, kdo podle kritika nevypadá zrovna moc optimálně. Dozvěděl jsem se, že za body shaming se dokonce považoval i případ, kdy lékař doporučil pacientovi, aby snížil svou tělesnou hmotnost. Dnes na večírku zazpívat sprostonárodní píseň Generál Laudon, zvláště pak postupně se obměňující sloku „chlupatou /zubatou, macatou, prsatou atd. / , tu já mám nejradši, chlupatou, chlupatou, tu já mám rád…“, by se rovnalo kolosálnímu společenskému trapasu. Když už jsme se víceméně , ale spíše více nežli méně, dostali do situace, kdy i významným mlčením lze naplnit skutkovou podstatu body shamingu, / například moderátor Surviveru významně neuvede původní váhu účastnice této reality show, což je v médiích hodnoceno jako velký průšvih /, si nedovedu představit, jak se bude řešit naprosto zoufalá situace nositelů všelijakých bizarních příjmení, kteří i v nejslavnostnějších chvílích svého života, jako je svatba, promoce nebo udílení státního vyznamenání, jsou ponižováni a uráženi už jen tím, že jsou osloveni.

Já sám sice nepatřím mezi největší nešťastníky, neboť vlastně ani nevím, co mé příjmení znamená, ale už jen jeho naprostá neobvyklost mi činí v životě problémy. Když jsem vyzván, abych uvedl své příjmení, nikdy tato bagatelní záležitost není vyřízena na první dobrou. Dialog mezi mnou a pracovnicí vyřizující mou objednávku vypadá asi takto : Ještě vaše příjmení? Ravek. Radek? Ne nikoliv. Ra-vek. Pracovnice cosi napíše do listu. Tak pane Ráfku, zavoláme vám příští týden. Napsala jste místo vé ef. V té chvíli si už připadám jako podivný mimozemšťan s tykadly na hlavě. Můžete mi to raději hláskovat? Ra - v - ek. Ani si nedovedete představit jak strašně blbě se samostatně vyslovuje písmenko „v“. Až přijdu o přední zuby, budu nejspíše úplně ztracen. Nakonec se dílo podaří. Inu ne každý se jmenuje Novák nebo Dvořák.

Co však mají říkat ti, jejichž příjmení je směšně komické nebo dokonce sprosté či hanebné. Takových lidí není zrovna málo. Pro ně musí být život hotovým peklem. V dnešní stále korektnější době do skupiny nepřijatelných příjmení přibývají další, které ještě před pár lety vyznívaly vcelku neutrálně, ale v současnosti se považují za neomalenost. Třeba příjmení Tlustý, Tlustá , Kulhavý, Kulhavá anebo Malý, Malá, už těžce zavání body shamingem a vytváří společenské situace, které nemají řešení, zvláště, když nositelé těchto příjmení mají opravdu nadváhu nebo jsou malí. I korektně vedená zdvořilostní konverzace najednou vyznívá až hulvátsky. Lehce obézní nositel příjmení Tlustý se představí : Já jsem Tlustý a druhý na to cynicky odpoví :Těší mě.

Ještě hůře jsou na tom ti, jejichž příjmení jsou komická. V naší republice například žije několik stovek Blablů. Není snadnější způsob, jak vyvolat všeobecné veselí, než se představit : Jsem profesor Blabla a budu vás učit rétoriku. Další skupinu tvoří ti, co mají příjmení, které v minulosti někdo zcela zprofanoval. Takový Babinský rozhodně není žádná výhra v loterii. Ještě profláklejším příjmením, které se transformovalo do nadávky, je Grasel alias Grázl, které navěky znemožnil loupežník a vrah Jan Jiří Grasel.

Dost se divím, že v době, kdy i použití jadrnějšího výrazu ve veřejném prostoru vede k blamáži a k všeobecnému odsudku mezi námi žije šest set Jebavých, více než sto Šoustalů - / Paní recepční, já jsem Šoustal a ztratil jsem klíče od hotelového pokoje. Pane, mě absolutně nezajímá, co jste předtím dělal / - , čtrnáct Hajzlů / všichni z Chrudimska / a, to je vrchol všeho, sedmdesát dva žen s příjmením Píčová. To, že si tito lidé ponechávají tato příjmení, lze vysvětlit jedině stockholmským syndromem. Já si vůbec nedovedu představit, že bych se s příjmením dejme tomu Kakáč / přes dvě stovky v České republice / mohl  úspěšně zúčastňovat ostrých politických diskuzí pod články, pokud bych vůbec byl administrací k nim připuštěn. Těch čtrnáct statečných z Chrudimska by bylo zcela bez šance.

Jak už  bývá pravidlem, ženy ,díky dosud ještě nezakazovanému přechylování, jsou ve výhodě. Přípona – ová má zmírňující efekt. Pořád zní o něco lépe Grázlová než Grázl. Ženy navíc mají vždycky naději, že ve chvíli, kdy se vdají, získají nějaké přijatelnější příjmení a jejich problém tak bude vyřešen. Nevím, čím to je, ale nositelkám bizarních příjmení se lepí smůla na paty. Většinou to dopadne tak, že se Jebavá zamiluje jako na potvoru do Šoustala a z Jebavé se stane Šoustalovou. Ponechat si, jak je to dnes trendy, obě příjmení, by bylo doslova z bláta do louže. Tudy cesta rozhodně nevede.

Řešení v úředním zákazu nekorektních příjmení nevidím. Jedná se totiž o menšiny, které přinášejí potřebnou diverzitu, kterou je zapotřebí chránit. Řekl bych, že jsme doslova v kakáči.