Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

S knížkou po funuse - Bezbarvý Cukuru Tazaki

Tentokrát jsem si na pranýř pozval knihu populárního japonského spisovatele Murakamiho. I když v češtině nejnověji vyšla jeho starší próza, Hon na ovci, Cukuru Tazaki je jeho chronologicky nejmladším dílem.

Tentokrát jsem si na pranýř pozval knihu populárního japonského spisovatele Murakamiho. I když v češtině nejnověji vyšla jeho starší próza, Hon na ovci, Cukuru Tazaki (tak knize budu, z důvodu úspory místa, říkat) je jeho chronologicky nejmladším dílem a, jako v podstatě všechny jeho knihy od dob Norského dřeva, slavil velký úspěch u čtenářů i na Murakamiho účtu.

 

Murakami čtenáře rozděluje a překvapuje. Málokomu se podaří s každou novou knihou zaujmout novou polohu a zároveň zůstat svůj, Murakami se o to snaží, ale i u jeho skalních fanoušků pomalu dochází k únavě materiálu. Spisovatel totiž knihu od knihy přeskakuje od mezilidských dramat ke snovým fantaskním metaforám, za každé Norské dřevo tu máme Podivnou knihovnu, za každého Cukurua Hon na ovci. Aby tedy bylo jasno - Cukuru Tazaki je tedy v rámci dosavadní autorovy tvorby relativně realistický příběh a všechny naznačené nadpřirozené prvky jsou odkázány do říší snů, představ a vyprávění postav.

 

Hlavní hrdina, Cukuru Tazaki, je šestatřicetiletý architekt, navrhující nádraží. Žije samotářsky, tiše a nenápadně, pracuje dobře a tvrdě, s nikým se moc nestýká, nepřátelí a vztahy také příliš neřeší. V Japonsku se takovým říká „salaryman“ a jsou hnacím motorem japonské ekonomiky. Teprve krátký, ale intenzivní vztah s profesionálkou Sarou ho nakopne k řešení zapadlé minulosti.

 

Cukuru si nese určité břímě z vysoké školy, kdy s ním bez udání důvodu přestali komunikovat čtyři blízcí přátelé a oznámili mu, že už se s ním nechtějí vídat. Cukuru je sice šokovaný a vykořeněný, ale stejně si vždy připadal, že do skupiny jaksi nezapadá (považte, neměl ani příjmení, ve kterém by byla nějaká barva, na rozdíl od ostatních), a nehodlá záležitost dále – alespoň racionálně – rozebírat. Pro Murakamiho jde o relativně nové téma, jeho hrdinové bývají povětšinou rozvinuté, košaté osobnosti, které používají životní zkušenost pro řešení zápletky a dále se příliš nevyvíjejí.

 

Cukuru se rozhodne skupinu po takřka sedmnácti letech konfrontovat, a je připravený na ledacos. Relativně vřelé přijetí ze strany dávno ztracených přátel ho upřímně zaskočí a přinutí přehodnotit názor na průběh svého dosavadního života (kdy se zubynehty bránil řešení bližších osobních vztahů – což vám v Japonsku projde velmi snadno) a, de facto, také vnímání sebe sama.

 

Víc z děje bych prozradil jen nerad, jen se zlehka zastavím u rozuzlení knihy. Zaznamenal jsem totiž u mnoha čtenářů nespokojenost s otevřeným závěrem příběhu a dovolím si na ně reagovat. Murakami, ač se to možná nezdá, drží pozornost vždy na hlavním hrdinovi knihy. Bezbarvý Cukuru Tazaki je o získávání posledního kousku skládačky, který vám chybí, ne o dokupování dalších dílků. Cukuru knihu končí jako sice poškozená, ale celá osobnost, která konečně došla klidu. A o tom to je.

 

Negativně se musím vyjádřit k nedořešeným dějovým liniím. Cukuru není úplně spolehlivý vypravěč, a proto jeho líčení vztahů ze studií musíme brát s rezervou. Také jediný flashback, a jediný fantaskní prvek v příběhu, nemá žádné rozuzlení a nijak se ani nevztahuje k příběhu. Pokud bych mohl soudit sám za sebe, jedná se o další autorovu poťouchlost, kdy mají čtenáři řešit, co tím básník myslel.

 

Na konec však musím poznamenat, že tohle není obyčejná kniha, i když by se tak ráda stavěla. Pokud ji čte správný člověk, opravdu může změnit život. Nicméně, stále se nemohu zbavit dojmu, že pro Murakamiho knihy musí jednomu být alespoň čtyřicet. Ve dvaceti jsem četl Norské dřevo, v bezmála třiceti Cukurua a pořád si připadám, že tyhle knihy jsou psané pro starší lidi, s jinou úrovní zkušeností a vnímání světa, než které jsem sám dosáhl.

 

Prostě a stručně, za mě čtyři z pěti.

Autor: Aleš Procházka | středa 8.6.2016 8:00 | karma článku: 11,37 | přečteno: 144x
  • Další články autora

Aleš Procházka

S knížkou po funuse – Dívka ve vlaku

Protože hodně čtu, napadlo mě začít také psát. Tedy, psát o knihách. Čas od času zkusím napsat o nějaké té knížce, kterou můžete vidět na zdi v metru a kdo ví, snad se to někomu bude líbit a třeba mi to i vydrží.

3.5.2016 v 19:10 | Karma: 13,24 | Přečteno: 557x | Diskuse| Kultura

Aleš Procházka

Běžím

Běžím a pot mi stéká po nose a kape na pás. Běžím a na obrazovce přede mnou nějaký afroameričan vypráví něco o své náklonnosti k objemným pozadím. Ne, že by ho bylo úplně slyšet.

7.3.2016 v 7:00 | Karma: 8,26 | Přečteno: 161x | Diskuse| Ostatní

Aleš Procházka

Deadpool, aneb hubatý žoldák posílá celý svět do pryč

Na film s Deadpoolem jsem se těšil od prvního traileru, i když se mi frky v něm zdály poněkud slabší. Díkybohu to dopadlo a scénáristé si nechali lepší kousky do filmu. Pokud mohu krátce shrnout; za mě spokojenost, je to Deadpool.

29.2.2016 v 21:41 | Karma: 10,13 | Přečteno: 367x | Diskuse| Ostatní

Aleš Procházka

Jak jsem potkal… Dány?

To jsem vám takhle šel v pondělí z práce domů, tak mezi šestou sedmou. No a jdu okolo pivovaru U Medvídků, hned u Národní třídy.

25.2.2016 v 18:00 | Karma: 12,51 | Přečteno: 736x | Diskuse| Ostatní

Aleš Procházka

Morana z ciziny

Letní povídka pro idnes Venku byl hic a slunce pálilo o sto sedm, ale v nádražce byl chládek a příjemně pošmourno. Mlčoch, Kadlec a Strašák seděli u ulepeného umakartového stolku a zadumaně zkoumali poloprázdné půllitry.

21.8.2015 v 22:23 | Karma: 7,96 | Přečteno: 181x | Diskuse| Letní povídka
  • Nejčtenější

Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil

29. května 2024  15:12

Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život

31. května 2024  13:12,  aktualizováno  18:49

Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...

Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla

29. května 2024  13:51

Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...

Velký podfuk s výsluhou, nemocenská i v civilu. Policisté obírají stát o miliony

31. května 2024

Premium Státu rapidně rostou výplaty výsluh pro policisty, hasiče, celníky či dozorce. Loni Česká republika...

Zákon proti úhynu ryb. Všechny trubky svedené do řek se budou zapisovat

2. června 2024

Premium Rybáři si všimnou úhynu ryb v řece. Hasiči, zatímco havárii likvidují, na webové aplikaci vidí,...

Náš Den D. Jak se Čechoslováci v srdci Francie postavili divizi SS

2. června 2024

Premium Byla to nerovná bitva. Proti hrstce partyzánů stála elitní německá divize SS Das Reich na tancích...

Australský stát jmenoval tajemníka pro „pro změnu chování mužů“

1. června 2024  20:18

Guvernérka australského státu Viktoria Jacinta Allanová jmenovala poslance Tima Richardsona jako...

Papež se sešel s Čaputovou a matkami dívek, co zemřely při nehodě autobusu

1. června 2024  20:09

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se v sobotu setkala ve Vatikánu s papežem Františkem. Na...

  • Počet článků 44
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3492x
Rád bych se podělil o své skrovné znalosti Číny a Číňanů očima neinformovaného Čecha. Doufám, že se blog bude líbit.

Seznam rubrik