Proč nebýt tlustý

Když už tedy mocí mermo chcete shazovat váhu, zeptejte se sami sebe: proč? Ostatně, tohle je docela dobrá otázka pro většinu vážnějších životních rozhodnutí. Shazováním nejspíš strávíte pěkných pár hodin čistého času a silná motivace může nakonec znamenat rozdíl mezi zaťatými zuby a ručníkem v ringu.

Důvodů může být spousta. A nehledě na to, jak se vám můžou zdát malicherné, žádný není vyloženě špatný. Chcete si zlepšit fyzičku? Nechce se vám kupovat nové šaty? Chcete si zkusit, jak vám to po těch letech půjde? Všechno je to v pohodě. Tohle vychází z vás. Mírně pozitivní motivace, pokud si to chcete užít a nepředřít se.

Nařídil vám to doktor? No, pak už se asi nedá svítit. To se pak hubnout bude, ať už chcete, nebo ne.

Chcete se líbit? Tady pozor. Pokud jde jen o vaše sebevědomí, obávám se, že to nemusí tak úplně fungovat. Alespoň to tedy vidím na sobě, zdá se mi, že už po mně zase čas od času někdo v tramvaji zkoumavě hodí očkem, ale já sám spokojený nejsem a asi ani nikdy nebudu. Pokud hledáte klid v duši, tohle nepomůže.

Chcete se líbit někomu? Kdepak, tohle je úplně jiná otázka než ta předchozí. Pokud do vás někdo z blízkých ryje, abyste shodili... třeba má na srdci vaše zdraví. A třeba ne. Kdyby vás náhodou napadlo to zkusit, neřeknu vám ano ani ne. Doporučuji jenom, abyste se pořádně zamysleli, zda by to pro vás dotyčný podstoupil také. A s vývody si naložte dle vlastní libosti. Tohle totiž už pro sebe neděláte.

A konečně, důvod poslední. Jako příklad si vezmu příběh režiséra Petera Jacksona. Jackson je veleúspěšný režisér trilogie Pán prstenů (a také Hobita, ale nikdo není dokonalý), je bohatý, šťastně ženatý a má dvě zdravé děti. A také se mu podařilo shodit neuvěřitelná kvanta váhy, což je v jeho dvaapadesáti daleko působivější než v mých sedmadvaceti. Proč to, proboha dělal? Tlustý byl celý život, tlustého ho znala a milovala manželka, děti, kamarádi i spolupracovníci a nijak mu to život nekomplikovalo.

 No, on totiž začal chodit na internet a číst, co si tam o něm píšou. Přiznám se, že jsem to četl čas od času taky, a nikdy jsem tomu moc nerozuměl. Ti lidé, kteří se do něj strefovali, by mu, krucifix, měli líbat nohy! Pohříchu to byli většinou fanoušci fantasy a Pána prstenů, a místo, aby byli rádi, že jeho zásluhou už nejsou (nejsme; já také nečtu skoro nic kromě fantasy) na okraji veřejného zájmu, se snaží bavit svět poznámkami o tom, jak je Peter Jackson tlustý. Peter Jackson si těch poznámek musel přečíst stovky, možná tisíce, a přestalo ho to bavit.

Jeho motivace je úplně jiná; shazování začínal s tím, že se vzdává. Konečně, všichni okolo vyhráli, mají, co chtěli, a Peter Jackson bude vypadat tak, jak mu to obluda bez tváře, zato však s milionem klávesnic, diktuje. Tohle hubnutí začíná osobní porážkou, a čím víc se vám to daří, tím víc se nesnášíte, a vyhrát se v podstatě nedá. A nikdo nerozumí, proč nejste rádi, že už nejste tlustí.

A to byl i můj důvod, aspoň ze začátku.