Viktor Pondělík
- Počet článků 1394
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1273x
Seznam rubrik
Viktor Pondělík
Tam nohama vzhůru 9.
K snídani (to jen tak na okraj, abych někoho doma nakrknul) jsem měl volská oka, slaninu, játra na cibulce, rajče, okurku, sýr, taštičky plněné masem a dva druhy džusu. Víc se do mě prostě nevešlo.
Viktor Pondělík
Historická paralela
Není se ministerstvu vnitra vlastně moc co divit. Má dělat něco navíc, něco, s čím se původně nepočítalo, a to něco se také musí zaplatit. Protože zadarmo nehrabe ani kuře, natož pak naši strážci zákona.
Viktor Pondělík
Tam nohama vzhůru 8.
Večer jsem nepřepnul jako obvykle na Al Jazeeru. Ve zprávách na SABC totiž říkali, že v Asii zatkli za TERORISMUS devět Jihoafričanů (ještě s kýmsi), co se dívali v hotelu na nějaké propagační video o Tibetu a tak byli teroristy.
Viktor Pondělík
Tam nohama vzhůru 7.
V místním muzeu jsem narazil na starého známého. Posledně to byl ještě relativně mladý známý, ale v Africe se stárne rychleji než u nás, co se černých týká. A on tu prodával vstupenky už při mé minulé návštěvě před lety.
Viktor Pondělík
Tam nohama vzhůru 6.
Ti Evropani fakt nevědí, co chtějí. Čímž míním pochopitelně sám sebe. Přesně před týdnem jsem lapal v Praze po dechu a toužil po čemkoliv, co v oněch vedrech aspoň trochu připomínalo chládek, a teď...
Viktor Pondělík
Tam nohama vzhůru 5.
Z erárního tisku na pokoji jsem nepřímo zvěděl, že jsem cvok, když se hodlám vrátit do Evropy, kde se tradičně umím uživit.
Viktor Pondělík
Tam nohama vzhůru 4.
A konečně nastal 13. červenec a já se přesunul do King William ́s Townu. Taxíkem za šest set tamních peněz.
Viktor Pondělík
Tam nohama vzhůru 3.
Ve zdejším bankovním sektoru zůstalo vše při starém, co se byrokracie týká, ovšem stal se mi ukázkovým zdrojem zábavy pro poměrů znalé a infarktu pro neznalé.
Viktor Pondělík
Tam nohama vzhůru 2.
Co jsem dělal skoro „na konečné“, přesněji tedy na předposlední zastávce, jejímž hlavním úkolem bylo dát mé části těla, kde záda ztrácejí své slušné jméno, příležitost nabýt opět nikoliv rozpláclého, nýbrž zaobleného tvaru?
Viktor Pondělík
Tam nohama vzhůru 1.
Tak jsem se dostal na Karlovu univerzitu. A přišlo mě to bez nějakého mimořádného úsilí jenom na devět stovek. Aniž bych musel dělat přijímačky, vzali mě.
Viktor Pondělík
Migrantka
Už od samého zrození jsem to rozhodně neměla nikterak jednoduché. Protože kolik jsem si toho jenom za dny svého bytí vytrpěla! A to si ještě z onoho období nejranějšího naštěstí pamatuji jenom útržky.
Viktor Pondělík
Co prý dělat na Východolondýnsku
Než se začnete podivovat nad tím, že vám to nepřipadá jako okolí metropole Velké Británie, předestírám, že se nejedná o část nám chronicky známého Londýna. Že se jedná o East London. Na východě Jižní Afriky, ve Východním Kapsku.
Viktor Pondělík
Zatím jen utopie. Zatím…
Tak zasedla naše vláda. Dokonce kvůli tomu přerušila i své prázdniny. Protože to víte... když jde o život, musí jít osobní zájmy nesobecky stranou.
Viktor Pondělík
Bajka z reálného života
Bylo, nebylo. Totiž bylo, což vím stoprocentně. Bylo jednou, před nemnoha dny, v Jižní Africe město East London a v něm kdesi úplně nahoře panoval učiněný roh hojnosti.
Viktor Pondělík
Vezme si z nich někdo příklad?
Tak se konala v jihočeské Zadní Zvonkové velká sláva. Sláva, provázená tam, přesněji v tamním zaplněném kostele, projevy dojetí, vděčnosti, radosti a úcty.
Viktor Pondělík
Postavme továrny v Africe
Před nemnoha dny jsem mluvil s moudrým starcem. Tedy z našeho úhlu pohledu ne až tak starcem a kdo ví, jak je tomu s tou moudrostí.
Viktor Pondělík
To jsem z toho jelen…
Ač mi dosud na hlavě nevyráží paroží, jsem z toho už úplně jelen. Jsem vážně zmaten. Protože události posledních měsíců stran uprchlíků mi vážně nejdou příliš na rozum. I když... co je na tom vlastně zvláštního, že?
Viktor Pondělík
To už se fakt nikde neschovám?
Člověk pracuje a pracuje. A jak je u nás dobrým zvykem, občas taky nepracuje. Období, kdy nepracuje, i když jinak pracuje, se u dospělých říkává dovolená a slouží k oddechu. Nebo má sloužit k oddechu. I mně.
Viktor Pondělík
Už to tu dost dlouho nebylo…
Veřejnoprávní televize a rozhlas se už zase dožadují peněz. Není to zdaleka poprvé a po odmlce se to opět vrátilo na scénu. Ředitel ČT Dvořák je tu s tím nanovo. A tentokrát s tím, že by měli platit i majitelé tabletů a telefonů.
Viktor Pondělík
Jen taková legrácka
Jihoafričani mě mají rádi. Nebo aspoň předpokládám, že mě mají rádi. Protože kdyby tomu tak nebylo, zřejmě by mě tam v letošním roce nepustili na v pořadí už šťastnou třináctou dovolenou.
Viktor Pondělík
Skvělá nabídka
Exoticky vyhlížející turista seděl v poštovní budově a dlouho, předlouho listoval ve Zlatých stránkách. Přejížděl očima onen dlouhý seznam vlastníků telefonních přístrojů a čísla, jež byla vedle těchto jmen uvedena.
Viktor Pondělík
Splnil rozkaz
Strážník přivedl na služebnu spoutanou a pranic nechápající babku i s jejím jízdním kolem. Prý jí sice už na místě zatčení vysvětlil, proč tak učinil, jenže stařence to dosud zjevně nedocházelo.
Viktor Pondělík
Mohl si za to sám
Byl to takový docela obyčejný malý zlodějíček. Nikdy nebyl zrovna moc na práci a dokud ještě tuto měl, rozhodně se nepředřel a výplata tomu odpovídala. A tak si začal postupně přilepšovat na účet zaměstnavatele.
Viktor Pondělík
Klid před bouří
Doma právě panovala přímo ideální atmosféra, po dlouhé době tu pro jednou zavládl až nezvyklý klid a mír. A to navzdory tomu, že tu s rodiči byl i jejich synek, který zpravidla chvilku neposeděl.
Viktor Pondělík
Vysněná profese
Už jako malý se toužil stát taxikářem. A ne-li snad rovnou taxikářem, pak alespoň strojvedoucím ve vlaku či řidičem autobusu, tramvaje nebo jiného dopravního prostředku určeného pro transport veřejnosti.
| předchozí | ... 27 28 29 30 31 32 33 ... | další |
